Hlavní obsah

Problémy s maturitami nekončí. Na podzim studenty zaskočila nečekaná změna

Foto: Shutterstock.com

Ilustrační snímek.

Změny v hodnocení se dotkly i podzimního termínu maturity. Oproti jaru se jinak bodoval stejný typ úlohy a doplatil na to student. Podle Cermatu vše proběhlo zcela v pořádku.

Článek

Lukáš maturoval na jaře a neudělal státní test z matematiky o bod. Uznává, že se nenaučil tak, jak bylo potřeba. Na druhou stranu do toho vstoupila i chyba v testu.

Státní organizace Cermat, která maturitní testy vytváří, totiž nepřipravila bezchybně zadání a v poslední úloze proto dala body všem. Ať už maturanti na otázku odpověděli správně, špatně, nebo ji úplně vynechali.

Tím se ale stalo, že na úpravu v hodnocení doplatili maturanti, kteří se úloze dlouze věnovali. Kdyby ji vynechali, dostali by za ni plný počet bodů a mohli se místo toho soustředit na další úlohy. To je i případ Lukáše.

K tomu ale Cermat mírněji než v loňských letech hodnotil úlohu 15. Ta se tradičně skládá ze tří otázek. Pokud žák odpoví správně na všechny, dostane tři body, jedna chyba znamená jeden bod, dvě – nula bodů. Na jaře byla ale jedna chyba za dva body a dvě znamenaly stále jeden bod.

Seznam Zprávy se problémům s maturitami podrobně věnovaly v předchozích textech:

Lukáš tedy absolvoval na podzim opravný test a už se radoval, že tentokrát o bod uspěl, když si počítal body podle neoficiálních výsledků. Jenže nečekal, že se Cermat u úlohy 15 vrátí k bodování z loňských let. O bod tak přišel a maturitu opět neudělal.

„To už je prostě prasárna. Počítali jsme s tím, že má maturitu, už se byl i zapsat na VOŠ a vše musel zrušit,“ řekla Seznam Zprávám jeho matka Ivana.

To ale neznamená, že by chybu viděla jen u státních institucí. Už po jarním termínu říkala, že vyčítat to může syn jen sám sobě. Vadí jí ale, když podmínky nejsou pro všechny stejně spravedlivé. Stěžovala si proto i u ministerstva školství.

Jak upozornila Nezávislá odborná komise MŠMT, celkově se maturitní test na jaře jevil těžší než v předchozích letech. Patrně kvůli tomu se přidávaly body chybujícím i v úloze 15. Cermat dotaz Seznam Zpráv k této otázce nicméně už dříve nechal bez odpovědi.

Z dat, které Seznam Zprávy propočítaly, vychází, že kdyby k úpravám v testech nedošlo, neudělalo by maturitu z matematiky dalších 765 žáků a celková neúspěšnost poprvé maturujících by nebyla 12,4 procenta, ale 17,5 procenta.

Vše v pořádku, říká Cermat

Odpovědnost za tvorbu testů má ale ministerstvu podřízená organizace Cermat. Seznam Zprávy se proto ptaly, proč se u stejného typu otázky jinak bodovalo na jaře a na podzim.

„V testovém sešitě je u každé úlohy uveden vždy pouze maximální počet bodů a dílčí bodování každé úlohy záleží na jejím charakteru. Bodování svazků dichotomických úloh v didaktických testech je odvozováno od obtížnosti a homogenity dílčích úloh. Použité bodování je určováno odborníky a schvalováno vnitřní komisí CZVV (Cermat, pozn. red.) a nezávislými kontrolními orgány MŠMT,“ uvedl mluvčí Cermatu Jakub Nachtigal.

A není tedy nespravedlivé, když za podobnou otázku se rozdává jiný počet bodů ve státní maturitě na jaře a na podzim?

„CZVV se při tvorbě testů drží zejména meziroční srovnatelnosti. Rovněž test z matematiky pro podzimní termín maturitní zkoušky v roce 2025 byl takto připravován a pilotován,“ popisuje Nachtigal.

„Úloha 15 v tomto testu je jednoduchou úlohou z oblasti finanční gramotnosti a k jejímu vyřešení postačují základní dovednosti v procentovém počtu (učivo 7. ročníku ZŠ). Úloha je zařazena mezi úlohy základní obtížnosti. Např. v podúloze 15.3 není pro posouzení nepravdivosti tvrzení potřeba žádný výpočet. Proto v podzimním testu v úloze 15 musí žák pro získání jednoho bodu správně vyřešit alespoň dvě podúlohy,“ dodává mluvčí Cermatu.

Politici chtějí do maturity říznout

Kvůli letošním problémům s maturitami zadalo ministerstvo školství audit, z jehož závěrů vyplynulo, že velká část úloh se dopředu vůbec nezkouší, a tak se může jednoduše stát, že se v nich objeví chyba. Podle auditorů se navíc otázky mění „od stolu“, takže se následně v testech může objevit jiná podoba i těch úloh, které se pilotovaly.

„Materiál především dokládá, co už je dávno zřejmé: ministerstvo celé roky zanedbávalo svou účast na přípravě a metodickém řízení průběhu společné části maturitní zkoušky, ačkoli mu to ukládá školský zákon,“ komentoval před časem pro Seznam Zprávy výsledky auditu matematik Oldřich Botlík, který přípravu testů v českém vzdělávání dlouhodobě sleduje.

K čemu analýza došla

Závěry MŠMT u jednotné přijímací zkoušky:

  • Relativně často bylo u některých úloh shledáno, že tyto buď nebyly pilotovány (protože je autoři nepovažovali za potenciálně obtížné), nebo byly testovány pouze jednou, a to ve své první variantě (nové varianty po úpravě zadání pak již znovu ověřovány nebyly). Pilotáže navíc často probíhaly na nestandardních vzorcích, jednalo se o nadprůměrně disponované žáky.
  • Při tvorbě testových úloh se soustředit, vzhledem k riziku napadnutí výsledků testování, aby byla zadání úloh co možná nejvíce precizní z hlediska srozumitelnosti a jednoznačnosti.

Ohledně maturity jsou stále aktivní i studenti, kteří stáli za jarní peticí proti státním testům. S organizátorkami se sešel také ministr školství Mikuláš Bek (STAN), který jim slíbil, že do budoucna přicházejí změny v maturitě v úvahu.

Tím to ale neskončilo. Studenti se stále snaží na proměnu maturity tlačit. Byli by pro to, aby se maturita vrátila plně do kompetence škol a státní část se zrušila. Obrátili se proto i na Poslaneckou sněmovnu.

„Jak může jeden test rozhodovat o naší inteligenci a budoucnosti?  Na každé škole se přitom učí něco jiného. Na gymnáziích se probírají témata detailně, zatímco na odborných školách se některé části učiva probírají jen okrajově, nebo vůbec. Společná zkouška tak není spravedlivá pro všechny,“ říká Karolína Hapalová, jedna z organizátorek letošní petice.

A část politiků na tohle slyší. Jak už Seznam Zprávy popisovaly, kandidáti stran do Sněmovny se vesměs shodují na tom, že maturita potřebuje úpravy. Už ale nepanuje souhlas na tom, jak radikálně do současného systému říznout.

Zatímco hnutí ANO by upravovalo testy - i kvůli tomu, aby mohly být rovněž vstupenkou na vysoké školy -, Starostové by z maturity udělali středoškolské minimum, které budou moct žáci skládat kdykoliv v průběhu vzdělávání. Například Motoristé by pak zrušili rovnou celý Cermat a maturitu by nechali na školách jako dříve.

Doporučované