Hlavní obsah

Pediatři vítají vakcínu pro děti. „Musíme začít co nejdřív a co nejrychleji“

Foto: Lesterman, Shutterstock.com

Nežádoucí účinky, především bolest v místě vpichu, jsou podle dostupných studií u dětí méně časté.

Reklama

26. 11. 2021 13:32

Skoro 400 tisíc dětí ve věku od 5 do 11 let by se mohlo už před Vánoci přihlásit o vakcínu proti covidu-19. Lékaři z České vakcinologické společnosti doporučují, aby se očkování spustilo co nejdřív.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Očkování dětí ve věku 5-11 let proti covidu-19 se rychle blíží. Dnes ho schválila Evropská léková agentura (EMA), první vakcíny by měly dorazit před Vánoci. Členové České vakcinologické společnosti, které redakce oslovila, doporučují s očkováním začít co nejdřív.

„Jedná se o stejnou očkovací látku, jako se v České republice používá pro děti od 12 let. S tím rozdílem, že se používá pouze třetinové množství aktivní látky,“ popisuje dětská lékařka a členka výboru České vakcinologické společnosti Hana Cabrnochová.

Očkování touto látkou už podpořil americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) a některé země už začaly děti od pěti let touto látkou očkovat. V Evropské unii bude mít konečné slovo Evropská komise, svá doporučení navíc chystají odborné společnosti jednotlivých členských států.

„Tak jako v jiných případech, když americká FDA a následně evropská EMA vydá stanovisko, tak následuje doporučení pro používání, které se ještě v rámci národních autorit může v některých nuancích odlišovat. Jednotlivé národní autority se mohou odkazovat právě na povolení Evropské lékové agentury,“ vysvětluje Cabrnochová.

Prvních 300 000 dávek vakcíny proti covidu-19 od firmy Pfizer/BioNTech určené pro děti ve věku pět až 11 let dorazí do ČR v týdnu od 20. prosince. Na Twitteru to napsali zástupci projektu Chytrá karanténa. Do té doby už by mělo být stanovisko odborníků hotové.

„Máme epidemii, tomu odpovídá naše doporučení“

Cabrnochová uvedla, že nyní připravují stanovisko několika pediatrických odborných společností ve spolupráci s Českou vakcinologickou společností. „Chceme zohlednit situaci v České republice, to znamená nejenom publikovaná zahraniční data týkající se výskytu onemocnění u dětí, případně v jakém procentu hrozí nějaké závažnější komplikace, kolik je případů takzvaného multisystémového zánětlivého onemocnění u dětí, ale také jak aktuálně skutečně vypadá epidemická situace,“ vysvětluje.

Odborné společnosti zvažují na jedné straně možné nežádoucí účinky a účinnosti pro danou věkovou kategorii, na druhou stranu hodnotí rizika spojená s onemocněním. V současnosti platí doporučení očkovat v Česku plošně od 12 let výš.

„Kdybychom tady neměli epidemii a jednalo by se o jednotlivé případy, tak by nepochybně doporučení vypadalo jinak, a to třeba i pro kategorii 12+. Například v sousedním Německu zpočátku doporučovali očkovat pouze rizikové skupiny dětí, ale kvůli šíření varianty delta následovala změna doporučení na použití pro všechny děti v kategorii 12+ bez zvažování individuálního rizika,“ popisuje lékařka.

Nežádoucí účinky? Žádné závažné

Epidemická situace je objektivně vzato špatná, denní počty nakažených opakovaně přesáhly nejvyšší čísla z předchozích vln epidemie. Přesto bude při rozhodování rodičů klíčová hlavně jedna otázka: Jak je to s nežádoucími účinky vakcíny u dětí?

„Budeme mít vakcínu, která podle publikovaných dat vypadá, že bude méně reaktogenní (je u ní hlášeno méně nežádoucích účinků, pozn. red.) než u jiných věkových skupin, kde se používá,“ říká Cabrnochová.

Kategorie 12-15 se v klinických studiích porovnávala se skupinou 16-25 let. Množství nežádoucích účinků, které mají většinou podobu bolesti v místě vpichu, bylo u obou skupin podobné. U dětí 5-11 let je to podle dostupných dat o něco méně.

„Navíc nebyly zaznamenány žádné závažné nežádoucí účinky. Máme vyhodnocené procento mírných nežádoucích účinků, to dopadlo příznivěji než u skupiny 12-15. Účinnost vůči nákaze byla přibližně 91 %, vyhodnocovala se skupina dětí o velikosti něco přes 3000. Co se týče nežádoucích reakcí, kategorie 5-12 se porovnávala se skupinou 16-25 let. V té mladší, která dostává třetinovou dávku, bylo podstatně méně bolestivých reakcích v místě aplikace u první i u druhé dávky, stejně tak i celkových reakcí, jako je únava, bolest hlavy, případně teplota,“ popisuje lékařka.

Děti a covid

Od začátku epidemie potvrdily testy virus SARS-CoV-2 u 281 321 dětí ve věku od 0 do 14 let, což je 13,8 % všech nakažených. V posledních týdnech ale děti ve věku 5-14 let tvořily dokonce více než čtvrtinu nakažených.

Od začátku epidemie zemřelo 5 pozitivně testovaných dětí do 14 let. Z celkového počtu 32 523 úmrtí to tvoří přibližně šestinu jednoho promile.

Zdravotníci evidují u dětí od začátku epidemie přibližně 250 případů multisystémového zánětlivého onemocnění v souvislosti s covidem-19. V současnosti leží na JIP dva lidé mladší 20 let.

Má to u dětí smysl?

V Česku by se očkování týkalo asi 390 000 dětí ve věku pět až 11 let. V této skupině je podle dat Ministerstva zdravotnictví velký počet nakažených.

„V této vlně se nám epidemie posunula právě do věkových kategorií dětí, ty jsou teď zasažené mnohem více než v předchozí vlně, především školní a předškolní kolektivy. Je to logické, virus si hledá místo, kde může nejvíce zasáhnout, a toto je skupina nechráněných, dosud neočkovaných dětí. Souvisí to i s tím, že se snažíme, aby dětské kolektivy fungovaly, a delta varianta logicky zasahuje ty nejbližší kolektivy, šíří se tam velice rychle,“ říká Cabrnochová.

Zároveň ale děti zpravidla mají mírný průběh nemoci, případně jsou zcela bez příznaků. Má smysl očkovat děti, když jim „nic není“?

„Víme, že u dětí je naštěstí většinou průběh mírný, buď asymptomatický, nebo s mírnými příznaky. Typicky to jsou příznaky podobné onemocněním dýchacích cest, v některých případech se to může kombinovat s příznaky onemocnění zažívacího traktu, třeba nevolností, průjmem, nebo i zvracením. Na druhou stranu víme, že i u dětí může mít covid-19 závažnější průběh. Stejně tak se nám bohužel objevuje vážná komplikace v podobě takzvaného multisystémového zánětlivého syndromu. V současnosti je to něco přes 250 případů v České republice. Vyžadují pobyt na jednotkách intenzivní péče, je tam vysoké procento postižení srdce. Prognóza je naštěstí dobrá, ale u starších dětí je průběh horší, nejvíce zasaženou skupinou u dětí je právě věková kategorie 5-11 let,“ vysvětluje lékařka.

„Je nutné začít očkovat děti co nejdřív a co nejrychleji“

Před zanedbáním dopadů covidu-19 na dětskou populaci varuje i její kolega z výboru České vakcinologické společnosti, pediatr Daniel Dražan.

„Je nutné začít očkovat děti co nejdřív a co nejrychleji. Nevím, jestli je nutné vysvětlovat důvody, vidíme je kolem sebe. Situace je naprosto kritická. Argumentace, že děti nemají covid, je… Někdy mi ty argumenty připadají až zarážející. Děti mají v současné době nejvíc covidu ze všech věkových kategorií. Mají nejmenší riziko úmrtí na covid, ale dochází i k dětským úmrtím. Došlo k dětským úmrtím v předchozích vlnách a v současné vlně k nim nepochybně dojde také,“ poukazuje Dražan.

„Některé děti jsou vážně nemocné, končí v nemocnicích, na ventilátorech, na jednotkách intenzivní péče. Riziko je řádově mnohem menší než u dospělých, ale v tom obrovském počtu případů k těm situacím dochází i u dětí. Vakcíny jsou v současnosti jediná možnost, jak epidemii alespoň nějakým způsobem dostat pod kontrolu. Očkování musí dostat úplně všichni, kdo můžou, včetně dětí. Jinak se z toho nedostaneme. Nebo jenom na chvíli, za cenu tisíců, možná desítek tisíc mrtvých lidí,“ říká lékař.

Covid-19 často u dětí nevyvolává žádné příznaky onemocnění. Zkoumat u dětí protilátky je ale podle Dražana zcela zbytečné. „Jestli začnou chodit lidé s nápadem zkoumat u dětí protilátky, tak to bude další tragický krok, který uděláme. Nepřinese to nikomu vůbec nic. Nikomu to nezachrání život,“ apeluje pediatr.

Lékařka Cabrnochová také podporuje okamžité očkování dětí, volí přitom ale mnohem diplomatičtější slovník.

„Podporujeme všechna očkování, která dávají možnost individuální ochrany, tu stavíme na vyšší příčku než podíl na šíření nákazy a možnost ovlivnit šíření nákazy přes očkování dětí. Na prvním místě je vždy individuální ochrana. Potom je to ochrana nejbližších ohrožených, ať už rodiče, chronicky nemocní pacienti v rodině nebo prarodiče, u nichž není jistota, že vakcinace dostatečně chrání. A nakonec podíl na šíření nemoci a cesta k bezpečnému návratu a zachování fungování škol, protože distanční výuka zanechala na naší dětské populaci celou řadu velmi negativních dopadů,“ shrnuje členka výboru vakcinologické společnosti.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované