Článek
Subvarianta BA.2 se pod drobnohledem vědců jako první rozšířila v Dánsku, odkud už jsou k dispozici první přesnější odhady jejích vlastností. Obecnější předběžné výsledky kromě toho už minulý týden zveřejnila i Britská agentura pro zdravotní bezpečnost (UKHSA).
Zatím to vypadá, že se BA.2 ve srovnání s původním omikronem rychleji šíří, vyšší riziko hospitalizace u ní naopak zatím nebylo nikým zpozorováno. Velmi nejistá zůstává otázka, jak efektivní bude proti BA.2 imunita získaná infekcí původním omikronem. Jinými slovy: Zda se dá nakazit dvěma „omikrony“ po sobě.
Co víme o profilu mutací varianty?
Stejně jako například varianta delta i omikron má své subvarianty, tedy odnože, které se od původní verze do jisté míry liší profilem mutací. Omikron má podle Světové zdravotnické organizace (WHO) zatím tři známé subvarianty – BA.1, BA.2 a BA.3, přičemž první ze jmenovaných je považována za původní a v tuto chvíli i dominantní v drtivé většině zemí na světě.
BA.2 se od BA.1 liší velmi výrazně. Dánský vědec Frederik Plesner Lyngse uvedl, že se subvarianta odlišuje zhruba čtyřmi desítkami mutací a zpráva dánského Statens Serum Institutu (SSI) uvádí, že jde o větší rozdíl než mezi variantou alfa a původní verzí viru SARS-CoV-2.
Podle českého Státního zdravotního ústavu (SZÚ) je rozdíl tak velký, že je možné, že BA.2 ve skutečnosti ani nemusí být příbuzná s původním omikronem.
Vedoucí Národní referenční laboratoře pro chřipku a nechřipková respirační virová onemocnění Helena Jiřincová řekla minulý týden Seznam Zprávám, že „tento názor se nyní objevuje mezi virology, protože je u BA.2 velký rozdíl v některých mutacích a pozici ve fylogenetickém stromu“ ve srovnání s původním omikronem.
Co víme o rychlosti šíření?
Podezření na rychlejší šíření BA.2 přišlo původně z Dánska. Subvarianta tam totiž začala v zastoupení v nových pozitivních případech rychle dohánět původní omikron. Ještě 20. prosince zodpovídala BA.2 v Dánsku za pouhých 5 % nových případů nákaz (64 % připadalo na BA.1 a 30 % na deltu), 11. ledna se číslo vyhouplo z 5 % na 47 % a momentálně už je BA.2 v Dánsku pravděpodobně dominantní.
Jak už minulý týden Seznam Zprávám vyjasnil vědec ze SSI Troels Lillebæk, už jen tento rychlý nástup BA.2 a „vytlačení“ omikronu bylo pro tamní vědce samo o sobě silným znamením, že se BA.2 s nejvyšší pravděpodobností šíří rychleji než BA.1.
Minulou středu dánský SSI zveřejnil odhad, že BA.2 se ve srovnání s původním omikronem šíří 1,5krát rychleji. V pondělí však institut na svých webových stránkách informoval o výzkumu šíření BA.2 v dánských domácnostech, který přinesl konkrétnější a rozdílné výsledky.
Studie zahrnovala celkem přes 8,5 tisíce dánských domácností čítající téměř 18 tisíc členů sledovaných v časovém rozmezí od 20. prosince do 18. ledna. Porovnávalo se šíření v celkem 2122 domácnostech, kde byl potvrzen výskyt BA.2, a 6419 domácnostech, kde byl někdo nakažený BA.1.
Mezi hlavní závěry patří zjištění, že pokud někdo sdílí domácnost s nakaženým subvariantou BA.2, má v následujících dnech 39% pravděpodobnost, že se nakazí, zatímco u BA.1 je pravděpodobnost 29 %. Subvarianta je tak podle studie asi o třetinu nakažlivější.
Vyšší míru nakažlivosti ve srovnání s BA.1 dánští vědci zaznamenali u neočkovaných i očkovaných, z čehož usuzují, že je BA.2 zároveň sama o sobě nakažlivější i lépe uniká protilátkám z vakcín.
BA.1 i BA.2 se ale zároveň pomaleji šíří mezi očkovanými, což podle SSI poukazuje na pozitivní efekt vakcinace. U BA.2 byla pravděpodobnost, že očkovaný, který se nakazil, přenese infekci dál, dokonce nižší než u BA.1.
Studie je zveřejněná v předběžném přístupu a zatím nebyla recenzována. Spolu se SSI na ní pracovali i vědci z Kodaňské univerzity, Dánské technické univerzity a tamního statistického úřadu. Žádné novější ani detailnější odhady v tuto chvíli nejsou k dispozici.
K otázce se ještě na konci minulého týdne vyjádřila i britská UKHSA.
Agentura uvedla, že BA.2 má proti BA.1 „značnou výhodu“ v šíření a dodala, že zatím u varianty nebyl vysledován žádný rozdíl efektivity vakcín v předcházení symptomatické nákaze.
Shrnutí toho, co víme o průběhu nemoci vyvolené subvariantou BA.2, je velmi krátké. Zatím nic nenasvědčuje tomu, že by se průběh lišil od původního omikronu.
Velká otázka: Jak to je s reinfekcí po BA.1?
Důležitou a zatím nezodpovězenou otázkou zůstává, do jaké míry bude před BA.2 chránit imunita získaná infekcí BA.1.
Podle odborníka na infekční onemocnění Egona Ozera ze Severozápadní univerzity v Chicagu je tato otázka dokonce „kritická“.
Pokud by BA.2 efektivně obcházela imunitu původního omikronu, mohlo by to totiž podle něj vést k tomu, že by omikronová vlna (BA.1 následonavná BA.2) mohla vypadat jako „dvouhrbý velbloud“, což možná odpovídá tomu, co se teď děje v Dánsku.
Tam, na rozdíl od ostatních zemí, kde omikronová vlna začala v podobnou dobu, počty nově nakažených nepřestávají stoupat. Na zodpovězení této otázky je ale podle Ozera nyní ještě „příliš brzy“.
Samotné Dánsko se nicméně varianty BA.2 očividně nezaleklo, protože i přes rostoucí počty nových případů i rekordní počet hospitalizovaných (přes tisíc), rozvolňuje v podstatě veškerá pandemická opatření.
Jak se BA.2 šíří po světě
Alespoň jeden případ BA.2 se už před týdnem potvrdil nejméně ve 40 zemích světa.
Kromě Dánska se výrazně šíří i v dalších skandinávských státech jako je Švédsko a Norsko, jeho zastoupení v nových případech roste i ve Velké Británii a už předminulý týden o zahájení zkoumání varianty informoval i francouzský ministr zdravotnictví Olivier Véran.
První případy už od minulého týdne hlásí i SZÚ v Česku.
