Článek
Jak píše agentura AP, kniha povídek vyhrála poprvé od vzniku ocenění v roce 2004. Porota vedená anglickým spisovatelem Maxem Porterem vybrala sbírku Heart Lamp s texty, které dnes sedmasedmdesátiletá Banu Mushtaq vytvářela v letech 1990 až 2023. Psala je v kannadštině, úředním jazyce jihoindického státu Karnátaka, jímž mluví zhruba šest desítek milionů lidí.
Ocenění s autorkou převzala její překladatelka do angličtiny Deepa Bhasthi. Společně si rozdělí 50 tisíc liber, v přepočtu necelých 1,5 milionu korun.
Vítězové byli oznámeni na ceremoniálu v londýnské galerii Tate Modern. „Bylo radostí pozorovat, jak tyto povídky u členů poroty s postupem času čím dál víc rezonují,“ poznamenal šéf poroty Porter, který byl loni hostem festivalu Fall v pražském Centru současného umění DOX. „Ta kniha je plná krásných, dynamických příběhů svědčících o síle života. Napsané jsou v kannadštině, přestože odrážejí také společenské a politické bohatství dalších indických jazyků nebo dialektů,“ dodal.
Podle britské BBC vítězná sbírka prostřednictvím 12 příběhů přibližuje běžný život muslimek na jihu Indie. „Točí se okolo témat jako reprodukčních práv žen, víry, kasty, moci nebo útlaku,“ vypočítává Porter. Které povídky do anglického vydání zařadit, vybrala z autorčina díla překladatelka Deepa Bhasthi.
Banu Mushtaq je aktivistka a právnička, dříve se věnovala novinařině a psala mimo jiné články o postavení žen v konzervativní muslimské společnosti. To je i časté téma jejích beletristických děl. „Ty povídky vyprávějí o ženách. O tom, jak po nich náboženství, společnost či politici žádají bezvýhradnou poslušnost, čímž se na nich dopouští nelidské krutosti a mění je v podřízené bytosti,“ uvedla spisovatelka.
Na úterním vyhlášení dodala, že se vnímá ne jako jednotlivec, ale jako součást mnohohlasého sboru. „Tato kniha se zrodila z přesvědčení, že žádný příběh není příliš malý, že lidská zkušenost je utkána z mnoha vláken a každé nese tíhu celku,“ prohlásila. „Ve světě, který se nás často snaží rozdělit, zůstává literatura jedním z posledních posvátných míst, kde se můžeme alespoň na chvilku každý přenést do mysli někoho jiného,“ dodala.
Autorka má za sebou bouřlivý život. „Vždycky jsem chtěla psát, ale dlouho jsem neměla o čem, dokud jsem se po manželství z lásky neocitla v situaci, kdy mi bylo nařízeno, abych nosila burku a věnovala se jen domácím pracím. Ve 29 letech jsem se stala matkou trpící poporodní depresí,“ uvedla dříve.
Pro indický časopis The Week popsala, jak v jistou chvíli dokonce chtěla spáchat sebevraždu. „Jednou jsem se v záchvatu zoufalství polila benzinem a už jsem byla odhodlaná se zapálit. Naštěstí to manžel včas vytušil, objal mě a odtáhl od krabičky sirek. Položil mi k nohám naše dítě a zapřísahal mě, abych jej neopouštěla,“ uvedla.
Mezinárodní Bookerova cena, dříve známá jako Mezinárodní Man Bookerova cena, existuje od roku 2004. Zprvu byla udílena autorům za celoživotní dílo, od roku 2016 porota vždy odměňuje jednu knihu přeloženou do angličtiny a vydanou ve Velké Británii nebo Irsku. K laureátům patří Georgi Gospodinov a Olga Tokarczuk, kteří byli uplynulý víkend hosty pražského veletrhu Svět knihy, a dále například David Diop, Marieke Lucas Rijneveld, David Grossman nebo naposledy loni německá prozaička Jenny Erpenbeck s knihou Kairos.
Mezinárodní Man Bookerova cena bývá vyhlašována na jaře, známější Bookerova cena udílená dílům napsaným už přímo anglicky je vyhlašována na podzim.
