Článek
Začalo to chybou v zadání letošního maturitního testu, o které Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) ani Cermat, tvůrce testů, zprvu neinformovaly. Pokračovalo to zjištěním Seznam Zpráv, že i v přijímacích zkouškách byla otázka, kde nebyla jen jedna odpověď správná.
Stěžovali si žáci, podávala se odvolání, řešilo se, že obtížnost testů mezi lety není stejná. Ministerstvo proto dalo dohromady analýzu jarních testů. A na jejím základě rozhodlo, že jmenuje dozorčí orgán při MŠMT, který bude na přípravu odteď dohlížet.
Analýzu ale ministerstvo nejprve neukázalo, Seznam Zprávy si ji proto vyžádaly podle informačního zákona. Její znění pak resort ve čtvrtek zveřejnil na svých webových stránkách.
Z dokumentu vyplývá to, co MŠMT už pro Seznam Zprávy dříve naznačilo – že maturitní testy letos byly patrně těžší.
„Dle výsledků z jarního zkušebního období 2024 se jeví snížená úroveň obtížnosti u DT (didaktického testu maturitní zkoušky, pozn. red.) z českého jazyka a literatury a matematiky, v roce 2025 došlo ke zvýšení úrovně,“ stojí v analýze.
Seznam Zprávy se proto zeptaly Cermatu, jaký má pohled na toto konkrétní tvrzení.
„Na základě pretestací a prevalidací byl Centrem vytvořen meziročně srovnatelný test, který byl koncipován na časový limit stanovený vyhláškou č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou, ve znění pozdějších předpisů,“ uvedl v odpovědi mluvčí Cermatu Jakub Nachtigal.
Kde je chyba?
Co se týče problémů s úlohami, ve kterých se objevily letos chyby, MŠMT popisuje, že není dostatečná jejich pilotáž.
„Materiál především dokládá, co už je dávno zřejmé: ministerstvo celé roky zanedbávalo svou účast na přípravě a metodickém řízení průběhu společné části maturitní zkoušky, ačkoli mu to ukládá školský zákon,“ říká matematik Oldřich Botlík, který přípravu testů v českém vzdělávání dlouhodobě sleduje.
„V řadě důležitých věcí ponechalo Cermatu volné ruce. Jak je třeba možné, že Cermat pilotuje v matematice pouze otevřené úlohy? Letošní problémy zavinila právě uzavřená úloha 25,“ dodává s odkazem na chybu v maturitním testu Botlík.
Pilotáž slouží k tomu, aby se předem ověřilo, jestli otázky fungují, jak si s nimi žáci poradí a jestli v jejich zadání není chyba.
„Relativně často bylo u některých úloh shledáno, že tyto buď nebyly pilotovány (protože je autoři nepovažovali za potenciálně obtížné), nebo byly testovány pouze jednou, a to ve své první variantě (nové varianty po úpravě zadání pak již znovu ověřovány nebyly). Pilotáže navíc často probíhaly na nestandardních vzorcích, jednalo se o nadprůměrně disponované žáky,“ píše se v analýze k jednotné přijímací zkoušce z matematiky.
Zrovna u matematiky analýza poukazuje na to, že se zkoušelo předem jen 65 procent ze všech podúloh, které se objevily v jednotlivých variantách přijímacího testu, ať už na osmileté, šestileté, nebo čtyřleté obory.
„Vývoj úloh je velmi krátký, úlohy jsou měněny „od stolu“, pilotáže se konají, avšak mnohdy jsou pilotovány úlohy značně odlišného, ne-li úplně jiného znění. Finální varianty úloh se mění ad hoc,“ dochází k jednomu ze závěrů MŠMT.
K čemu analýza došla
Závěry MŠMT u jednotné přijímací zkoušky:
- Relativně často bylo u některých úloh shledáno, že tyto buď nebyly pilotovány (protože je autoři nepovažovali za potenciálně obtížné), nebo byly testovány pouze jednou, a to ve své první variantě (nové varianty po úpravě zadání pak již znovu ověřovány nebyly). Pilotáže navíc často probíhaly na nestandardních vzorcích, jednalo se o nadprůměrně disponované žáky.
- Při tvorbě testových úloh se soustředit, vzhledem k riziku napadnutí výsledků testování, aby byla zadání úloh co možná nejvíce precizní z hlediska srozumitelnosti a jednoznačnosti.
Podle analýzy je tedy potřeba rozšířit počet škol, kde se úlohy pilotují. Testy přijímacích zkoušek se ověřují asi na 35 školách, u maturity je to zhruba 50 škol.
„Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání respektuje závěry a doporučení MŠMT a probíhají procesy, které mají za úkol jejich implementaci,“ dodává mluvčí Cermatu Nachtigal.
České školství dlouhodobě bojuje s nastavením podoby maturitních a přijímacích zkoušek. Navíc je otázkou, jakou mají testy vůbec v rychle se rozvíjejícím světě budoucnost. Když se Seznam Zprávy naposledy ptaly politiků z jednotlivých stran na to, jestli je potřeba maturity změnit, prakticky všichni s tím souhlasili. Někteří volají dokonce po jejich zrušení.
„Ministerstvo s Cermatem se snaží vylepšit výrobu žebřiňáku taženého koňmi, za jejichž opratě tahá kočí. Vyspělý svět už ovšem zdokonaluje autonomní řízení elektromobilů a vyvíjí baterie se stále větší kapacitou a kratší dobou nabíjení. Pokud si tento propastný rozdíl v obou státních institucích vůbec uvědomují, tak to zmiňují jen náznakem,“ pomáhá si připodobněním Botlík, jak z jeho pohledu vypadá současný stav přípravy testů, a odkazuje se na jeden ze závěrů analýzy.
V něm se píše, že je potřeba „neprodleně zahájit přípravu nových katalogů požadavků pro všechny zkoušky společné části, aby lépe reflektovaly požadavky na maturanty ve 21. století“. Jinak řečeno, celou maturitu modernizovat.
Co se týče dalších opatření, která MŠMT navrhuje kromě ustanovení nového dohledového orgánu, jde například o revizi směrnic k ověřování úloh nebo zpřehlednění dokumentace jejich vývoje. Cermat by měl také nově spolupracovat při přípravě testů s Českou školní inspekcí a zvýšit chce ministerstvo také informovanost školské i laické veřejnosti.
