Hlavní obsah

Komentář: Pro Miloše Vystrčila už není jiné cesty než vyrazit na Tchaj-wan

Jiří Leschtina
Novinář, spolupracovník redakce.
Foto: Profimedia.cz

Miloš Vystrčil na snímku z února 2020.

20. 5. 13:30

Soustředěný velmocenský útok ze dvou stran, který nemá v takové intenzitě obdoby v žádné evropské zemi, je tragickým důsledkem prezidentského působení Miloše Zemana.

Článek

O tom, jak dopadne předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) na schůzce s prezidentem Milošem Zemanem kvůli čínskému agresivnímu dopisu Jaroslavu Kuberovi, nebylo pochyb od okamžiku, kdy k ní Zeman svolil. „Tady není co vysvětlovat,“ prohlásil tehdy prezident. A také Kuberovu nástupci v čele horní komory nic nevysvětlil.

Přesto Vystrčilův neutuchající tlak na Hrad přináší určité ovoce. V podobě čím dál zmatenějších a nedůvěryhodných reakcí Vratislava Mynáře, v nichž se kancléř odkopává více, než měl kdy v úmyslu.

Jistě ne náhodou nechal Mynář krátce před schůzkou natočit manipulativní i útočnou „reportáž“ pod názvem Příběh jednoho listu papíru. Hradní kancelář se v ní pokouší výbušnou záležitost kolem dokumentu čínské ambasády prodat přesně ve stylu prezidentova vyjádření, že je to „nafouknutá bublina hodná bulvárních novinářů, ale nehodná politiků“.

Vratislav Mynář na videu celou věc zlehčuje slovy, že se vlastně nejedná o „žádný dopis panu Kuberovi“, že jde o jednu stranu A4, není to nikým podepsané a „je to jednoduché politické stanovisko Čínské lidové republiky“.

Nechme teď stranou, že tohle „jednoduché politického stanovisko“ útočné velmoci obsahuje více či méně skryté výhrůžky Kuberovi celoživotním zákazem vstupu na čínské území nebo českým podnikům, které by musely za Kuberovu návštěvu Tchaj-wanu platit ztrátou kšeftů.

Otázka zní, proč tenhle „žádný dopis panu Kuberovi“ vůbec předsedovi Senátu na obědě s prezidentem předali? Proč čínská ambasáda dopravila text na Hrad, a nikoliv předsedovi Senátu? Počítala s tím, že úslužná hlava státu dopis Kuberovi předá při nejbližší příležitosti a ještě k tomu s přípisem zahraničního odboru Hradu?

Právě tento přípis je klíčový. Namísto důrazného ohrazení proti nátlakovému anonymu čínské ambasády zde Hrad kopíruje a podporuje výhrůžky Číňanů. Mimo jiné tvrzením, že zrovna Kuberova cesta na Tchaj-wan by zmrazila česko-čínské vztahy na dlouhou dobu.

Tváří v tvář takovému patolízalství úřadu českého prezidenta není už tak podstatné, zda si Vratislav Mynář útočný pamflet u Číňanů objednal, nebo zda to byla iniciativa čínské ambasády v tichém souznění s prezidentskou kanceláří. Podstatné je, že ať už to proběhlo jakkoliv, Hrad se stal svým přípisem druhým z vyděračů.

Předseda Senátu po úterním nic neřešícím setkání s prezidentem vyjevil veřejnosti, že poté, co Jaroslav Kubera, vystavený tvrdému vydírání, nečekaně skonal, přesunula čínská ambasáda svůj mafiánský nátlak na jeho nástupce.

Nejenže čínské velvyslanectví vyjádřilo nelibost nad Vystrčilovým poděkováním za dar tchajwanských zdravotnických roušek. Ale rada čínské ambasády telefonoval do kanceláře předsedy Senátu a varoval druhého nejvyššího ústavního činitele před tím, aby blahopřál nové tchajwanské prezidentce ke zvolení.

Tady ovšem na poměry naší nejvyšší státnické sféry docela zmužilý Vystrčil udělal chybu, když až nyní vyjádřil potěšení nad tím, že Tchaj-wan má demokraticky zvolenou prezidentku. Dal tím najevo zaváhání, které čínský diplomatický agresor jistě pečlivě přečetl.

Což samozřejmě je určitý detail, ale jistě citlivě vnímaný. Zvlášť když se ocitáme v situaci, kdy se Česká republika stává terčem stupňujících se tlaků a vydírání ze strany hned dvou východních diktatur. A kdy jak Čína, tak Rusko mohou sledovat ústupnost a nedostatek odvahy našich ústavních činitelů a vzájemně se jimi inspirovat.

Mimochodem, právě tento soustředěný velmocenský útok ze dvou stran, který nemá v takové intenzitě obdoby v žádné evropské zemi, je zvlášť tragickým důsledkem Zemanova prezidentského působení.

Pokud za těchto neblahých poměrů Miloš Vystrčil prohlásí, že jeho cesta na Tchaj-wan se stává reálnější a reálnější, je to jistě nadějné našlápnutí. V podstatě už jde ale o to, že nátlak a intriky čínského velvyslanectví dosáhly takového stupně, že jedinou pádnou a pro Číňany srozumitelnou odpovědí je Vystrčilova státní návštěva Tchaj-wanu.

Svým způsobem takové rozhodnutí může být i jistou splátkou dluhu Jaroslavu Kuberovi, na jehož náhlém skonu se podle mínění jeho blízkých podepsal i tvrdý nátlak Číňanů. Přičemž na rozdíl od svého předchůdce Miloš Vystrčil od počátku ví, co od čínských despotů a jejich českých přisluhovačů může čekat.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené