Hlavní obsah

Komentář: Lovná sezóna v Íránu potrvá do půlky ledna

Foto: ČTK, ČTK

Pohřeb důležitého íránského jaderného fyzika byl i politickou manifestací. Zásadní konflikt mezi Íránem a USA či Izraelem ale zatím nehrozí.

Reklama

2. 12. 2020 10:30

Donald Trump jednou ranou potěšil milovaný Izrael a zároveň nakopl do slabin rozbíhajícího se Joea Bidena.

Článek

Amerika zažívá nebezpečné, chaotické období. Dosluhující americký prezident stále vládne, nový nastupuje až v lednu. Nevyzpytatelný Donald Trump si vytyčil už jen dva úkoly. Odměnit spojence a přidělat co největší problémy nenáviděnému patriarchovi, který ho v Bílém domě vystřídá. Na obojím tvrdě pracuje. Doma i na mezinárodní úrovni.

Jméno Mohsen Fachrízádeh jste dosud nejspíš buď vůbec nezachytili, nebo už dávno vytěsnili z paměti. Právem. I doma v Íránu takřka neznámý fyzik a člen tajnůstkářských revolučních gard řídil jaderný program své země z ministerstva obrany. V pátek ho nedaleko Teheránu zabil dálkově řízený kulomet ukrytý v autě. I když zemřel muž bezpochyby vlivný a erudovaný, íránský výzkum dávno nestojí na jediném člověku. Nešlo ani o atomovou zbraň, ani o symbolickou likvidaci proslulého nepřítele typu Usámy bin Ládina, kterou by média omílala ještě za měsíc.

Fyzikova smrt je jen morbidní pozvánkou k nové blízkovýchodní partii.

Všeobecně se má za to, že za atentátem na íránského vědce stojí Izrael. Nejde jen o jeho high-tech provedení. Židovský stát má v likvidaci perských fyziků dlouhou tradici. Izraelci jsou nejhlasitějšími odpůrci jakýchkoli dohod s Íránem, který kvůli jeho jadernému programu považují za existenční hrozbu. Židovští vojáci proto už mnohokrát zabíjeli v zahraničí, aby zajistili své zemi bezpečnost – včetně té jaderné.

Izraelský premiér „Bibi“ Netanjahu navíc dobře ví, že časy se mění. Odcházející americký prezident vždy a bez váhání souhlasil se vším, na co „Bibi“ třeba jen pomyslel. USA za Trumpovy vlády rezignovaly na roli blízkovýchodního sudího a soustředily se skoro výhradně na zničení íránského teokratického režimu. Nový demokratický prezident Joe Biden chce s Teheránem naopak jednat a Izraeli zdaleka neschválí všechno. Cynicky řečeno, chce-li židovský stát ještě beztrestně zabít nějakého důležitého Íránce, měl by tak učinit nejpozději do poloviny ledna.

Co se vlastní blízkovýchodní partie týče, strategie jednotlivých hráčů jsou jasné. Izrael dal atentátem přímo na perské ulici najevo, že jeho zápas s Íránem nekončí, ať bude v Bílém domě sedět kdokoli. Jadernou zbraň v íránských rukou Izraelci zkrátka považují za přímé ohrožení vlastní existence. Trump, který o útoku na fyzika přinejmenším věděl, potěšil jeho schválením milovaný Izrael. A zároveň při jednom nakopl do slabin rozbíhajícího se Bidena, který teď bude mít Íránu co vysvětlovat.

Nakonec ale to nejdůležitější: válka mezi USA a Íránem nebude. Nedojde ani k vážnějšímu střetu mezi Teheránem a Izraelem. Ropa poteče dál a tankery se nepřestanou loudat ven ze Zálivu za zákazníky v USA i Asii. Důvod je prostý: Írán nemá sílu a teď ani zájem s kýmkoli bojovat. Musí vyčkat nástupu nového amerického prezidenta a žádat od něj uznání, spravedlnost a fakticky i ekonomickou pomoc.

Íránci připomínají slepice, které tiše doufají, že si mlsná izraelská liška netroufne do kurníku několikrát za sebou. A že je zachrání příchod nového farmáře, který nahradí přesvědčeného milovníka lišek.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené