Hlavní obsah

Klimatolog: Odvykli jsme si mít ledový únor, krajina potřebuje promrznout

Foto: ČTK

Podle předpovědí by teplota v Česku měla během následujících dní ještě klesat.

Reklama

Většina České republiky zůstává už několik dní pod bodem mrazu. Podle klimatologa Radima Tolasze jsme si na zimní počasí odvykli, přitom je normální. Teploty v Česku o víkendu ještě poklesnou.

Článek

Pocitově by si mohl leckdo myslet, že Česko v tomto týdnu zasáhly extrémní mrazy. Před pár lety by nás přitom únorové mrazíky těžko překvapily, zvlášť když se jedná o nejchladnější měsíc roku.

Momentálně je v platnosti výstraha Českého hydrometeorologického ústavu, která varuje před silnými mrazy. Ojediněle by se podle ní mohly teploty v nadcházejících dnech dostat až k -20 stupňům.

Na otázky, jestli je současné mrazivé počasí mimořádné nebo co může způsobit, odpovídal klimatolog a hydrometeorolog Českého hydrometeorologického ústavu Radim Tolasz.

Lze tyto mrazy srovnávat s nějakými historickými extrémy?

Zatím nejnižší zaznamenaná teplota v České republice se datuje už více jak 90 let zpátky. Bylo to 11. února 1929 na stanici Státního ústavu meteorologického v Litvínovicích u Českých Budějovic, kde naměřili teplotu -42,2 stupňů Celsia. Tato hodnota zatím nebyla překonána, a to i přes to, že v posledních letech se naše staniční síť v horských oblastech rozšířila právě o stanice zaměřené na měření nízkých teplot. To znamená, že máme informace z takzvaných mrazových kotlin. Přestože jsou některé zimy, kdy teplota klesá i pod -30 stupňů Celsia, tento devadesátiletý rekord ještě překonán nebyl.

V čem je tedy tento silný mráz výjimečný?

Nebudu souhlasit s tím, že jsou to silné mrazy, protože pokud je v nížinách teplota zhruba -10, tak to pro únor nejsou nijak extrémní hodnoty. Takové hodnoty bychom měli zaznamenávat v každém únoru. To, že v těch mrazových kotlinách naměříme třeba -25 nebo i méně, je dáno umístěním měření. Jsou vybrané lokality, kde je okolní terén utvářený tak, aby se tam stékala studená vzduchová hmota a naměřily se tam nízké teploty. Únor ve střední Evropě by měl být nejchladnější měsíc roku a měli bychom každoročně měřit teploty okolo -20 stupňů Celsia po dobu několika dní nebo několikrát za sebou. Tak tomu běžně bývalo ve dvacátém století a v posledních letech už je to mimořádné. V okamžiku, kdy klesne teplota na -10 a je z toho mediální pozdvižení, je vidět, že jsme si odvykli a že k tomu v posledních letech dochází mimořádně.

Takže vzhledem k danému období to není nijak nepřirozené, ale neděje se to pravidelně…

Neděje se to pravidelně, ale ne že by to zase nebylo významné. V okamžiku, kdy teplota spadne na hodnoty kolem -20 stupňů, můžou například začít praskat vodovodní potrubí. Můžou nastat problémy také v dopravě nebo ve vedení elektřiny, ale je to něco, co do tohoto regionu patří. Uvidíme, kam to spadne ještě v příštích dnech. V mrazových kotlinách mohou být teploty až -30. Tam je to samozřejmě nepříjemné, ale na většině republiky, kde je to -10 až -15, tak je to pro únor zcela přirozené a normální. Dokonce bych řekl, že krajina potřebuje, aby na pár dní takto promrzla.

Mohly by tyto nízké teploty způsobit třeba i nějaké zdravotní potíže?

Kdyby teploty spadly na těch -20 stupňů, záleželo by, jaká by byla vlhkost. Pokud by šlo o vlhčí mráz, tak by to třeba mohlo způsobit problémy lidem s citlivou pletí. Také se říká, že třeba kardiakům takovéto vlhké mrazy mohou působit komplikace. Ale pokud by to bylo krátkodobé, že ráno by hodnoty spadly takto nízko, a pak by zase bylo kolem -10, tak to bude v pohodě.

Reklama

Doporučované