Hlavní obsah

Komentář: Ministryně financí vydala aktualizovaný ceník odpustků

Foto: Seznam.cz

„Snížili jsme cenu respirátorů? Sledujte! Vyrazila jsem do Tesca, Albertu a Globusu“.

Reklama

8. 2. 15:00

Je nebezpečné vytvářet dojem, že když už pravidla porušíte, vykoupíte si čisté svědomí nějakou tou tisícovkou. Zvlášť když už se ani moc nesnažíte předstírat lítost.

Článek

Ministryně financí Alena Schillerová (za hnutí ANO) v sobotu aktualizovala ceník odpustků, které je nutné poslat na charitu v případě porušení zákona nebo protiepidemických opatření. (Pozor, týká se pouze prominentních osob.)

Momentálně platí tento sazebník:

  • Porada bez roušky - 10 tisíc korun
  • Pivo v zavřené hospodě - 10 tisíc korun
  • Jízda v autě bez pásu - 10 tisíc korun
  • Nepovolená party - 50 tisíc korun
  • Čapí hnízdo - 50 milionů

Alena Schillerová přispěla k aktuální celospolečenské debatě o tom, jak jsou Češi nezodpovědní a nedodržují pravidla. Jela v autě nepřipoutaná, natočila se u toho a ještě to zveřejnila na sociálních sítích. Jako bonus později lhala o tom, že pouze popojížděla na parkovišti, ačkoli ze záběrů je jasné, že jela po silnici.

Ale nebojte se. Paní ministryně přispěje 10 tisíci korunami organizaci podporující oběti dopravních nehod. Tak už o tom drobném lapsu, prosím, nemluvme.

Představa politiků, že hříchy se dají vykoupit nějakým tím příspěvkem na charitu, se v Česku od loňského jara šíří skoro jako koronavirus. Odpustkem si pomáhají nachytaní politici napříč stranami – Jan Hamáček a Jana Maláčová s manželem, Miroslav Kalousek i Milan Hnilička.

Rekordmanem je zatím premiér, který poslal na charitu 50 milionů korun, když se objevily pochybnosti o stejně vysoké dotaci na farmu Čapí hnízdo. Už v roce 2016, tedy jak se říká, ještě než to bylo cool.

Podobné chování u politiků je dvojí problém. Za prvé: jako představitel státu zkrátka musíte úzkostlivě dodržovat všechna opatření, jejichž splnění chcete i po občanech. I když jde o zdánlivé drobnosti, jako je na chvíli sundaná rouška nebo nezapnutý pás.

Jdete totiž symbolickým příkladem, především v této fázi epidemie, kdy už mají všichni opatření plné zuby. A někteří je porušují nikoli z nedbalosti nebo pro zábavu, ale z čirého zoufalství nad svou finanční situací.

A za druhé: je nebezpečné vytvářet dojem, že když už pravidla porušíte, vykoupíte si čisté svědomí nějakou tou tisícovkou. Zvlášť když už se ani moc nesnažíte předstírat lítost, ale prostě otevřete peněženku s otázkou: Tak za kolik to mám?

Zároveň se totiž z druhé strany na Čechy valí kanonáda kritiky, zákazů a příkazů. Premiér ve svém hlášení křičí tu na nakupující na náplavce, tu na lidi na horách. Ministr vnitra se chystá zpřísňovat tresty a navrhuje hříšníky zapisovat do rejstříku přestupků. Ministr zdravotnictví vyhrožuje, že když nezačneme o víkendech sedět doma, zavře kraje. (Ministr dopravy mezitím vyráží vlakem na víkendový výlet.)

Tuhle situaci může občan číst zhruba dvěma způsoby – buď na dodržování pravidel zase tolik nezáleží, nebo si politici myslí, že jsou dobrá jen pro obyčejné lidi.

Ano, lidé jsou svéprávní a měli by se chovat zodpovědně i ve chvíli, kdy na to někteří politici kašlou. Věřím, že to spousta z nich dělá. Ale přiznejme si, spousta taky ne. A pokud se shodneme, že politik vlastně jít příkladem nemusí, proč pak premiér dostal přednostní očkování?

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované