Článek
Nabité osmdesátiminutové hudební drama se hraje bez přestávky. Podle režisérky a končící ředitelky divadla Lindy Hejlové Keprtové by mohlo oslovit i ty, kdo na operu nejsou zvyklí a bojí se jí. „Je to velmi akční hudba, která vás nenechá usnout,“ slibuje. Po páteční a nedělní premiéře následují nejbližší reprízy 17. a 24. března.
Dvořák kantátu napsal v roce 1884 na objednávku festivalu v Birminghamu a hudebního nakladatelství Novello. Původně zvažoval oratorium na námět z českých dějin, nakonec ale sáhl po Kytici od Karla Jaromíra Erbena, tou dobou zhruba tři desítky let staré.
K původním dvěma postavám v baladě skladatele přidal vypravěče. Liberecké zpracování má však ještě víc osob. „Dvořák to psal pro jeden soprán a jeden tenor. My jsme se rozhodli, že ten part de facto rozkrájíme na tři,“ říká Linda Hejlová Keprtová.
Režisérku lákala možnost nahlédnout různýma očima téma skladby. „Pohlédnout na to, když vám odejde blízký člověk, očima mladé dívky, očima zralé ženy a očima ženy středního věku. Každá z nich svým způsobem tu smrt nějakým způsobem přivolala. Není to černobílé, že ty dámy jsou dobré a muži jsou ti špatní. Je to o tom, že každý z nás se někdy brodí bahnem, každý z nás s něčím v životě bojuje,“ uvažuje Keprtová.
Za hudební nastudování je zodpovědný dirigent Zbyněk Müller. „Ve Dvořákových operách se vesměs docela dost škrtá, i v Rusalce se tradičně dost škrtá, ale tady není žádná vata, není tam nic navíc,“ poznamenává Müller. V inscenaci zpívají mimo jiné Veronika Kaiserová, Lívia Obručník Vénosová, Liana Sass, Pavol Kubáň nebo Petr Jeništa.
V liberecké inscenaci Svatební košile účinkují mimo jiné Pavol Kubáň, Lívia Obručník Vénosová a Michal Lehotský.
Koncepce vychází z Dvořákovy hudby a jasných charakterových obrysů dívky, umrlce a vypravěče. Dvořák rovněž předurčil tři základní dějství. Svatební košile se odehrává nejprve ve světničce, poté na cestě k hřbitovu a nakonec na samotném hřbitově.
Linda Keprtová Hejlová ve své režijní koncepci pojmenovává jednotlivé části slovy opuštění, putování a odpuštění. „Pro mě to má obrovskou symboliku a to jak profesní, tak lidskou, protože jsem ve svém životě udělala velké rozhodnutí, že se rozloučím s divadlem a možná to znamená, že se rozloučím i s režií,“ doplňuje režisérka, která v červenci skončí na postu ředitelky divadla.
Odejít z osobních důvodů se odhodlala vloni v listopadu, kdy divadlo řešilo dlouhotrvající spor s bývalým vedoucím opery Martinem Doubravským.
Novým ředitelem třísouborového Šaldova divadla v Liberci se letos stane Petr Michálek, který v únoru skončil na pozici rektora Janáčkovy akademie múzických umění v Brně. Funkce se ujme 1. srpna, rada města už ho jmenovala. Devětačtyřicetiletý rodák z Hradce Králové v minulosti vedl dvě jiná městská divadla, od roku 2006 byl šest let ředitelem v Děčíně a poté 12 let ve Zlíně. Rektorem JAMU se stal roku 2022.
Divadlo F. X. Šaldy má v této sezoně kromě Svatební košile dalších 13 nových inscenací, vedle sedmi činoherních také tři opery a tři balety. Už na podzim operní soubor uvedl sci-fi pohádku pro děti Porucha na lodi Nautilus současného skladatele Lukáše Hurníka. V závěru loňského roku se pak na liberecká prkna po dvou dekádách vrátila jedna z nejznámějších světových oper, Tosca od Giacoma Pucciniho. Poslední operní premiérou sezony bude na konci května Figarova svatba od Wolfganga Amadea Mozarta.
