Hlavní obsah

Omikron mění boj s covidem, nové léky jsou na cestě do Česka, říká primář

Foto: David Neff, Seznam Zprávy

Do popředí se při léčbě omikronové varianty dostanou antivirotika.

Reklama

4. 1. 6:00

Léčba covidu-19 s nástupem omikronu přichází o silného hráče – monoklonální protilátky. Jak ale pro Seznam Zprávy popsal lékař Petr Husa, nemusí to znamenat tragédii.

Článek

Mezi nadějné adepty na léčbu covid pozitivních pacientů patří nově například lék paxlovid. „Má mít až 80procentní účinnost a mohl by být dostupný už v prvním kvartálu,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy Petr Husa, přednosta Kliniky infekčních chorob FN Brno a místopředseda Společnosti infekčního lékařství ČLS JEP.

Kromě toho popsal, jak může omikron ohrozit kapacitu nemocnic a o co se opírají návrhy na zkrácení karantén a izolací.

Pokud jde o léčbu covidu-19, varianta omikron lehce mění dosavadní pravidla hry. Můžeme se spolehnout, že proti této variantě viru stále zabírají u nás používaná antivirotika remdesivir či molnupiravir?

Ano, antivirotika stále působí. A to včetně paxlovidu, který teprve bude k dostání, a na který čekáme, protože je mnohem účinnější než molnupiravir. V tomto problém není – působí zde jiný mechanismus a účinnost nezávisí na změnách S-proteinu viru, takže tato léčiva fungují normálně.

Pokud jde o monoklonální protilátky, tam jsou zprávy méně příznivé. Lékaři na ně přitom v posledních týdnech často spoléhali. Je už jisté, že vůči omikronu nezabírají a co s nimi bude?

Je to tak. Ty, které jsou u nás dostupné, nefungují. Jde o to, že jsou u omikronu změněna vazebná místa na S-proteinu a monoklonální protilátky se nemají na co navázat. Až v populaci jednoznačně převládne varianta omikron, vznikne určité vakuum. Myslím, že to nastane do poloviny ledna.

Monoklonální protilátky v tu chvíli ztratí význam a pravděpodobně bude centrálně z ministerstva vyhlášeno, že se nemají vůbec podávat, protože to bude zbytečné. Možná se řekne, že se uschovají pro případ, že by se objevila jiná varianta viru, která na ně bude opět citlivá. Co se s nimi bude dělat, o tom však zprávy nemám. Dovedl bych si ovšem představit, že toto bude možnost.

Čím je lékaři nahradí?

Pokud jde o nové monoklonální protilátky – například evushled, toho je celkově velmi málo. Snad do konce ledna byl měl být dostupný, ale pouze pro transplantované pacienty či těžce imunosuprimované (pacienty užívající léky na potlačení imunity, pozn. red.). Protilátkového léku sotrovimab by mělo být více, ale v rámci celoevropského kontraktu bude dostupný nejspíš až ve druhé polovině roku. Do té doby musí roli monoklonálních protilátek převzít antivirové léky. Což je například remdesivir. Ten má navíc novou indikaci a dá se podávat i u pacientů, kteří ještě nepotřebují kyslík, a to ve zkrácené době podávání jenom na tři dny. A dále hlavně molnupiravir a paxlovid, který přijde do budoucna.

Vyšetřujete teď před podáním monoklonálních protilátek nejdříve pacienta na to, zda má omikron, nebo by to bylo zbytečné zdržení?

V laboratoři u každého pacienta, který vyjde pozitivní a je klinicky příznakový, dělají diskriminační PCR test. Při něm prakticky na sto procent poznají, zda má variantu omikron. Samozřejmě definitivní potvrzení je potom až sekvenací, která trvá několik dní.

Nicméně už před nasazením monoklonálních protilátek se obvykle ví, zda je pacient infikován deltou a až na tomto základě dostává monoklonální protilátky.

Mám obavy, že i když se obecně udává, že jsou průběhy lehčí, tak k zahlcení kapacit nemocnic může dojít. Už v této vlně jsme měli poměrně významnou část pacientů, kteří byli hospitalizováni nikoliv kvůli těžkému covidu, ale kvůli nějaké interní chronické chorobě, se kterou se léčí. A zároveň se zjistilo, že mají covid. Tito lidé budou muset být izolováni na covidových odděleních, i když třeba nebudou mít zápal plic a budou mít jen nějakou lehkou formu covidu.
Petr Husa, přednosta Kliniky infekčních chorob FN Brno a místopředseda Společnosti infekčního lékařství ČLS JEP

Takže když má rizikový pacient omikron, nemá smysl mu protilátky dávat a rovnou se přistoupí k léčbě antivirotiky?

Ano, většinou k molnupiraviru.

Máte s ním dobré zkušenosti?

Výrobci molnupiraviru na základě nových studií snížili předpokládanou účinnost z 50 na 30 procent. Což tedy není žádný zázrak. Paxlovid má být mnohem účinnější a mít až 80procentní účinnost.

Blíží se doba, kdy si pacient zkrátka pro lék na covid dojde do lékárny?

Určitě to jen tak nebude dané lidem do rukou. Systém u molnupiraviru už je nastaven a je to v podstatě první lék takto vydávaný. Praktický lékař, ambulantní specialista nebo nemocniční lékař napíše žádanku a s ní jde pacient do lékárny. Nemusí přitom přijít přímo nemocný člověk. Člověk, který je nemocný, je mu zle a hlavně je infekční, by neměl chodit po různých ambulancích, ale měl by poslat třeba své rodinné příslušníky do lékárny a sám se léčit. Předpokládá se tedy tento princip, že si člověk léky zajistí přes praktika.

Pokud jde o další vývoj, hrozí podle vás, že se nemocnice kvůli omikronu zaplní? Nebo očekáváte optimistické scénáře?

Mám obavy, že i když se obecně udává, že jsou průběhy lehčí, tak k zahlcení kapacit nemocnic může dojít. Už v této vlně jsme měli poměrně významnou část pacientů, kteří byli hospitalizováni nikoliv kvůli těžkému covidu, ale kvůli nějaké interní chronické chorobě, se kterou se léčí. A zároveň se zjistilo, že mají covid. Tito lidé budou muset být izolováni na covidových odděleních, i když třeba nebudou mít zápal plic a budou mít jen nějakou lehkou formu covidu.

Budou tedy pozitivní, budou infekční a důvodem jejich hospitalizace bude hlavně základní chronická choroba. Toho se obávám. Je to docela významný počet lidí a jsou to především lidé staří.

Jaký vývoj nyní očekáváte? Predikce Ústavu zdravotnických informací a statistiky v rizikovém scénáři hovoří až o 50 tisících nakažených denně. To už by podle vás tedy byl problém pro nemocnice?

Pokud mezi těmito lidmi bude významná část, kteří budou vyžadovat pobyt v nemocnici, tak by to byl samozřejmě velký problém. Pokud to budou 18letí a relativně zdraví lidé, pak to problém nebude…

Lze už říci, zda je varianta omikron rizikovější právě pro mladší a děti?

To je stále předčasné a všude to píší jinak. Stejně jako někdo vymyslel, že se u omikronu více potí. To ať se posoudí za dva měsíce. Byl bych v těchto predikcích velmi opatrný.

Nicméně už nyní se mluví například o tom, že by se mohla zkrátit doba izolace a karantény. Toto se opírá o poznatky, že je omikron infekční po kratší dobu?

Jsou za tím dva důvody – první je, aby také někdo zůstal v práci. A druhý důvod je medicínský, tedy že průběh infekce je zkrácený. Nicméně když se řekne, že izolace bude trvat kratší dobu, tak i po ukončení izolace budeme mít pacienty hospitalizované. Pořád budou pozitivní a když je budeme chtít překládat na následnou péči, nebudou je chtít brát. Toho se obáváme. Nejspíš až deset dní bude totiž část lidí stále pozitivních.

Což je jeden z pohledů na věc. Jinak ale pokud bude průběh rychlý a lidé budou klinicky dobří, tak tam pro daného člověka nebezpečí není. Pokud jde o šíření v populaci, obávám se, že dat stále ještě moc není.

S omikronem se zároveň opět mezi částí veřejnosti oživila debata o tom, zda má očkování smysl, když jej nová varianta částečně obchází. Stále platí, že je vakcína dostatečně účinná?

Ukazuje se, že pokud jsou aplikovány tři dávky vakcíny, tak je méně pravděpodobné, že se lidé infikují. Musíme vycházet z toho, že teď není čas přemýšlet, jestli je očkování 100%, nebo ne. Víme, že v každém případě výrazně snižuje pravděpodobnost infekce, takže bych horoval za to se očkovat. Pokud jde o změnu složení vakcín, je něco jiného to provést v laboratoři a něco jiného rozjet výrobu ve velkém a začít s distribucí. Určitě je teď třeba si jít pro tři dávky a je velice dobře, že se to umožní všem ve zkrácené době, to je určitě pozitivní.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované