Hlavní obsah

Komentář: Sputnik na českou a slovenskou politiku zabírá jako novičok

Petr Šabata
Novinář, šéfredaktor Českého rozhlasu Plus
Foto: Profimedia.cz

Premiér Igor Matovič na tiskové konferenci k dovozu Sputniku, 2. března 2021.

Reklama

Ruská vakcína je i hybridní zbraní s vysokou účinností.

Článek

Sputnik V je vakcína, která působí ještě před první dávkou: na Slovensku rozložila vládu a zpochybnila západní směřování země – to se nepodařilo ani zatracovanému expremiérovi Robertu Ficovi.

Může mít stejné dopady i v Česku, když tu navíc možná budeme mít i podobně účinnou druhou látku – čínskou Sinopharm? Česko a Slovensko dnes spojuje zoufalá situace v počtu nakažených i obětí covid-19 a také málo vypočitatelné politické vedení – tak proč ne?

Vítání Sputniku

Na konci února slovenská vláda odmítla nákup vakcíny Sputnik V, o který velmi stál premiér Igor Matovič. Tím skončil jeho pokus odvést pozornost od prudce rostoucích počtů nakažených i mrtvých, shodovali se jeho kritici. Mýlili se. V pondělí 1. března přistálo na košickém letišti vojenské letadlo a přivezlo 200 tisíc dávek Sputniku. O akci nevěděla prezidentka, ministr zahraničí ani někteří další členové kabinetu… Matovič vítal Sputnik na letišti a chválil ruské představitele. Vypukla vládní krize.

Nejvyšší ústavní činitelé na schůzce u prezidenta Miloše Zemana 23. února prohlásili, že vakcíny pro Česko musí projít schvalovacím procesem Evropské komise. Protože pro očkování je třeba získat důvěru veřejnosti, aby bylo možné očkovat až 70 procent populace, shodli se Zeman, Babiš, Vondráček a další.

Nicméně hlava státu „na popud premiéra Babiše“ požádala Vladimira Putina o Sputnik a posléze také Čínu o Sinopharm. Zemanovi by teď už stačila certifikace Státním ústavem pro kontrolu léčiv. „SÚKL by neměl být líný a měl by takovou certifikaci, podobně jako to udělalo Maďarsko, provést,“ řekl v CNN Prima News. Nechme pro tuto chvíli stranou, že ústav takovou pravomoc nemá. Také premiér – navzdory dřívějším výrokům a stanovisku ústavních činitelů – v televizi otočil: „Proč bych potřeboval EMA?“ (EMA je zkratka Evropské agentury pro léčivé přípravky.)

Opravdu je tak nepředstavitelné, že Babiš, Mynář a třeba Metnar zasalutují na Ruzyni letadlu s nákladem Sputniku či Sinopharmu? A že se potom strhne politická vřava, která zpomalí práci na potírání epidemie a zamlží odpovědnost za nejvyšší poměrný počet obětí covidu-19 na světě?

20:80

„Je zjevné, že tato vakcína už není jen vakcínou, je to nástroj hybridní války. Tento politický nástroj nás rozděluje doma, rozděluje nás v zahraničí. Prostřednictvím tohoto nástroje se vykresluje EU jako něco, co selhává,“ prohlásil k partyzánské premiérově akci slovenský ministr zahraničí Ivan Korčok. Matovič opáčil: „Ruská federace je stabilní partner, na kterého se můžeme v těchto těžkých časech spolehnout.“

Po volbách před rokem to vypadalo, že na Slovensku je možné leccos, jen ne ústup od pevné západní orientace – země je v eurozóně, má jasně proevropskou prezidentku, skvělého ministra zahraničí (donedávna velvyslance v USA) a dokonce i vlády Roberta Fica chtěly být v samém jádru EU. Slovensko a Česko skoro vypadaly, že se s Polskem a Maďarskem ve Visegrádu jen omylem zapomněly.

A zničehonic Slovensko stojí po boku Maďarska, má rovněž schválený Sputnik k vakcinaci, a – to je Matovičův osobní přínos – premiér se v drobném diplomatickém sporu s jižním sousedem veřejně zastal nikoli slovenského, ale maďarského ministra zahraničí! Protože mu Viktor Orbán pomohl se Sputnikem.

Ukrajinští představitelé – stejně jako Polsko a celé Pobaltí – ruskou vakcínu odmítají a považují ji „z 20 procent za lék a z 80 procent za hybridní zbraň“.

V Česku je situace v zahraniční politice stabilní – Miloš Zeman je velký přítel Moskvy a Pekingu, premiér lavíruje od dobrých vztahů s evropskými lídry k zasílání „popudů“ (formulace Jiřího Ovčáčka) prezidentovi, aby objednal neschválené vakcíny – z Moskvy a Pekingu. Ministr zahraničí je slabý, opoziční strany mají k EU různý vztah; zdravotní, společenská a politická krize přeje nebezpečným krokům a volby jsou za dveřmi.

Životnost ministra Blatného

Ministr zdravotnictví Jan Blatný opakovaně odmítá dát Sputniku, případně Sinopharmu, výjimku. Přitom jen a jen jeho úřad může povolit jejich používání „výjimečně a dočasně“, jak praví zákon, a na základě odborného stanoviska SÚKL.

Na Slovensku to šlo ráz na ráz a ten postup je poučný. Povolení na použití Sputniku podepsal ministr zdravotnictví – Matovičova loutka – navzdory názoru lékového úřadu a s bezelstným přiznáním, že ani jinak nemohl: „Povolení jsem musel dát s ohledem na určitou dohodu ze strany Ruské federace…“

Svým podpisem ovšem ministr převedl na stát velmi nepříjemnou odpovědnost za případné následky očkování neschválenou vakcínou. Odkopl ji větou v rozhodnutí, že „odpovědnost za podání neregistrované vakcíny přebírá lékař“. A očkovaní budou muset podepsat čestné prohlášení, že jsou si vědomi použití vakcíny bez registrace EMA.

Ovšem na Slovensku vůbec neřeší problém, kterým argumentuje ministr Blatný – jehož pozice je ale asi tak pevná jako jeho slovenského kolegy, že totiž neschválenou vakcínu nemůžou proplácet zdravotní pojišťovny. Zájemce by si ji musel zaplatit sám.

Chaos na dohled

A vyvstávají další nejasnosti: i Česko by se muselo vypořádat s odpovědností státu za případné nežádoucí následky použití neschválené vakcíny. Zatím se to neřeší. Kdyby byl v EU zaveden očkovací pas, mohli by ho dostat i lidé se Sputnikem či Sinopharmem v těle? Kdyby se vakcíny bez razítka z EU dovezly pro firmy, jak to navrhuje Andrej Babiš – kdo by je platil a kdo nesl odpovědnost?

Když se dostanou do Česka neschválené vakcíny, budou si moct lidé vybírat, kterou očkovací látku chtějí a kterou určitě ne? Zatím to nejde – a ve chvíli, kdy by se taková volba logicky umožnila, nastal by nepochybně v už tak křehkém očkovacím systému naprostý chaos.

Chaos je důležité slovo – ruské zahraniční hybridní kampaně nemají za cíl přesvědčit obyvatelstvo o nějaké „moskevské“ pravdě. Stačí jim jen vnést zmatek a nejistotu do veřejného mínění té které země, zpochybnit vše: vládu, opozici, Evropskou unii, stanoviska expertů… Kolem vakcín bude za pár týdnů takový zmatek, že může odradit váhající lidi nadobro. A v Česku se nenechá očkovat ani vzdáleně oněch 70 procent lidí, o nichž se správně zmínili ústavní činitelé. V Moskvě si odškrtnou splnění úkolu. V Praze díky Zemanovi a jeho cílevědomé snaze, v Bratislavě díky Matovičovi a jeho naivitě. Těžko říct, co je pro tuto chvíli v zápasu s pandemií i dlouhodobě horší.

Mezitím Evropská agentura pro léčivé přípravky zahájila průběžné hodnocení Sputniku V. První výsledky – nikdo si zatím netroufá odhadnout jaké – by měly být na stole za několik týdnů.

Už teď ale můžeme certifikovat, že na slovenskou i českou politiku je Sputnik V účinný – jako novičok.

Reklama

Doporučované