Článek
Zaměřuje se na jejich působení v západním Německu, kam roku 1968 emigrovali, i jejich vazby na umělecké prostředí německého Düsseldorfu. Jde o první souhrnné představení tvorby této trojice autorů. Přehlídka nazvaná jednoduše Mölzer Kyncl Hilmar 1968–1978 je hlavním počinem nové sezony GASK, potrvá do 13. září.
Kurátoři shromáždili díla, jež dosud nebyla společně představená. „Je zajímavé, nakolik jsou si podobná a v čem jsou přístupy odlišné, protože můžeme říct, že vyrůstají z nějakého podobného základu a vyvíjejí se každý trochu osobitým směrem,“ řekl při komentované prohlídce kurátor Pavel Kappel.
Podle něj jsou na pracích patrné konstruktivistický základ i velká míra rukodělnosti. Jde o kapitolu dějin českého umění, která se odehrávala daleko na západ od českých hranic.
Výstava je koncipována jako mapa vztahů, míst a událostí, jež formovaly tvorbu trojice českých autorů v exilu. Představuje stěžejní i dosud nevystavené kusy z veřejných i soukromých sbírek z Česka a ze zahraničí.
Zásadní bylo využití archivních materiálů, které odhalují nové souvislosti působení trojice autorů v cizině. Badatelská práce podle kurátorky Veroniky Marešové odhalila provázanost a vzájemnou podporu mezi výtvarníky, z nichž každý odešel do exilu za jiných podmínek.
Součástí expozice jsou práce na papíře – reliéfy a objekty, tři zvukové sprchy a rozpohybovaný filmový scénář. Díla ukazují experimentální charakter tvorby i její evropský přesah. Páteř výstavy tvoří výběr z deníků Františka Kyncla z let 1968 až 1978. Volba desetiletého období zároveň souvisí s předčasným úmrtím Milana Mölzera v roce 1976 a rámuje dobu od odchodu trojice autorů do exilu po jejich první výraznější mezinárodní úspěchy.
Mölzerova tvorba se pohybuje mezi kresbou, konceptuálním záznamem a experimentem. Známé jsou zejména jeho cestovní kresby, jež vznikaly během jízdy vlakem jako pomyslný grafický záznam pohybu.
Hilmar byl výrazným představitelem geometrické a konstruktivní tendence v českém umění, známý především svými papírovými reliéfy. Jeho díla mají obvykle čtvercový formát.
Kynclovy práce jsou pak založené na přesně definovaných systémech, variacích a strukturách. Kresebný a malířský záznam konfrontoval s akustickými efekty a vytvářel organicky se rozrůstající trojrozměrné objekty.
K expozici vychází i dvojjazyčná publikace. Součástí projektu je doprovodný program, například komentované prohlídky, programy pro rodiny s dětmi nebo letní příměstský tábor. Lektorské centrum GASK připravilo ve výstavě rovněž interaktivní studio, které návštěvníkům umožňuje aktivně se zapojit a zaznamenat vlastní prožitek z výstavy.
Galerie Středočeského kraje se zaměřuje na výtvarné umění 20. a 21. století. V historickém areálu kutnohorské jezuitské koleje provozuje nejen výstavní prostory a vzdělávací centrum, ale také se stará o klášterní zahrady, které jsou přístupné veřejnosti a kde se konají kulturní a společenské akce.
