Recenze: Od autora Mare z Easttownu. HBO vysílá drtivé krimi z předměstí

Předměstím americké Filadelfie projíždí popelářské auto. Záhy se ukáže, že odpadky dovedou o lidech prozradit leccos. Na to, aby člověk odhalil narkomanské doupě, nepotřebuje být detektiv, stačí otevřít pytel se smetím.

Trojice kumpánů úspěšně loupí v dealerských domech, k čemuž potřebují jen masky, pistole a kuráž. Jednoho večera se však situace vyhrotí, v domě zůstane několik mrtvých těl a parťáci Robbie s Cliffem mizí z místa činu spolu se sedmiletým chlapcem, kterého probudily výstřely. Odtud dál se odvíjí zápletka jednoho z nejchmurnějších seriálů, jaké jsou momentálně k vidění.

Sedmidílná Jednotka, kterou lze sledovat na HBO Max, je plná traumatizovaných lidí. Robbiemu nedávno zemřel bratr a zmizela žena. Zůstal doma sám se dvěma malými dětmi a dospívající neteří. K tomu najednou v domě přibyl další chlapec, kterého intenzivně hledá policie. A také 20 kilo fentanylu, jež Robbie se svou partou našel místo peněz. Po hochovi i zboží pátrá nejen FBI, ale také okradení gangsteři.

Federální agent Tom, jehož kvůli tomuto případu právě vrátili do terénu, má stejně jako Robbie ve tváři neustále ustaraný, zasmušilý výraz. Zemřela mu manželka, která ho kdysi přiměla vzdát se povolání kněze, a jeho syn je ve vazbě. Mark Ruffalo hraje Toma jako ztělesnění neštěstí, přitom nikdy nepřehání, veškerý zmar je třeba odečítat z jeho povětšinou nehybného obličeje.

Za seriálem stojí autor Mare z Easttownu Brad Ingelsby a od prvních vteřin je zřejmé, že divákům přináší další trudný příběh z východního zákoutí Ameriky. Potetovaní rasističtí motorkáři, popeláři, co se přimotali k lupu, který jim přerůstá přes hlavu, traumatizovaný agent – to vše by mohlo vést k brutální krimi. A čas od času na ni dojde. Jednotka je ale také vrstevnaté rodinné drama a charakterová studie dvou zasmušilých mužů, kteří nemohou najít východisko ze své životní situace.

Robbie odvede chlapce z domu, kde právě zastřelili jeho otce, nejen proto, aby hoch lupiče neidentifikoval. Především nechce, aby kluk našel svého mrtvého tátu. Druhý den vymýšlí co nejschůdnější lež, nechává ho hrát si se slepicemi na dvorku a ví, že všechno je špatně. Kontraband milionové hodnoty nebude lehké udat a otázka, co udělat s uneseným dítětem, představuje ještě větší oříšek.

Jednotka je atraktivní drama, které nicméně publiku ulehne na záda jako balvan. Tragický příběh používá kriminální zápletku spíše k načrtnutí portrétu místa na konci světa, kde světlý bod představuje jen malý rybníček v lesích. Na jeho břehu a hladině si protagonisté užívají jediné bezstarostné chvilky, než se zase musí vrátit ke svým neradostným životům.

Skoro všichni jsou pod emočním tlakem. Tomův parťák vzpomíná na krásné časy, kdy za studií vystupoval jako DJ Grassanova na večírcích katolických škol. Nyní se za pomoci panáků a piva po večerech sbližuje s kolegyní a zjevně oba každodenně nepopíjejí jen proto, že se chtějí bavit.

Jednotka si dává na čas, než o postavách sdělí něco nového. A daří se jí vyvolat empatie prakticky ke každému, kdo tu vystupuje. I když zrovna u členů motorkářského gangu, kteří chtějí zpátky své drogy, to není úplně snadné.

Brad Ingelsby tentokrát postavám naložil ještě více než v Mare z Easttownu. Tam jsme očima Kate Winslet v titulní roli detektivky Mare pozorovali širší lokální komunitu měšťáků a jejich předsudků, bylo zřejmé, proč hrdinka tak často sáhne po lahvi piva. Jednotka pohlíží spíše na několik izolovaných komunit a citově narušené jedince. Tom má k dispozici pouze modlitby, které však příliš nepomáhají, a Robbie zase vztek, jenž občas vede k brutální agresi. Ta rozhodně nepomáhá.

Seriál se topí v chladných barvách a nočních scénách, moc prostoru k nadechnutí nenabízí. Zároveň ale působí neokázale a tlumeně, nikdy nesklouzne k emočnímu vydírání či přepjatým scénám. Všechen smutek pomalu, tiše, o to však silněji vyvěrá na povrch.

Je to dílo o lidech, které zklamala víra či zlomila rodinná tragédie, ale také pozvolna gradující krimi o honu za kořistí. Jen není zcela jasné, kdo je padouch a kdo hrdina. Spíše sledujeme lidi, kteří v každé vteřině truchlí. Z jejich situace nejspíš neexistuje východisko.

Přitom jde o dílo, kde je tenze přítomná takřka v každém záběru. Ať už vyvěrá ze všednodenních okamžiků či z přestřelek a honiček, které se vynoří vždy ve správnou chvíli, aby divákům připomněly, že stále sledují napínavou krimi. Akorát je těžké tu komukoli fandit, padouši i vyšetřovatelé mohou dokonat svou práci, ale tragické životní peripetie nezvrátí. To neustále pnutí připomene třeba drama Nelítostný souboj režiséra Michaela Manna, akorát místo sluncem sužovaného Los Angeles sledujeme zbědované předměstí Filadelfie, kde vládne spíše stín a přítmí.

Jednotka je jeden z těch seriálů, jimiž se člověk musí protrpět. To však není výtka, ambiciózní dílo zkrátka nepotřebuje hledat momenty odlehčení. Místo toho nabízí realistický, jímavý portrét místa a lidí, kteří navzdory bezvýchodné situaci nepřestávají věřit, že se svět může obrátit k lepšímu.