Hlavní obsah

„Krádež a pokrytectví.“ Kraje a města odmítají platit za stát kompenzace

Foto: KDU-ČSL

„Nebylo to s námi konzultováno, předjednáno, je to v podstatě krádež a pokrytectví zároveň,“ řekl zastupitel Jihomoravského kraje a starosta Velatic Jan Grolich.

Reklama

18. 5. 2020 16:13

Město Brno by v případě schválení vládního návrhu na kompenzační bonus firmám přišlo asi o 200 milionů korun, Jihomoravský kraj asi o 382 milionů. Proti plánu státu již vznikla petice starostů.

Článek

Kraje, města a obce by se podle vládního návrhu měly podílet na kompenzačním bonusu podnikatelům, a to třetinou. „Vláda, pokud navrhuje kompenzace, by je měla hradit ze státního rozpočtu. Nebylo to s námi konzultováno, předjednáno, je to v podstatě krádež a pokrytectví zároveň. Je to stejná situace, jako by vám soused říkal, že dává peníze na charitu a že vy také máte dávat peníze na charitu. A potom byste zjistili, že třetinu vzal z vaší peněženky. To je pro mne nepřijatelné,“ uvedl zastupitel kraje Jan Grolich (KDU-ČSL), který je i starostou Velatic na Brněnsku.

Kompenzační bonus má pomoci společnostem s ručením omezeným na úkor příjmů obcí, měst a krajů, na výdaji se mají podílet třetinou. Senát ale návrh v uplynulém týdnu vrátil zpět Sněmovně, která o něm znovu rozhodne. Grolich uvedl, že v případě schválení vládního návrhu by jen Jihomoravský kraj přišel asi o 382 milionů korun. Náměstek brněnské primátorky Petr Hladík (KDU-ČSL) řekl, že v případě Brna by to bylo asi 200 milionů. Hladík uvedl, že to je částka, kterou Brno každoročně dává do rekonstrukce škol a školek.

Společníci malých firem postižených koronavirem mají podle návrhu vlády dostávat stejně jako živnostníci podporu 500 korun za den. Senát ale minulý týden návrh vrátil Sněmovně se změnou zdroje peněz pro výplatu příspěvku tak, aby ho vyplácel stát ze státního rozpočtu. Vládní koalice názor Senátu ve Sněmovně zřejmě přehlasuje. Podle odhadů tak přijdou obce o 11 miliard a kraje asi o čtyři miliardy korun. Stěžují si, že tak nebudou mít na investice.

Brno přitom očekává kvůli krizi způsobené epidemií koronaviru propad příjmů i více než miliardu korun. Podle primátorky Markéty Vaňkové (ODS) je to zatím předpokládaná, nikoliv jistá částka. Město chce podle ní šetřit na provozních výdajích, ne na investicích, na druhé straně by propad příjmů mohl ohrozit třeba stavbu atletické haly u univerzitního kampusu téměř za 700 milionů korun. Brno má na letošek schválený rozpočet 16 miliard korun.

Brno zatím přesný propad příjmů nezná. „Je nám ale jasné, že dojde ke snížení daňových příjmů ze strany státu. Snažíme se zjišťovat od Ministerstva financí, jaká to bude částka. Nejprve se mluvilo o 800 milionech, další informace už byla přes miliardu. Zatím jsou to ale jen předpoklady a není to jisté, ale s touto variantou počítáme,“ uvedla Vaňková.

Ve svých výpočtech ovšem Vaňková nepočítala s dalšími dvěma sty miliony, které by nově mělo město vyplatit na kompenzacích.

Předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Jan Bartošek řekl, že s vládním návrhem KDU-ČSL nesouhlasí. „Není možné obce, města a kraje zatěžovat tímto vládním krokem,“ uvedl. Doplnil, že na svém profilu na sociální síti sdílel kalkulačku, na níž si může každý představitel obce spočítat, jaký propad obec čeká v případě schválení vládního návrhu.

Grolich vytvořil petici pro starosty proti vládnímu návrhu. Uvedl, že od pátku má přes 250 podpisů.

Prahu by kompenzace stály tři miliardy

Už nyní je totiž jasné, že koronavirová krize bude mít i tak zásadní dopad na rozpočty mnoha měst. Primátor Liberce Jaroslav Zámečník (Starostové pro Liberecký kraj) dnes uvedl, že očekává propad o 350 milionů. „Dva měsíce nouzového stavu mají bohužel už svoje dopady. Podle prognózy Ministerstva financí přijde město Liberec propadem zaražené ekonomiky přibližně už v letošním roce až o 350 milionů korun. Podle pesimistických scénářů se budeme na úroveň roku 2019 vracet dokonce osm (8!) dalších let,“ uvedl Zámečník.

„Začíná vážná ekonomická krize“

Podobně už koronavirový účet sčítá Praha. Podle aktuálních odhadů počítá s tím, že přijde o devět až 12 miliard korun. Tři miliardy korun rozdílu tvoří právě náklady na případnou spoluúčast samospráv na kompenzacích živnostníkům.

Primátor Zdeněk Hřib (Piráti) řekl, že město dosud počítalo s účtem za koronavirus kolem osmi miliard, aktuální odhady se však zvýšily a přibyly k nim 3,1 miliardy korun, které by plynuly z kompenzací pro OSVČ. Pokud by Sněmovna i přes nesouhlas Senátu spoluúčast obcí a krajů znovu schválila, Praha podle něj sice bude pokračovat v zahájených investicích, ale jinak už nebude mít „ani na metr nového chodníku“.

„Obce nesmějí vykrvácet“

Proti plánu protestuje i Svaz měst a obcí. „V posledních letech růstu ekonomiky uměly peníze ušetřit a připravit si zdroje na potřebné investice. Toho si je dobře vědoma i ministryně financí (Alena Schillerová - pozn. red.), která dokonce svazu oficiálně napsala, že není důvod peníze držet, a pokud jich obce mají málo, mají si vzít bankovní úvěry. Taková argumentace je poměrně licoměrná,“ stojí v prohlášení svazu.

Obce prý potřebují tři zásadní věci. „Za prvé, vláda musí konečně zastavit legislativní chaos. Nikdo prostě nemůže investovat v situaci, kdy se mu rozpočet mění pod rukama prakticky denně. Za druhé, obce by měly mít jednodušší přístup k novým dotačním titulům, zvláště na boj se suchem a na dopravní a technickou infrastrukturu. Také musíme investovat do obnovy a rozšiřování kapacit školských zařízení. A za třetí, obce potřebují, aby se k nim stát choval férově. Jeden den si plácneme, že obce už nepřijdou o žádné další příjmy, další den vláda navrhuje kompenzační bonus, který připraví rozpočty obcí o 11,2 miliardy korun. To musí skončit,“ řekl předseda svazu a starosta města Kyjova František Lukl (STAN).

Jak dnes upozornil Michael Canov (Starostové pro Liberecký kraj), senátor a starosta Chrastavy na Liberecku, situace se ještě může obrátit. „Všichni poslanci žijí v některé z obcí, všichni žijí v některém z krajů. Někteří z nich jsou dokonce ve vedení některé z obcí, někteří jsou dokonce ve vedení některého z krajů a ještě více se jich bude o vedení některého z krajů na podzim ucházet,“ podotkl Canov. „Platí to bez výjimky pro všechny poslance včetně poslanců vládních, kteří disponují silou – pokud alespoň někteří z nich podpoří pozměňovací návrh Senátu – posunout síly v Poslanecké sněmovně ve prospěch schválení senátního návrhu. Spoléhám, bez jakékoliv ironie, na jejich moudrost a racionálnost. Protože pokud obce a kraje vykrvácí, doplatí na to hlavně jejich občané.“

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené