Článek
Retrospektiva připomíná pětašedesátiletého držitele Ceny Jindřicha Chalupeckého a zakládajícího člena skupiny Tvrdohlaví, který kombinuje klasické sochařské techniky a materiály s moderními technologiemi, jako je 3D tisk. Přehlídka potrvá do 4. ledna příštího roku.
Sochy a sousoší Michala Gabriela, jenž vystudoval pražskou Akademii výtvarných umění a patřil už k nejvýraznějším tvůrcům přelomu 80. a 90. let minulého století, vznikají různými způsoby. „Například z tmavé pryskyřice je hejno žraloků, na povrchu mají skořápky ořechů. Smečka levhartů je z bílé pryskyřice a má na povrchu čepičky ze žaludů,“ zmiňuje ředitelka centra a kurátorka výstavy Hana Jirmusová Lazarowitz.
Jiné sochy Gabriel odlil z laminátu. „Například Zrození Venuše nebo Sigmunda Freuda v životní velikosti s doutníkem v ruce, kdy Freud sedí v křesle, z jehož opěrky vyrůstá plocha stolu. Gabriel ji naskenoval, v počítači zrcadlově otočil, postupně tiskl menší a umisťoval je na plochy stolu až do miniatury,“ přibližuje Jirmusová Lazarowitz.
Většina děl se nachází v sedmi sálech a atriu Egon Schiele Art Centra. Jezdec na koni se však skví v českokrumlovské Široké ulici. „Je vytvořen z tisíců kousků nerezové oceli, je dutý, přesto váží tři tuny. Když svítí slunce, září, když je pod mrakem, zešedne a doslova sroste s budovou galerie,“ zmiňuje kurátorka.
Gabriel svá díla rád umisťuje do veřejného prostoru nebo přímo do přírody. Nejvíc se jich nachází v Praze, například už v 90. letech navrhl vrata Veletržního paláce a jeho okřídlený levhart zdobí vchod do prezidentské kanceláře na Pražském hradě.
V českokrumlovské Hradební ulici teď ve výšce deseti metrů dočasně visí tři Gabrielovi jeleni. Sochy jsou různě velké, do čtyř metrů vysoké, přes tři metry dlouhé a mají křídla s rozpětím až čtyři metry.
Další dvacítku Gabrielových bronzových prací mohou lidé vidět u zámku v Týnci na Klatovsku, kde bylo umístění sousoší Mise. Tvoří jej 13 mužských postav a sedm šelem.
Druhá nedávno zahájená výstava děl v krumlovském Egon Schiele Art Centru připomíná devadesátiny současného rakouského malíře Aloise Riedla, také potrvá až do 4. ledna příštího roku. Návštěvníky seznamuje s jeho celoživotní tvorbou, zejména díly ze 70. a 80. let minulého století až do současnosti.
„Jsou tu obrazy, kresby i objekty. Původně se vyučil krejčím. Od 60. let se začal věnovat umělecké tvorbě. V 70. a 80. letech se jeho díla dostávají do nejlepších rakouských muzeí. Zpočátku vytvářel portréty a zátiší, ale brzy objevil každodenní, často potrhaný, čalouněný nábytek, který byl ochoten vytáhnout z hromady suti, aby jej zachytil v kresbách a malbách na papíře a plátně. Postupně přechází až k abstrakci,“ shrnuje Hana Jirmusová Lazarowitz.
Egon Schiele Art Centrum loni navštívilo přes 20 tisíc lidí, podobně jako o rok dříve. Na předcovidovou úroveň 30 tisíc návštěvníků se zatím galerie nevrátila. „Co nám pokleslo, je prodej v muzejním obchodě, odhadem meziročně o sedm až deset procent,“ uzavírá ředitelka.
