Hlavní obsah

Komentář: Tvrdě zdražíme kořalku, nekompromisně zlevníme pivo. Babiš chrání národ před démonem alkoholu

4. 11. 2019
Foto: Seznam.cz, Seznam.cz

Ilustrační snímek.

„Hlavní cíl daňového balíčku je větší ochrana našeho národa před tvrdým chlastem, kouřením a hazardem,“ vložil v neděli – kromě mnoha a mnoha jiných informací – Andrej Babiš na svůj facebookový profil. Pojďme se na to podívat blíž. Na ten tvrdý chlast.

Článek

O zvýšení spotřební daně z lihu hlasuje ve středu parlament. Premiér napsal: „Vím, nemůžeme lidem chlast nebo hazard zakazovat, ale rozhodně je nebudeme podporovat. Naopak. Na jejich vyšším zdanění získáme víc peněz na to, co v životě potřeba je. Vzdělání pro naše děti, zdravotnictví, doprava. To je politika. A řekl bych, že dobrá,“ pochlubil se a jedním dechem dodal:

„A navíc, u čepovaného piva v restauracích naopak snižujeme DPH na 10 procent, abychom hostinským ulevili a poděkovali, že si zavedli EET. Představte si, že i to jeden poslanec opozice kritizoval. Prý je to nekoncepční. Asi nechápe rozdíl mezi posezením s přáteli v hospodě u piva a sebedestruktivním nasáváním kořalky.“

Nechme stranou, že při zavádění EET platil lidem „chlast“ i sám Babiš – věříme, že šlo o výhradně konstruktivní konzumaci.

Na první pohled zaujme použitý slovník: zatímco lihoviny reprezentují „chlast“ a „sebedestruktivní nasávání kořalky“ jako někde v Batalionu, čepované pivo se rovná „posezení s přáteli“. Na zdravotnictví!

Mimochodem, i muži mají své dny. Na tom samém Facebooku se Andrej Babiš před časem zmínil, že na jedné svatební veselici „dal patnáct panáků, jinak to nešlo“. Ano, kořalka se někdy nasává i při posezení s přáteli.

Když vyhlásíte válku závislostem (jak pravil ministr zdravotnictví Vojtěch) a přitom zdražujete lihoviny a zlevňujete čepované pivo, tak je to nejen „nekoncepční“, ale jde o zjevný rozpor. Obzvlášť v českých poměrech. Pivo je v porovnání se zahraničím – i s řadou našich spotřebitelských výdajů – pořád laciné a zároveň představuje pilíř konzumace alkoholických nápojů.

Ideologický tajemník Komunistické strany Československa Vasil Biľak proslul výrokem, že „pivo je pro nás jako chleba“, a po třiceti letech se na tom nic nezměnilo. A to tak, že vůbec. Český statistický úřad udává o spotřebě alkoholu na jednoho obyvatele tato data:

Alkoholické nápoje celkem:

Rok 1989: 170,8 litru. Rok 2017: 170,6 litru.

Přepočteno na čistý líh:

Rok 1989: 8,2 litru. Rok 2017: 9,8 litru.

Z toho pivo, přepočteno na čistý líh:

Rok 1989: 4,1 litru. Rok 2017: 4,8 litru.

Takže v hodnotě čistého lihu tvoří přibližně polovinu alkoholické konzumace pivo. Samozřejmě zdaleka nejen to čepované, na které se sníží DPH, ale i tak jde o významnou položku. V ekonomickém zápasu s neřestmi se nedá obejít.

Jestli se opravdu „válčí se závislostmi“, měly by snad jít nějaké „díky hostinským za EET“ stranou, ne? Pokud chcete tu válku alespoň zremizovat.

Zdražovat alkohol a tím omezovat jeho dostupnost (pokud stát ohlídá černý trh) je správné. Ale vystartovat proti nasávání kořalky (nejsme na Sibiři!) a nechat stranou pivo dost dobře nejde.

Stratégové, a že si jich na tom zuby vylámalo, připomínají, že válka s alkoholem se nedá vést jen konvenčními hospodářskými prostředky (daně, reklama, prohibice), bez otevření kulturní fronty. Ta je možná ještě důležitější.

Z tohoto pohledu je situace na ministerstvu zdravotnictví povzbudivá. Zatímco jeden z jeho předchůdců veřejně tvrdil, že šest skleniček vína a tři panáky tvrdého alkoholu denně není žádný extrémní přísun, ministr Adam Vojtěch razí heslo: normální je nepít.

Kdežto prezident republiky, což je při vší úctě k panu Vojtěchovi přece jen vlivnější společenský vzor, se domnívá: „Důležité je se neopít, to znamená, pít je normální, samozřejmě v přiměřeném množství, ale opít se normální není.“

Kulturní ofenziva je, když… z Hradu nezní „smrt abstinentům a vegetariánům“, nejtypičtějším darem prezidentovi není lahev alkoholu a ministry v krajích není zdvořilé vítat kalíškem něčeho ostřejšího.

Doporučujeme