Hlavní obsah

Přibylo dobrých zpráv. Další studie naznačují, že omikron méně ničí plíce

Foto: Profimedia.cz

V posledních dnech přibylo laboratorních výzkumů, jejichž předběžné výsledky naznačují, že omikron méně často napadá plíce a množí se hlavně v horních dýchacích cestách (ilustrační fotografie).

Reklama

2. 1. 19:15

Už šest studií naznačuje, že varianta koronaviru omikron napadá méně často plíce. Shrnutí výsledků těchto výzkumů, které můžou vysvětlovat, proč má omikron mírnější průběh a zároveň je infekčnější, přinesl deník The Guardian.

Článek

V podstatě to vypadá, že omikron snáz infikuje horní dýchací cesty, tedy buňky v krku. Takto shrnul výsledky několika laboratorních studií z různých koutů světa virolog Deenan Pillay z britské University College London. Druhým dechem Pillay pro Guardian dodal, že takový závěr je v tuto chvíli „velmi předběžný“, ale několik různých studií ukazuje „stejným směrem“.

Guardian k tomu dodává, že pokud se omikron skutečně více množí v buňkách přímo v hrdle, mohlo by mu to propůjčit schopnost šířit se rychleji, což by vysvětlilo jeho vyšší infekčnost. Virus, kterému by se naopak dařilo lépe infikovat plicní tkáň, by měl teoreticky být méně infekční, ale zase nebezpečnější pro zdraví nakaženého.

Zmiňované studie jsou zatím nerecenzované, čtyři z nich vyšly až po Štědrém dnu.

Za jednou z nich stojí výzkumníci specializující se na molekulární virologii na University of Liverpool, kteří srovnávali závažnost průběhu nákazy omikronem u myší. Výsledky ukázaly, že myši infikované omikronem zažívaly ve srovnání s ostatními variantami nižší ztrátu tělesné hmotnosti, měly menší virovou nálož a méně závažnou pneumonii.

Jeden z autorů studie James Stewart podle Guardianu shrnul výsledky výrokem, že jeho tým u myší pozoroval zkrátka „méně závažné onemocnění“. „Je to jeden díl do skládačky. Zvířecí model naznačuje, že nemoc je mírnější než u delty i původní verze viru. Zdá se, že ustupuje rychleji a zvířata se rychleji zotavují,“ řekl Stewart.

K podobným výsledkům došla i studie belgické Neytsovy laboratoře při Katolické univerzitě v Lovani, která sledovala vývoj nákazy u křečků. Vědci vypozorovali menší virovou nálož v plicích křečků nakažených omikronem v porovnání s hlodavci nakaženými jinými variantami.

Dále Guardian zmiňuje práci amerických vědců zaslanou k recenzi časopisu Nature teprve minulý týden, podle které se rovněž jako u výzkumu z Liverpoolu ukázala u myší menší ztráta váhy a nižší virová nálož.

Výzkumníci z virologického centra při Glasgowské univerzitě zase před pár dny vydali studii, jejímž závěrem je mimo jiné i to, že omikron změnil způsob, jakým vstupuje do lidského těla, což „pravděpodobně ovlivňuje“ jeho rychlost šíření i typ buněk, které může infikovat.

Hypotéza, že by se omikron mohl chovat jinak kvůli tomu, že se mu spíš než v plicích daří v jiných tkáních, existuje už delší dobu.

V polovině minulého měsíce na ni poukázala hongkongská studie, podle níž se omikron ve srovnání s ostatními variantami množí rychleji ve vzorku lidské tkáně z průdušek, naopak v tkáni z lidských plic je množení pomalejší než u původní verze viru.

O pár dní později na pravděpodobnou horší schopnost napadat buňky v plicích upozornil i tým Raviho Gupty z Cambridgeské univerzity.

Zprávy to jsou dobré, ale nejisté

I přestože studií ukazujících stejným směrem, jak řekl Pillay, je více, stále platí, že jejich výsledky jsou v tuto chvíli velmi předběžné a příčiny jiného chování viru ještě zůstanou nějakou dobu nepochopené.

Například podle německého virologa Christana Drostena nám laboratoře poskytnou jistější odpovědi na otázky až někdy kolem Velikonoc. Do té doby už ale podle něj svět bude nejspíš vážnost průběhu nemoci způsobené omikronem lépe znát z pozorování toho, co se bude dít s nakaženými v reálných populacích.

„Tyto předběžné náznaky jsou pro nás dobrými zprávami, ale není to signál, abychom přestali být ostražití. Protože když jste klinicky zranitelní, následky nejsou hezké. K úmrtím mezi nakaženými omikronem dochází. Nemůžeme si všichni strhnout roušky a jít na party,“ vzkázal lidem Stewart, který se podílel na studii univerzity v Liverpooolu.

Omikron v posledních dnech způsobuje výrazný nárůst nakažených po celém světě. Mnoho zemí zaznamenává v tomto období nejvyšší čísla nových případů za 24 hodin od začátku pandemie. Mrtvých ale zatím dramaticky nepřibývá, podle předvánoční analýzy dat nemocnic od britské agentury pro zdravotní bezpečnost (UKHSA) je riziko hospitalizace po nákaze omikronem o 50 až 70 % menší než u lidí s variantou delta. O kolik rychleji se omikron ve srovnání s deltou šíří, se zatím spolehlivě neví.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované