Hlavní obsah

Proti omikronu je třeba změnit i trasování a testování, apelují odborníci

Foto: David Neff

Omikron podle analytiků vyžaduje jiný přístup, než jaký doposud fungoval, uvádí BISOP.

Reklama

5. 1. 20:30

Šíření omikronu znamená nové výzvy pro celkový přístup boje s pandemií. V aktuální analýze na to upozorňují odborníci z Centra pro modelování biologických a společenských procesů (BISOP).

Článek

Podle aktuálních predikcí může varianta koronaviru omikron v Česku dominovat už do dvou týdnů. Experti z BISOP proto už během příštích dnů navrhují upravit systém testování, trasování a izolace či karantény tak, aby byl stále efektivní.

S odkazem na americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) upozorňují na významně kratší inkubační dobu omikronu. Předběžné odhady mluví o třech dnech ve srovnání se čtyřmi až šesti dny u delty. Kromě toho se zdá, že jsou pacienti nejnakažlivější dva dny před a tři dny po objevení symptomů.

BISOP proto vyjmenovává hned čtyři kroky, které je třeba podniknout, a které se inspirují postupem některých států v Evropě, Severní Americe či Asii.

Čas hraje roli

Prvním pilířem, na který odborníci upozorňují je posílené testování s co nejrychlejším získáním výsledku.

„Právě doba mezi vystavením žádanky k testu a výsledku testu je přitom prvním kritickým místem, které může systém testování, trasování a izolace zásadně zpomalit a které je třeba maximálně zkrátit. Prvním krokem by měla být analýza dostupnosti testů v jednotlivých regionech a lokální navýšení kapacit testování tak, aby nikde čekací doba v žádném regionu nepřesáhla 24 hodin,“ uvádějí členové odborného centra.

Foto: BISOP, Seznam Zprávy

Časová osa pro testování a trasování (použity zjednodušené předpoklady pro inkubaci a infekčnost omikronu) (BISOP)

Stejně tak apelují na posílení významu antigenních testů. „PCR testy sice mají významně vyšší senzitivitu, potřeba vyhodnocení odebraného vzorku v laboratoři však prodlužuje dobu mezi odběrem a výsledkem testu typicky na 24 hodin, čímž systém trasování zpomalují. Antigenní testy jsou typicky vyhodnoceny do 15 minut,“ dodávají.

Pozitivní antigenní test provedený zdravotníkem, pokud má testovaný zároveň symptomy onemocnění covid-19, by podle BISOP měl být považován za dostatečný pro izolaci a pro zahájení trasování případu, zvláště v kombinaci se zkrácením doby izolace. Zároveň vyzývají ke zvýšení přístupu k testům zdarma, a to i pro neočkované.

Sebetrasování a trasování kolektivů

Druhým kritickým místem systému je podle BISOP doba od výsledku testu k trasování pozitivních a jejich izolaci, trasování rizikových kontaktů a jejich karanténa. Navrhují proto vše zkrátit pomocí automatizace. Tu lze využít jednak pro kolektivy, kde často dochází k infekci, jednak pro jedince prostřednictvím vlastní izolace a trasování.

„Pokud je nám známo, v případě kolektivů v současnosti probíhají práce na propojení školských a zdravotnických IT systémů tak, aby byly žákům a učitelům v případě výskytu pozitivního případu po zadání do systému automaticky vystaveny žádanky na testy. To je přesně příklad řešení, které je potřeba — je motivující pro aktéry (vedení školy, učitele, žáky), protože zjednodušuje jejich administrativní zátěž a současně urychluje proces trasování,“ popisují odborníci.

Foto: BISOP, Seznam Zprávy

Kroky navrhované níže by měly přispět ke zkrácení prodlev ve všech částech systému testování/trasování/izolace. (BISOP)

Stejný přístup je podle nich možné aplikovat pro kolektivy v domovech důchodců či oblast sociálních služeb. „Možnost vlastního trasování by měla být dána i soukromým firmám a orgánům státní správy, s možností IT propojení na systém trasování. Klíčová bude jasná komunikace se všemi partnery a nastavení pozitivních motivací,“ dodávají.

Pokud jde o takzvané sebetrasování, už dnes ho lidé mohou využívat. Jak ale BISOP upozorňuje, činí tak pouze 40 až 50 procent lidí. Klíčovým krokem podle expertů tedy je jasná komunikace o této možnosti a jejích výhodách, včetně případného nastavení pozitivních motivací. Cílem by mohlo být zvýšit procento sebetrasování na 80 až 90 % případů.

Last in, first out

Třetím pilířem nové strategie proti covidu-19 je podle analytického centra prioritizace systému trasování z „first in, first out“ na „last in, first out“. Tedy trasovat prioritně nejčerstvější případy, kde je větší šance zabránění vzniku řetězce infekcí, a to místo vyřizování případů od nejstaršího až do 48 hodin od pozitivního testu, jako je tomu dnes. „Zabránění vzniku celého řetězce infekcí je efektivnější než postupné ubírání případů z řetězců, které již vznikly,“ dodávají.

Zvážena by podle nich měla být také prioritizace zdravotníků v rámci testování a trasování, podobně jako je tomu v Norsku.

Krácení izolací a karantén

Posledním jmenovaným krokem je postup, který dnes schválila vláda Petra Fialy (ODS), a to zkrácení doby izolací a karantén. Důvodem je především riziko, že kvůli vyšší infekčnosti bude v jednu dobu v karanténě či izolaci násobně více osob než v dosud největších vlnách covid-19. Důsledkem by mohlo být ohrožení fungování ekonomiky a společnosti.

„Velmi hrubý hypotetický odhad například ukazuje, že při trvání izolace po dobu 10 dnů, tak například při 30 až 50 tisících případů denně může být v jednu chvíli v izolaci 300 až 500 tisíc pozitivních osob. Při průměrném jednom rizikovém kontaktu může být dalších 300 až 500 tisíc osob v karanténě. V jednu chvíli tak může být v izolaci či karanténě i 5 až 10 % populace,“ vypočítávají odborníci.

Zkrácení doby izolace a karantény podle nich může tento počet významně snížit. Zkrácená karanténa však musí být podle nich podmíněná negativním testem na jejím konci. Což dnes ovšem vláda neschválila. Platit bude tento systém: Karanténa a izolace po pěti dnech skončí automaticky, nebude potřeba negativní test. Stejná pravidla budou platit pro očkované, neočkované i lidi s prodělanou nemocí.

BISOP zároveň vzhledem k větší možnosti reinfekce omikronem navrhují zrušit přístup, ve kterém jsou za bezinfekční považováni všichni očkovaní jednou nebo dvěma dávkami vakcíny.

„Další skupinou ke zvážení jsou i ti, kdo nemoc prodělali v minulosti – spolehlivá data  o postinfekční imunitě vůči omikronu zatím nejsou k dispozici, pokud je nám známo. Podobně je tomu v Irsku nebo na Novém Zélandu,“ dodávají.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované