Hlavní obsah

Konec uhlí se blíží. Čína přestane financovat uhelné elektrárny v zámoří

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační foto.

Reklama

23. 9. 8:58

Prezident Si Ťin-pching přednesl slib zvyšující šance na záchranu planety – Čína by měla přestat financovat uhelné elektrárny v zámoří. Nevytyčil však konkrétní termín.

Článek

Čínský vůdce Si Ťin-pching na Valném shromáždění OSN přislíbil, že Čína přestane financovat nové projekty na výstavbu uhelných elektráren v zahraničí. V závislosti na tom, nakolik tento slib dodrží, by tak mohl odpadnout klíčový zdroj financování paliva nejvíce zodpovědného za změnu klimatu. K podobnému příslibu se dříve zavázalo také Japonsko a Jižní Korea.

Popostrčit Čínu k rozhodnutí ukončit financování uhelných elektráren v zámoří znamená větší šance udržet kurz k naplnění cílů Pařížské dohody o snížení emisí uhlíku. „Čína zintenzivní podporu ostatních rozvojových zemí v rozvoji zelené a nízkouhlíkové energie a nebude budovat nové projekty uhelné energetiky v zahraničí,“ řekl Si Ťin-pching na každoročním setkání OSN ve svém předem nahraném videovzkazu.

Na začátku tohoto roku se k obdobnému rozhodnutí uchýlila i Jižní Korea a Japonsko. Tyto tři země jsou dohromady zodpovědné za více než 95 procent zahraničního financování uhelných elektráren, přičemž hlavní podíl náleží Číně.

Podle odborníků by se tak mohl definitivně nachýlit konec uhlí jako světově upřednostňovaného zdroje energie (v současné době se drží na druhém místě, hned za ropou). Jiní však upozorňují, že je nutné počkat na oficiální překlad řeči Si Ťin-pchinga do angličtiny. „Mnozí berou slova Si Ťin-pchinga o ‚zastavení financování uhlí v zámoří‘ jednoznačně. V původním čínském textu ale použil znak, který má v čínském politickém jazyce více významů: nejen financování, ale i konstrukce, zakládání, navrhování, a dokonce tvorba,“ upozornila například novinářka Liou Chung-čchiao, píšící pro Carbon Brief, s tím, že slova čínského prezidenta mohou mít daleko větší dopady.

Čáry v písku

Na druhou stranu však Čína i další země zůstávají na uhlí závislé. „Si Ťin-pchingův projev je další důkaz, že Čína ví, že je budoucnost dlážděná obnovitelnými zdroji. Klíčovou otázkou nyní zůstává, kdy si čáry do písku přestane kreslit i na domácí půdě,“ uvedl podle The Guardian Thom Woodroofe z Asia Society Policy Institute.

Čína je největším producentem skleníkových plynů na světě. Podle skupiny pro změnu klimatu Ember v roce 2020 vyprodukovala více než 53 procent celkové světové uhelné energie. Nadále plánuje výstavbu 43 nových uhelných elektráren a 18 vysokých pecí, což odpovídá navýšení současných ročních emisí přibližně o 1,5 %, uvádí zpráva helsinské výzkumné organizace Centrum pro výzkum energie a čistého vzduchu (CREA) a americká skupina Global Energy Monitor (GEM).

V dubnu Si Ťin-pching oznámil, že Čína do roku 2026 sníží spotřebu uhlí, do roku 2030 dosáhne maxima emisí a do 2060 se stane uhlíkově neutrální.

K ukončení výstavby uhelných elektráren se zavázalo 44 zemí. Dalších 33 států začalo od roku 2015, kdy byla přijata Pařížská dohoda, rušit plánované projekty a jsou připraveny se formálně zavázat k úplnému skoncování s uhlím, uvádí server Carbon Brief.

Pouze šest států má na svědomí více než čtyři pětiny plánů na uhelné elektrárny – Čína, Indie, Vietnam, Indonésie, Turecko a Bangladéš. Podle analýz by stačilo, kdyby se jedna z těchto zemí zavázala odpoutat se od uhelných elektráren, a mohlo by dojít k radikálnímu omezení uhelných elektráren po celém světě. Mezi země, které nadále výstavbu nových uhelných elektráren zvažují, patří Austrálie, Kolumbie, Mexiko, Polsko a Turecko.

Aby se Čína stala uhlíkově neutrální, musela by v příštích deseti letech odstavit téměř 600 uhelných elektráren na svém území a nahradit je výrobou elektřiny z obnovitelných zdrojů. Pokud Čína v příštích deseti letech vlastní emise výrazně nesníží, šance světa zvrátit oteplování planety je jen velmi malá.

„Čína si nicméně zaslouží velkou pochvalu za to, že se zavázala přestat podporovat uhelné elektrárny v zámoří,“ uvedlo v prohlášení Centrum pro rozvojovou politiku.

„Čína byla posledním důležitým hráčem. Pokud přestane financovat uhlí v zámoří, bude tu jen malá, nebo spíš vůbec žádná celosvětová expanze uhlí,“ řekl o slibu Si Ťin-pchinga Justin Guay, ředitel globální klimatické strategie v Sunrise Project, skupině hájící celosvětový odklon od uhlí a fosilních paliv.

Příslib Číny uvítal i António Guterres, stejně tak i její závazek spolupracovat s americkým Kongresem na zdvojnásobení prostředků na pomoc rozvojovým zemím vypořádat se se změnou klimatu. „Urychlení globálního ukončování uhlí je nejdůležitějším krokem k naplnění Pařížské dohody,“ uvedl Guterres v prohlášení.

Záležet však bude i na tom, jak se „Pekingu podaří omezit financování poskytované čínskými bankami a co se stane s obrovskou pracovní silou zapojenou do výstavby těchto uhelných elektráren“, uvedl Woodroofe. Otázkou zůstává, kdy Čína plánuje svůj závazek plnit a zda financování utnou pouze státní banky.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované