Recenze: Calin mezi paneláky. Zpěvákovi v O2 areně blahopřál i Donutil

Rok 2017, prázdné parkoviště před brněnským nákupním centrem, bílá Fabia, modré Mondeo. A kolem parta mladých kluků, kteří skotačí na track nazvaný Play Time. Míchá se v něm pubertální text, ale také svěží, neokoukaná energie. „Celej první večer nadávám, že je to p******, ale stejně si to pustím šestkrát a teď ráno to jedu dokola zas,“ stojí v komentáři na YouTube stránce písně, pod níž byl podepsán tehdy ještě docela neznámý hudebník Calin.

Osm let poté je z něj nejstreamovanější rapper v Česku. Osmadvacetiletý rodák z moldavského Kišiněva tento týden dvakrát po sobě zaplnil pražskou O2 arenu, přičemž první koncert vyprodal za 24 hodin. Také v úterý zahrál své největší hity, často po boku dalších domácích hvězd - Ewy Farne, Bena Cristovaa, Viktora Sheena, Nik Tenda, Hasana nebo Sofiana Medjmedje. Přesto se v téměř dvouhodinovém vystoupení Calin Panfili opakovaně vracel ke kořenům.

Odkázal na ně hned v úvodu večera - propracovanou dekorací na pódiu připomínající sídliště. Právě mezi nočními paneláky se odehrával klip k jednomu z jeho prvních songů Paradise. Z mladého rappera je tu zadlužený kluk z ulice, kde se pořádají kolektivní rvačky a pro ránu se nejde daleko. Calin přesto na svůj „hood“ nedá dopustit.

Úterní večer mezi paneláky, prolézačkami a autobusovou zastávkou ale zpěvák paradoxně zahajuje titulní skladbou z veleúspěšné desky Popstar vydané roku 2022. Umělec se na ní pasoval za hvězdu a nikdo proti tomu nic nenamítal. Naopak. Calinovu sebevědomou proměnu posvětily tisíce posluchačů, hitparádové žebříčky i hudební kritici.

V rychlém tempu často bez přestávek mezi jednotlivými tracky následují v O2 areně skladby Hot Dropout nebo Fast Life. Zpěvák míchá osvědčený recept dokonale zprodukovaných „ego tripů“ s osobními zpověďmi, jako je Bohatý táta, chudý táta z loňské desky Bieber Fever. Pak ale zpomaluje a poprvé za večer výrazně dramaturgicky uhýbá. Na pódium přichází kytarista a Calin se nejdřív vrací časem ke skladbě Paradise, aby se vzápětí vtělil do svého písničkářského alter ega Skippy McDippy.

Song nazvaný Pane šerife vrcholí sólem na foukací harmoniku a člověk má pocit, že se vrátil na srpnový koncert amerického rappera Post Malonea, který také udělal úkrok ke country. Do pražských Letňan tehdy kvůli němu lidé přišli v kovbojských kloboucích. Když si ten svůj v úterý nasadí Calin, O2 arena řve nadšením.

Jistě to je také v očekávání coververze skladby Podvod od bratří Nedvědů, kterou hudebník před časem ohromil i jednoho z autorů. Tolik lidí to zkusilo přezpívat, ale nikomu se to nepovedlo tak jako Calinovi, tvrdí Jan Nedvěd ve videu, které kolovalo po sítích po vydání skladby doprovázející film Shoky & Morthy: Poslední velká akce. Tento týden internet zaplnila videa, na nichž Calina u Podvodu sborově doprovází šestnáct tisíc diváků.

„Jednou za mnou došel pán. Říkal, že mě neposlouchá, ale že zjistil, že má hrozně hezkou chvíli se svým synem. Oba znají a prožívají stejnou písničku v jiných dobách. Uvědomil jsem si, jak jsem vděčný, že tuhle možnost mám,“ děkoval Nedvědům Calin, na kterého se do O2 areny přišli podívat i rodiče s dětmi.

V průběhu téměř dvouhodinového vystoupení jedna z největších domácích hvězd střídá mnoho hudebních poloh i nálad. Jedna z vrcholných částí večera přichází, když se Calin přesouvá na ostrůvek ve středu areny.

Na prostoru několika metrů čtverečních se po jeho boku v různých kombinacích objevují zpěvák Ben Cristovao a rappeři Viktor Sheen, Stein 27 a Kojo, kteří hity jako Vítej mezi náma nebo Asgard vyburcují celou O2 arenu. V tu chvíli sedí už jenom málokdo. „Co by na to řekla tvoje máma?“ zpívá Calin. I ona dávno tancuje.

„Poprvé slyšet špinavost rapu ve zpěvu pro mě byl absolutní šok. Zpíval o věcech, které byly tabu,“ popsal Calin před lety svou lásku ke kanadské hvězdě The Weekndovi. Vliv muže, který v poslední dekádě ovládl globální hitparády podobně jako Calin ty zdejší, je na českém zpěvákovi znát. I on ve své hudbě míchá rap s R&B a osobní zpověď s oslavou úspěchu, po které často zůstane hořkost v puse.

Když ale v O2 areně ukáže Calin svou baladickou polohu, nadšená atmosféra na chvíli pohasne. Sídliště na projekčních panelech střídají kulisy interiéru, v nichž se spolu se zpěvákem objevuje a zase mizí tanečnice jako symbol všech zpackaných vztahů. „Místa přišly o barvy, město přišlo o nás / Její hlas lítá jak vítr, píše tu po stěnách,“ zpívá ve skladbě Mitsubishi. Hořké písně naskládané k sobě v jediném bloku znějí trochu genericky, jedna se slévá do druhé.

Publikum ale záhy probudí příchod další mladé hvězdy Sofiana Medjmedje, který s Calinem natočil hit Pistácie. Od té chvíle už koncert nemá slabý moment. Calin opět demonstruje, kolik různorodých vlivů do své hudby nasákl, a zároveň jak velkou stopu za deset let na scéně zanechal. Ukazuje se nejen jako zpěvák, rapper či autor, ale také art director, který miluje překvapení.

„Na ulici a v hospůdkách jsem potkával skvělé básníky a spisovatele. Mikuláška, Skácela, Hrabala, Uhdeho, Kunderu,“ vyjmenovává Miroslav Donutil, který se zničehonic zjeví na monitorech O2 areny. Sedí u skleničky v brněnském baru a vyznává se z lásky k městu. Muzikanti byli v moravské metropoli vždycky špičkoví, pokračuje herec, a Calin je jejich pokračovatelem. Ale teď už: „Jak se říká v Brně, show valí dál.“

Pak Calin představuje jen pár dnů starý singl Ať je klid, při němž ho také na pódiu doprovází Ewa Farna. Není to hit na první dobrou, jeho uvolněnému tempu ale člověk snadno podlehne, podobně jako u skladeb portorikánské hvězdy Bad Bunnyho.

Zbytek pražské show už diváka nepustí, pódium se plní hosty a z reproduktorů znějí Hannah Montana, Bounce nebo Safír, nejposlouchanější skladby na platformě Spotify roku 2023 z desky Roadtrip, kterou Calin natočil s Viktorem Sheenem.

Právě společné album předloni dovedlo Calina do O2 areny poprvé. „Začal jsem tak nervovat, že jsem chtěl utéct z haly,“ vzpomínal zpěvák v magazínu Forbes. Přiznával, jak rád zůstává v pozici outsidera, na kterého okolí neklade příliš velká očekávání. Neznělo to jako falešná skromnost, spíš nejistota člověka, který se nenechá ukolébat milionovými ciframi ve statistikách přehrávání. Takový úspěch je příliš prchavý, opakuje Calin v rozhovorech.

Dávno přitom prokázal, že už dlouho nejde jenom o čísla. Dva roky po společném vystoupení s Viktorem Sheenem se Calinovi podařilo O2 arenu zaplnit hned dvakrát. A tentokrát přišli lidé jen na něj.

„Pamatuju si tohohle kluka v dobách, kdy ho ještě nikdo z vás neposlouchal,“ zní od jednoho z hostů na scéně, která se v závěru večera opět mění v sídlištní dvorek. Bylo zjevné, že poslední track koncertu musí uzavřít kruh. „Když mám hravou tak si potřebuju hrát,“ zpívá Calin. Kdo ví, v hlavě se mu okamžitě vybaví opuštěné parkoviště a stará fabie po mámě. Divný pocit, že trochu přitroublý, ale energický song v sobě skrývá velkou budoucnost.