Článek
Čtete ukázku z newsletteru Chlebíček, ve kterém Jonáš Zbořil a kulturní rubrika SZ každý čtvrtek glosují dění v současné kultuře a přinášejí tipy na nové seriály, filmy, hudbu a knihy. Pokud vás Chlebíček zaujme, přihlaste se k odběru!
Když dnes do vyhledávače zadáte název 35 let staré, věčně oblíbené americké komedie Sám doma, pravděpodobně na vás vyskočí i komiks o čtyřech políčkách. Zápletka příběhu o klukovi, kterého rodina v ranním zmatku před odletem na vánoční dovolenou zapomene doma, se v něm přesouvá do současnosti. Výpadek proudu, v jehož důsledku početnou rodinu McCallisterových kdysi neprobudil budík, najednou není problém. Stačí chytrý telefon, všichni včas vyskočí z postele a s osmiletým Kevinem v klidu nastoupí na let do Paříže. Konec filmu. Veselé Vánoce.
Interiéry majestátního domu, který se v roce 1990 vtiskl do paměti milionů diváků jako dějiště Kevinova nápaditého mučení Mokrých banditů, už také nehýří barvami. Fotografie z roku 2024 ukazují, že hřejivý dekor v pokojích nahradil minimalismus a mileniálská šeď.
A na dlouho zmizel i Macaulay Culkin, představitel Kevina. Jeho tvář kdysi znal celý svět. Pak se ale odebral do ústraní, odkud mimo jiné sledoval, jak se novým miláčkem Hollywoodu stává jeho mladší bratr Kieran. Možná si pamatujete zlověstný úsměv věčně se počůrávajícího Fullera poté, co do sebe obrátil plechovku Pepsi. Už tehdy šlo v brýlaté tváři Kierana Culkina vyčíst, že jednou dostane Oscara. Letos ho převzal za film Opravdová bolest.
Poslední roky se i Macaulay Culkin pomalu vrací do veřejného života. Objevil se v minisérii American Horror Story, má hvězdu na hollywoodském chodníku slávy a čerstvě účinkuje ve druhé řadě seriálu Fallout. Sláva, kterou zažíval v éře filmu Sám doma, se ale prostě nevrátí.
Koncentrované dětství
Tvůrci komedie o klukovi, který tráví Vánoce bez rodiny, samozřejmě od začátku počítali s tím, že budou v divácích vyvolávat stesk.
Zapomeňte na tarantuli odpočívající na hrudi zmateného zloděje Harryho i na žehličku, která dopadne na hlavu parťáka Marva. Když si odmyslíte pasti, zbyde vám koncentrovaný pocit dětství. Kluk ve froté županu se osaměle láduje kýblem zmrzliny a kouká při tom na detektivku: „Pojďte mi to zatrhnout!“ Číhají na něj velké i malé hrozby: sáňkování ze schodů, pálivá voda po holení, erotické časáky, ve kterých nikdo není oblečený. Buzzova holka. A ticho v obýváku.
Kameraman Julio Macat kdysi popsal, jak se vizuální stránka Sám doma snažila napodobit dětské vidění světa širokými úhly objektivu nebo zářivými světly. Všechno působilo větší a jasnější – v přesném opaku s tím, jak nám místa z našeho dětství připadají malá, když se do nich vracíme v dospělosti.
I Sám doma se mění s tím, v jakém věku ho vidíme. „Můžeš být dost starý na spoustu věcí, ale nikdy ne na to, aby ses bál,“ poučuje Kevina v kostele opuštěný Marley, zatímco jeho milovaná vnučka, s níž se po rodinné rozepři nemůže stýkat, zpívá Carol of the Bells. Dřív mi tahle scéna připadala jako nudná výplň před hlavní akční sekvencí filmu, dnes je to moment, který se zapíchne hlouběji než hřebík do Marvova chodidla. Jen jednu scénu jsem prožíval jako malý kluk stejně jako dnes – náušnice Kevinovy mámy, které se zalesknou ve chvíli, kdy se konečně vrátí domů, působí pořád dojemně.
Kulturák uvádí Sám doma v Bio Oko
Proč nás pořád tak baví vánoční klasika? Promítání filmu Sám doma na eventu podcastu Kulturák v pražském Bio Oko doplní debata o násilí v rodinných filmech a pohádkách s Klárou Vlasákovou a Antonínem Tesařem. Moderuje Jonáš Zbořil. Předprodej vstupenek naleznete tady.
Více informací o události píšeme na facebooku.
Kulturák míří do Bio Oko.
Nostalgie Sám doma má dnes ještě jeden specifický aspekt, s nímž Chris Columbus nejspíš nepočítal. Obří dům, kýble zmrzliny, donášková pizza, televize v kuchyni i v obýváku, veliká auta, koneckonců i obří zlaté náušnice Kevinovy mámy. To všechno působilo jako sen o Západu, který se minimálně v očích dětí narozených do čerstvé svobody blížil naplnění. A pak přišla rána žehličkou do hlavy.
Kdysi jsem zažil podobnou věc jako Marv. Svou žehličku jsem v mládí poněkud neuváženě odklidil vysoko na lednici, odkud mi o pár dní později spadla na hlavu. Prosím, neřešme, jak člověka napadne dát žehličku na lednici. Zřejmě s Marvem sdílím jeho chaotickou povahu i somatotyp „nemehlo“. Podstatné je, že s expertem z Wall Street Journal tvrdícím, že padající žehličky jsou smrtící, nesouhlasím. Jde to přežít. Na detaily se mě neptejte. Někdo je vybílil mileniálskou šedí. Ale na Kevina nikdy nezapomenu.
Pokud se chcete o skrytých půvabech filmu Sám doma dozvědět víc, přijďte se podívat na debatu a projekci Sám doma, kterou pořádáme s podcastem Kulturák už dnes v pražském Bio Oko.
