Hlavní obsah

Lítačka je hloupý název, říká Pavel Bém. Mám stále v peněžence Opencard

Exprimátor Bém: o Romanu Janouškovi.

 

Reklama

5. 12. 2016 8:00

Velký rozhovor s bývalým pražským primátorem Pavlem Bémem. Mluví otevřeně o vztazích s lobbistou Romanem Janouškem, o rozdílech mezi Opencard a Lítačkou nebo o tom, proč se dnes zabývá likvidací plastů.

Článek

Před deseti lety byl Pavel Bém na vrcholu: Ve volbách obhájil post pražského primátora rekordním ziskem 53 procent hlasů pro jeho ODS. To už asi nikdo nepřekoná. Zlatý chlapec měl našlápnuto stát se brzy předsedou občanských demokratů a možná i premiérem. Pak přišel pád, dnes je mimo politiku a magistrát ho dokonce žaluje kvůli náhradě škody za Opencard.

Dlouho byl univerzálním viníkem všech problémů v Praze, ale teď po letech se přece jen dočkal jisté rehabilitace. Dnes se často argumentuje: Za Béma se alespoň něco postavilo. „Já jsem dnes naprosto spokojený. Určitě neuvažuju o návratu do politiky," říká Pavel Bém v rozhovoru pro Seznam. Dnes má široký záběr. Vrátil se k psychiatrii, jako rodinný terapeut léčí a také se zabývá problémy s drogami. Nově zkouší prorazit v ekologickém byznyse s hydroelektrárnami a likvidací plastů.

Už jste si stihnul vyměnit Opencard za zelenou Lítačku?

Lítačka? Co to je? Přeci po mně nemůžete chtít, abych si pořídil, pane redaktore, takhle zlovolný projekt. V žádném případě. Mám ještě stále v peněžence Opencard. Ale teď vážně. Za prvé: Jmenuje se to velmi hloupě. Za druhé: Je to stejně drahé jako Opencard. Za třetí: Neumí to nic víc než tramvajenku. Takže něco takového nepotřebuji. Ani nevím, kde to paní primátorka vzala tento název, ale říká se, že v Brně.

Jakože Opencard byla lepší už jen tím světovějším názvem?

Vy to říkáte s ironií... Opencard mohla být výdělečný projekt, protože v každém městě tyto turistické karty jsou mimořádně výnosným byznysem. Ale že by si nějaký turista kupoval Lítačku... To se mi nezdá.

Co říkáte snaze Prahy zažalovat vás o náhradu škody v kauze Opencard?

Já si říkám, co byste vlastně vy novináři mohli asi tak psát o současném a koneckonců i minulém vedení, kdyby se nerecyklovaly ty neustále staré a dnes už zaprášené projekty. Nebo možná můžeme říct i chyby Bémova vládnutí v Praze. Mně to přijde na jednu stranu úsměvné, na druhou stranu mi to přijde až smutné, protože je to projekt, do kterého já už šest let nemám jak vstoupit.

Pořizovací náklady na kartu byly za vás tři čtvrtě miliardy korun. To vám nepřijde předražené? 

Ano, ale v tu chvíli Opencard něco uměla a měla nějakou budoucnost. Za dalších šest nebo sedm let se utratil jeden a půl násobek. Opencard měla být nejenom tramvajenkou, ale samozřejmě měla být mikroplatební peněženkou, měla být nástrojem na parkování, měla být nástrojem na vstupy do všech městských institucí, měla být identifikačním nástrojem, kterým se kdokoliv mohl přihlásit do jakýchkoliv služeb veřejné správy v Praze. To dneska není. To je prostě minulost, dnes máme jakousi Lítačku, která nic z toho neumí.

Romanův vliv na mě se přeceňoval

Je to deset let od voleb na podzim roku 2006, které jste dokázal po čtyřech letech ve funkci vyhrát s 53 procenty hlasů. Kde se pak stala chyba, že jste pohřbil skvěle rozjetou kariéru, která podle předpokladů měla vyvrcholit premiérskou funkcí?

Jenom premiérskou funkcí? Ale dobře, opět vážně: Nikdy jsem netoužil po žádných funkcích. Moje ambice vždy směřovaly ke konání. K dotahování věcí. Když jsem pochopil, že metro, Městský či Pražský okruh nepostavím bez primátorského řetězu, věděl jsem, že musím být primátorem. Můžete si myslet, co chcete, ale jsem už docela starý a zkušený muž. Vím, že osudu se nelze vzepřít, musíte jej umět přijmout. Já jej přijímám s pokorou. Jsem dnes od politiky daleko, a to mě dává svobodu a klid. V té dnešní bych ani nedokázal fungovat.

Když se zpětně pokoušíte o sebereflexi, kde jste v kariéře udělal největší chybu? Bylo to třeba příliš velké spojení s lobbistou Romanem Janouškem, jemuž jste svěřoval do rukou k vyřízení až moc záležitostí?

Politika bez lobistů nemůže existovat. Kdo to tvrdí, je buď lobbista sám, nebo bezbřehý pokrytec, lhář či neúspěšný politik, za nímž nestojí žádná práce a jehož význam pro společnost je nula. Můžeme se pouze bavit o roli takových lobbistů. Roman Janoušek byl můj kamarád a daleko menší či méně významný lobbista než například Andrej Babiš či Zdeněk Bakala. Romana Janouška zajímala daleko více než mne velká politika. S tou já neměl jako primátor mnoho společného. Takže Roman Janoušek měl své zájmy, které toho s Prahou měly málo společného. Romanova role na mé rozhodování se přeceňovala nejméně o sto procent. Kdo mě zná, ví, že mě nikdo řídit nemůže.

Poslechněte si, jak si Pavel Bém stěžuje na přísný trest pro lobbistu Romana Janouška za autonehodu:

(Video: Václav Dolejší)

Když kritizujete současné vedení Prahy jako nic nedělající, musím se zeptat: A nepřehnal jste to vy naopak s příliš mnoha drahými a možná megalomanskými projekty? Tunel Blanka, dostavba metra A, nákup nových tramvají, plány na uspořádání letní olympiády...

Co je megalomanského na pražském metru? Mají ho všechny civilizované metropole v Evropě. A co je megalomanského na tunelu Blanka či nezbytnosti dostavby vnitřního Městského okruhu? A celého nadřazeného dopravního skeletu Prahy? Jak jinak byste asi chtěl řešit realitu pražského života při stupni automobilizace? Jak jinak, než dostat auta pod zem? Vždyť to jsme si nevymysleli u nás v Praze... Nové tramvaje? Vždyť jsou a vždy byly symbolem i marketingovou dominantou Prahy.

Jde o to, že tyto projekty příliš zatížily rozpočet města.

Filozofie za Bémova vládnutí byla žádné nové dluhy, žádné půjčky, vše z vlastních úspor. Za Béma se dluhy nevytvářely, ale naopak splatily. A to navzdory povodňovým škodám, které přesáhly 30 miliard korun, a navzdory nákladným infrastrukturním projektům, na které se ptáte. Paradox ve vaší otázce je skryt jinde. Vy implicitně říkáte, že to měli se závazky z minulosti moji následovníci těžké a že museli hlavně splácet to, co tady Bém nadrobil. Ale Bém nenadrobil. Bém nastavil vyrovnaný rozpočet. A dnes leží na účtech města 39 miliard korun a Praha je nemá za co smysluplně utratit.

Kaplického knihovna? Vy jste fakt dobrý

Plán uspořádat v milionovém městě v malé zemi olympijské hry byl smysluplný?

Olympiáda mohla být pro Prahu geniální nástroj, jak dokončit infrastrukturu, kterou už nikdo nikdy nedokončí. Dnes v médiích píšete: nový územní plán v roce 2022? Kdo ví jestli. Dokončení stavby pražského tranzitního okruhu v roce 2026? Kdo ví jestli. Dálniční přemostění v Suchdole? Či pokračování stavby Městského okruhu za tunelem Blanka? Nejspíše nikdy...

Říkáte si zpětně, že byla chyba zastavit projekt Kaplického knihovny, když dnes vidíme, že žádná zajímavá moderní architektura v Praze nevzniká?

Vy jste fakt dobrý. Zastavení Kaplického knihovny byla chyba... A to přesto, že je zde pravomocné rozhodnutí soudu o neregulérnosti soutěže? Takže vy mi dnes říkáte, že jsem měl v roce 2007 porušovat zákony? Spíše byste se mohl zeptat: Soud vám dal za pravdu v tom, že soutěž na Kaplického knihovnu byla neregulérní. Nemrzí vás, že takové chyby způsobují, že v Praze neroste moderní architektura? Moje odpověď: Ano, mrzí.

Co dnes vlastně dělá Pavel Bém? Poslechněte si:

(Video: Václav Dolejší)

Na Facebooku o sobě dáváte vědět, ale návrat do politiky nechystáte. Co všechno tedy dnes vlastně děláte?

Všechno možné. Třeba v Nepálu se zrovna snažíme zprovoznit malou vodní elektrárnu v himálajské vesničce pod osmitisícovkou Manaslu, kterou zničilo vloni zemětřesení. Kromě toho ovšem také léčím, učím na lékařské fakultě, evangelizuji jako komisař Global Commission on Drug Policy svět ve smyslu zásadní změny protidrogových politik směrem k jejich humanizaci a zefektivnění, a toto vše se snažím skloubit s podnikáním a svými koníčky, především horolezectvím.

Vodní elektrárny a likvidace plastů

Vy se dnes zabýváte malými vodními elektrárnami. To jste po Petru Nečasovu už druhý představitel ODS, který vsadil na ekologii, dříve ve vaší straně vysmívanou „třešničku na dortu“… Oč přesně jde?

Paradoxně, v případě Nepálu jde spíše o charitativní projekt než podnikání. Jinak o malé i velké vodní elektrárny se zajímám už velmi dlouho. Navíc oba mí rodiče byli či jsou vzdělaní vysokoškolští odborníci a pedagogové, kteří se na ČVUT věnovali hydraulice a hydrologii a také problematice vodních elektráren a vodních nádrží a vodní energie. Takže já to mám v rodině, jako malé dítě jsem po těch elektrárničkách jezdil.

Tak to asi mají ze syna radost, že konečně dělá něco pořádného, ne?

Na stará kolena jsem se k tomu vrátil. Takže ano, je to jedna z věcí, které se teď věnuji. I jako člen ODS jsem vodní elektrárny vždy považoval a dodnes považuji za nejgeniálnější, nejelegantnější a nejefektivnější způsob výroby elektrické energie. Na rozdíl od fotovoltaiky, solárních nesmyslů v české krajině.

Vy jste vyloženě zezelenal, vždyť se ještě zabýváte likvidací plastů. Oč jde?

Mám několik nových koníčků a jeden z nich je oblast ekologického nebo energetického nakládání s plasty. Je veliká otázka, co s tím a jakým způsobem se vlastně dá ten odpad využít tak, abychom na jeho likvidaci neutráceli spoustu peněz a případně, aby to mělo nějaké energetické benefity. Existuje celá řada technologií a jedné z nich se já s nějakými výzkumnými týmy věnuji. Je to velmi slibné a nebudu tady dělat reklamu, to nemám zapotřebí. Ale zároveň tady nechci ani otevírat prostor pro nejrůznější spekulace.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované