Článek
Soud v alžírském Vahránu toto úterý v nepřítomnosti odsoudil francouzsko-alžírského spisovatele Kámela Daúda k pěti letům vězení.
Rozsudek padl v kauze týkající se jeho románu Houris, který roku 2024 obdržel prestižní francouzskou literární Goncourtovu cenu, píše agentura AFP. Daúd a jeho manželka, jež pracuje jako psychiatrička, podle soudu porušili profesní tajemství, ukradli lékařskou dokumentaci a narušili soukromí jiné osoby.
Žalobu podala přeživší alžírské občanské války. Tvrdí, že spisovatel v románu použil vyprávění, s nímž se svěřila Daúdově manželce Ajše. Soud uložil romanopisci i jeho manželce, kteří žijí ve Francii, pokutu 300 tisíc dínárů, v přepočtu zhruba 48 tisíc korun. Oba vinu odmítli.
Daúdův román pojednává o alžírské občanské válce z let 1992 až 2002, v níž proti sobě stáli armáda a islamističtí povstalci a při které zahynuly stovky tisíc civilistů. Spisovatel v knize vypráví příběh dívky Aube, jež oněměla poté, co jí islamista prořízl hrdlo ve chvíli, kdy byla svědkem masakru své rodiny.
Saada Arbání tvrdí, že hlavní postava románu je založena na tom, co sama prožila a co při psychoterapii svěřila Daúdově manželce, v jejíž péči byla podle alžírského listu Al-Chabar několik let.
Prozaik odmítá, že by román stavěl na životním příběhu dotyčné. Jeho manželka v rozhovoru se serverem Casbah Tribune uvedla, že lékařské tajemství nikdy neporušila a že svému manželovi dokumentaci Saady Arbání neposkytla.
Soud v Alžírsku kvůli stejnému románu odsoudil Daúda v jiné kauze už letos v dubnu, kdy mu uložil trest tří let vězení a pokutu pěti milionů dínárů, v přepočtu přibližně 800 tisíc korun. Daúd byl tehdy odsouzen na základě Charty pro mír a národní usmíření. Tento dokument, s nímž Alžířané před dvěma dekádami souhlasili v referendu, umožnil amnestii bývalým povstalcům a beztrestnost členům ozbrojených složek státu za činy spáchané v době války. Charta zároveň předpokládá potrestání těch, kteří využijí a zneužijí „rány národní tragédie“, což mimo jiné představuje překážku pro umělecké zpracování období občanské války.
V českém překladu Alexandry Pflimpflové roku 2015 vyšel Daúdův román nazvaný Meursault, přešetření. Jedná se o parafrázi románu Cizinec od Alberta Camuse, autor ho roku 2016 osobně představil na Festivalu spisovatelů Praha.
Jeho aktuální próza Houris názvem odkazuje na hurisky, nadpřirozené bytosti ženského pohlaví, které podle koránské představy čekají v ráji na bohabojné muslimy.
Loni v květnu vydala alžírská justice na Daúda dva mezinárodní zatykače. Už na podzim 2024 autor i jeho tehdy čerstvě vydaný román Houris chyběli na Mezinárodním veletrhu knih v Alžíru, jedné z největších akcí tohoto typu v arabském světě. Pořadatelé nepozvali ani jej, ani jeho francouzské vydavatelství Gallimard. Jejich vyloučení odráží pokračující omezování svobody slova v této severoafrické zemi, napsala tehdy agentura AP.
„Nejde ani tak o téma knihy, jako spíše o to, jak Daúd kritizuje chování politických orgánů v období občanské války,“ řekl toho času alžírský anonymní zdroj francouzskému listu Le Figaro. Alžíru prý také vadila pozornost, jaká se Daúdovi dostala od francouzských médií. Snahou bylo „vyhnout se všemu, co je francouzské“, napsalo Le Figaro.
Obě Daúdova trestní stíhání začala v době, kdy Alžírsko uvěznilo jiného francouzsko-alžírského spisovatele Boualema Sansala a odsoudilo jej k pěti letům žaláře za výroky, které údajně poškozují územní celistvost země.
Sansal byl nakonec vloni na podzim omilostněn na žádost německého prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera a přicestoval do Berlína. Letos byl Sansal hostem pražského veletrhu Svět knihy, kde mu pořadatelé již předešlý ročník v nepřítomnosti udělili Cenu Jiřího Theinera, zatímco byl ve vězení.
