Hlavní obsah

Atentát 21. století. Íránského vědce zřejmě zabil dálkově řízený kulomet

Foto: Profimedia.cz

Íránci nesou rakev Mohsena Fachrizádeha v mešitě ve městě Mašhad.

Reklama

30. 11. 2020 16:39

O tom, že otce íránského jaderného programu Mohsena Fachrizádeha zabili Izraelci, pochybuje málokdo. Jak přesně k tomu ale došlo, není jasné. Jedna z hlavních verzí útoku je jako vystřižená z akčního filmu.

Článek

Jeho jméno si zapamatujte, řekl o Mohsenu Fachrizádehovi před dvěma lety izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Profesora fyziky na univerzitě v Teheránu tehdy označil za vůdčí osobnost v íránské snaze vyrobit atomovou bombu.

Fachrizádeha se už od pátku židovský stát bát nemusí – vědec byl zabit cestou do své víkendové vily. Z islámské republiky přišlo nejen odsouzení atentátu a obvinění izraelského Mosadu, ale i různé verze, jak k útoku došlo.

Tu nejzajímavější popsala íránská agentura Fars. Chachrizádeh byl se svojí ženou na cestě do své víkendové vily nedaleko Teheránu. Jako prominent režimu a klíčová postava íránského jaderného programu měl vědec k dispozici ochranku, která ho doprovázela. Po silnici tak jely čtyři automobily, tři z toho řízené pracovníky bezpečnosti.

Nissan vzdálený 150 metrů

Poté, kdy se první vůz od kolony odpojil, aby jeho posádka v předstihu zkontrolovala Fachrizádehův dům, zasáhl první výstřel vědcovo auto. Fachrizádeh, který nemohl výstřely slyšet, zastavil, aby se podíval, jestli na něco nenajel nebo zda se neporouchal motor. Ve chvíli, kdy vyšel z auta, se stal terčem palby z vozu Nissan.

Až potud vypadá scénář jako obvyklý, dobře naplánovaný atentát. Překvapivé však je, že Nissan byl od místa útoku vzdálený asi 150 metrů a nikdo v něm neseděl. Zbraň v něm byla nainstalovaná pomocí speciální plošiny. Vědce měly zabít tři střely z kulometu, který vrahové ovládali na dálku. Jedna z nich ho trefila do páteře a Fachrizádeh zemřel. Nissan poté vyletěl do povětří, aby po něm nezůstaly stopy.

Foto: Iranian Defense Ministry

Pohřeb Mohsena Fachrizádeha

Celá akce netrvala podle agentury Fars déle než tři minuty a nebyli do ní zapojeni žádní atentátníci, alespoň tedy ne přímo na místě. Vyšetřování íránských bezpečnostních složek odhalilo, že majitel vozu opustil Írán už 29. října.

Izraelský novinář Barak Ravid dnes na Twitteru napsal, že tuto verzi událostí potvrdil i šéf Íránské bezpečnostní rady.

Dvanáct čekajících zabijáků

Verzi o Fachrizádehovo zabití pomocí dálkově řízeného kulometu ale konkuruje jiný příběh z íránských zdrojů, který zveřejnil íránský novinář Mohamad Ahvází s odvoláním na oficiální místa. Podle něj zabilo vědce 12členné komando zabijáků izraelské tajné služby Mosad. Zabijáci byli součástí větší, 60členné skupiny, která zajišťovala logistiku a výzbroj celé akce.

Osnovatelé atentátu věděli, že Fachrizádeh bude v pátek cestovat z Teheránu do nedalekého města Absard. V tomto desetitisícovém městě často obyvatelé metropole tráví víkendy, svůj dům tu má i Fachrizádeh.

Ve městě protió na vědce čekalo 12 zabijáků – čtyři z nich seděli v terénním voze Hyundai Santa Fe, další čtyři byli na motocyklech a další dva sloužili jako odstřelovači. Kromě nich byl na scéně i vůz Nissan, v němž byla nastražena silná nálož. Půl hodiny předtím, než Fachrizádeh dorazil, vypadl v části města proud.

V okamžiku, kdy na místo přijelo první auto z vědcovy kolony, explodoval pick-up Nissan. Výbuch měl trosky vozu rozmetat až do vzdálenosti 300 metrů. Na druhý vůz kolony, v němž seděl Fachrizádeh, pak zaútočilo 12členné komando. Podle účtu Sepah Cybery, který je spojován s Íránskými revolučními gardami, pak vypukla přestřelka. Během ní vůdce komanda údajně vytáhl vědce z auta a zastřelil ho, aby si byl jistý, že zabijáci splní svůj úkol. Poté komando zmizelo. Podle první z verzí naopak vědec podlehl svým zraněním až v nemocnici.

Jak ve své analýze podotýká izraelský deník The Jerusalem Post, informací z íránských zdrojů je tentokrát až podezřele mnoho – o počtu aut ve Fachrizádehově koloně, účelu jeho cesty, atd. Pravděpodobné je, že se těžko někdy dozvíme, jak skutečně vědec zemřel. Izraelský Mosad, jejž Íránci obviňují, detaily svých tajných operací obvykle nezveřejňuje, anebo až s odstupem několika desítek let.

O Mosadu samozřejmě mluví Íránci, jeho podíl na atentátu nicméně není nijak dokázaný. V minulosti se ale už Mosad podílel na likvidaci několika jiných íránských jaderných vůdců i na kybernetických útocích proti íránským jaderným komplexům. V neděli nicméně nejmenovaný izraelský představitel deníku New York Times řekl, že svět by měl být Izraeli za likvidaci Fachrizádeha vděčný. Izraelský zdroj, který mluvil pod podmínkou anonymity, se několik let věnoval právě pátrání po íránském vědci.

V Teheránu se navíc jeho lidé umí pohybovat. Izraelci stáli podle zpráv deníku New York Times i za srpnovou likvidací druhého muže teroristické sítě al-Káida, k níž došlo právě v íránské metropoli.

Jak Írán odpoví?

Z Teheránu zaznívají po vraždě prominentního vědce nepřekvapivě silná slova. Ministr zahraničí Džavád Zaríf mluvil o „aktu státního terorismu“, poslanci parlamentu pak podepsali výzvu k odvetě.

Státní deník Kejhán navrhl, aby Írán zaútočil na izraelský přístav Haifa, kde by útok poškodil průmyslové komplexy a vyžádal si značné oběti na lidských životech. Další poslanci pak navrhovali, aby Írán zcela přerušil spolupráci s Mezinárodní agenturou pro jadernou energii. Právě ta kontrolovala íránská zařízení v době, kdy byla v platnosti mezinárodní smlouva známá pod zkratkou JCPOA.

Tu ale později administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa jednostranně vypověděla, a Írán se jejími závazky už proto neřídí. Spekuluje se i o tom, že atentát na Fachrizádeha měl za cíl předem zkomplikovat případné snahy o obnovení této smlouvy. Nový americký prezident Joe Biden v kampani hlásal, že bude po svém zvolení s Íránem jednat a upravenou smlouvu by rád obnovil.

Britský list The Times citoval v této souvislosti bývalého poradce prezidenta Obamy Johna Brennana, který mluvil o „kriminálním a velmi bezohledném činu“, jenž může přinést další destabilizaci regionu. Deník také připomněl nedávnou schůzku ve městě Neom, kde se měl sejít saúdský korunní princ Muhammad bin Salmán s izraelským premiérem Netanjahuem a šéfem americké diplomacie Mikem Pompeem. Na schůzce těchto mužů, kteří jsou pokládáni ve vztahu k Íránu za jestřáby, nechyběl ani šéf Mosadu Jossi Cohen.

Jak Teherán na vraždu odpoví, je ale nyní předčasné odhadovat. Íránský režim už dlouhá léta vykazuje značný pragmatismus, to bylo ostatně vidět i v reakci na zabití generála Kásima Solejmáního letos v lednu. I na adresu jaderných inspektorů už zaznělo, že o tom, zda s mezinárodní agenturou přerušit práci, musí rozhodnout nejvyšší vedení. Tedy Rada dohlížitelů a ajatolláh Alí Chámenení, ne „pouze“ poslanci parlamentu.

Těžko si lze představit, že by si Írán troufl zaútočit přímo na Izrael, jak navrhuje konzervativní deník. Může ale židovský stát napadnout na jeho severních hranicích prostřednictvím organizace Hizballáh. Kromě Izraele má Írán v regionu i celou řadu nepřátel z řad arabských států, odveta může směřovat i na ně. A jejich prostřednictvím i na zájmy Spojených států, vždyť Saúdská Arábie je hlavní spojenec Trumpovy administrativy.

Podle íránského analytika Diaka Hosseiniho z teheránského Centra pro strategická studia není pravděpodobné, že by Írán v krátké době na zabití vědce odpověděl vojensky. Jisté ale je, že tento čin bez odpovědi nezůstane, řekl televizi al-Džazíra.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené