Článek
Od září příštího roku se všechny děti měly od první třídy povinně učit anglicky a od sedmého ročníku i druhý cizí jazyk. Ministr školství Robert Plaga (ANO) ale tuto část připravované reformy výuky jeho předchůdce Mikuláše Beka (STAN) zrušil.
Nový rámcový vzdělávací program je podle Plagy nutné zjednodušit a snížit některé nároky kladené na školy. „Výsledné znění (vzdělávacího programu) je bohužel příliš složité, těžkopádné, obtížně převoditelné do praxe,“ napsal školám.
„Nemyslím si, že to pomůže celkově školství. Rozumím ale tomu argumentu, o kterém pan ministr mluví, protože učit prvňáky a druháky cizí jazyk je zase jiná disciplína než to učit deváťáka,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy ředitel základní školy v Kraslicích a člen Učitelské platformy Jan Kuzebauch.
Co říkáte na úterní krok ministra školství Roberta Plagy, který zrušil chystané změny ve výuce angličtiny?
Řekl bych, že je to v každém případě očekávaný krok, ty signály přicházely. Nejsem schopen ohodnotit, jestli je to celoplošně přínosné, nebo ne, ale dobré je, že to angličtinu od první třídy nezakazuje. My jsme jako škola měli angličtinu od třetí třídy, teď ji máme od první a určitě z toho nebudeme couvat. Necháme to takhle, jak nám to dává smysl.
A co se týče reformy ve výuce druhého cizího jazyka?
Je pravda, že když se rozhodlo o tom, že bude nadále povinný druhý cizí jazyk, tak to naráželo na dvě věci. Jedna z nich je, že u nás je druhým jazykem často němčina, a o ni teď u dětí není velký zájem. Většinu dětí němčina jako předmět příliš nezajímá. Takže jejich motivace je potom horší.
Celoplošně si myslím, že tomu napomáhá i to, že neumíme učit druhý cizí jazyk. Protože didaktika druhého cizího jazyka je odlišná od toho prvního. A to je možná věc, kdy tam vznikal určitý odpor.
Na druhou stranu to, že budou školy povinně nabízet druhý cizí jazyk, má svůj význam. Ten, kdo se bude chtít vzdělat v druhém jazyce, tu možnost má. A existuje určitá skupina dětí, u kterých můžeme být rádi, pokud si aspoň trošku upevní první cizí jazyk, tedy angličtinu. Pro ně to bude lepší než se učit ty jazyky dva.
Čekali jste zrušení této části reformy?
Pokud se člověk pohybuje v ředitelské komunitě, tak se vždycky najde někdo, kdo je součástí nějakého konzultačního týmu, ty informace se v éteru pohybovaly. Jde ale i o to, jak se pan ministr vůči těmto předmětům vyjadřoval dříve. I na základě toho se dal současný stav očekávat.
Nedostatek angličtinářů
Robert Plaga argumentoval tím, že v rámci původně plánované reformy nebyla dostatečně zajištěná podpora pro školy, aby změny ve výuce zvládli všichni učitelé zavést. Mluvilo se o nedostatku angličtinářů pro prvňáky a druháky. Pomůže podle vás toto rozhodnutí současné situaci ve školství?
Nemyslím si, že to pomůže celkově školství. Rozumím ale tomu argumentu, o kterém pan ministr mluví, protože učit prvňáky a druháky cizí jazyk je zase jiná disciplína než to učit deváťáka. To vyžaduje určitý čas. Učitel se musí sám dovzdělat, ta výuka je odlišná. A pak bychom také měli začít vyučovat němčinu, francouzštinu nebo španělštinu i na univerzitách jako předmět „vyučování druhého cizího jazyka“.
Myslím si, že do budoucna by obě tyto věci měly být dány tak, jak to bylo nastaveno v tom starém návrhu. To znamená angličtina povinně od první třídy a povinně pak i druhý cizí jazyk. Předtím se ale musí ujít dlouhá cesta, a to je připravit dostatek angličtinářů, kteří budou připraveni učit prvňáky a druháky. Za mě osobně bych byl rád, kdybychom se k tomu v budoucnu někdy vrátili, ale rozumím, že z pragmatických důvodů v této situaci je lepší toto stanovisko.
Nejde o první velkou změnu od nástupu Roberta Plagy do ministerské funkce. Jak hodnotíte jeho dosavadní kroky? Není jich podle vás v oblasti školství moc?
Pro každého učitele a ředitele bude změn vždycky hodně. Je jich poměrně dost, ale nejedná se o nějaké extrémní změny. Na druhou stranu i to načasování občas není ideální.
Po tolika změnách, přijmou vůbec ještě školy tuto další?
Samozřejmě na to, co teď přišlo, člověk pohlíží jako na změnu. Ale na druhou stranu, pokud ve škole teď nebudete dělat nic, tak to nijak nezkazíte. Práci, kterou jste udělali, nemusíte vyhazovat. My jsme tu možnost u nás na škole vytvořili a tou cestou si prošli. Myslím si, že pokud škola nechce, tak se jich ta změna dotknout ani moc nemusí.
Jak vnímají tento krok sami učitelé?
Vzhledem k tomu, že zpráva přišla datovkou včera večer, tak jsem zatím neměl příliš času to s nimi prodiskutovat. Nicméně v online skupinách, kde jsem s ostatními řediteli, lidé psali, že to očekávali a že jim to de facto nenarušuje plán. Samozřejmě, ta prvotní reakce byla „zase nějaká změna“, ale když si to pak rozeberu na racionální úrovni, kdy se mě to de facto tolik netýká, tak mohu pokračovat tam, kde jsem skončil.
Určitě je ale důležité to z pozice ředitele komunikovat směrem k vyučujícím toho jazyka, protože do budoucna to může mít konotaci toho, že ten němčinář nebude učit tolik hodin a bude to muset třeba nahradit jiným obsahem.
