Článek
Ještě než zazněly první tóny, předala Nadace Leoše Janáčka cenu určenou českým dirigentům mladším 40 let. Ocenění uděluje jednou za deset let, jeho dosud jediným držitelem byl Jakub Hrůša. V neděli se k němu přidal Robert Kružík, současný šéfdirigent Janáčkovy opery.
Zahajovací koncert živě vysílala stanice Český rozhlas Vltava. Otevřela ho předehra Portsmouth Point od skladatele Williama Waltona z 20. století, inspirovaná děním v hlučném přístavu. Dále zazněly kompozice Edwarda Elgara, Doreen Carwithen a Arthura Sullivana. Večer završila Sinfonietta od Leoše Janáčka.
Čtrnáctidenní festival je letos věnovaný 100. výročí narození sira Charlese Mackerrase, významného propagátora české hudby. „Patřil nejen mezi největší světové dirigenty, ale také mezi největší znalce Janáčkovy hudby. Mnohokrát přijel do Brna, aby dirigoval nebo studoval jeho skladby, dokonce se kvůli tomu naučil česky. Několikrát dirigoval i náš orchestr,“ uvedla za pořadatele Marie Kučerová, ředitelka Filharmonie Brno.
Mackerras žil v letech 1925 až 2010. Na počátku své dráhy několik let pracoval právě jako šéfdirigent BBC Concert Orchestra, proto nyní organizátoři toto těleso pozvali do Brna a program sestavili ze skladeb, na které se s ním dirigent zaměřoval.
Nedělního předání ceny se zúčastnila i Mackerrasova dcera Catherine. „Můj otec by byl nadšený a dojatý, kdyby věděl, že se při příležitosti jeho 100. narozenin bude konat právě v Brně festival,“ uvedla. Mackerras odkázal výnosy ze svých nahrávek děl českých skladatelů u nakladatelství Supraphon Nadaci Leoše Janáčka. Ta peníze využívá právě k podpoře talentovaných českých dirigentů do 40 let.
Na snímku druhý zleva Robert Kružík přebírá Cenu sira Charlese Mackerrase pro mladé dirigenty.
Sir Charles Mackerras úzce spolupracoval také s renomovaným Orchestra of the Age of Enlightenment, který patří mezi nejvěhlasnější světové soubory hrající na dobové nástroje. Do Brna přijede londýnský soubor 19. října, v Janáčkově divadle uvede pod taktovkou Johna Butta oratorium Šalamoun od Georga Friedricha Händela. Půjde o další vrchol festivalu.
„Osvícenský orchestr je známý po celém světě díky své poučené interpretaci staré hudby. Jeho dirigent John Butt je v této oblasti mezinárodní hvězdou,“ doplňuje dramaturg festivalu Vítězslav Mikeš.
Pořadatelé však letos připomínají i další výročí, například 50 let od smrti ruského skladatele Dmitrije Šostakoviče. Tomu budou zasvěceny dva večery. Recitál nazvaný Britten a Šostakovič upozorní na přátelství dvou tvůrců, které začalo v roce 1960. Oba čelili nepřízni, Šostakovič zažil represe sovětského režimu, Britten žil v tehdy protizákonném homosexuálním svazku.
Na večeru nazvaném 50 let bez Dmitrije Šostakoviče pak studenti a pedagogové brněnské Janáčkovy akademie múzických umění mimo jiné přednesou skladatelův Antiformalistický ráječek.
Sto padesát let letos uplyne od narození litevského skladatele Mikalojuse Konstantinase Čiurlionise, jehož tvorbu na festivalu představí litevský komorní sbor Aidija. Součástí večera plánovaného na 23. října v brněnském Besedním domě bude i světová premiéra skladby brněnského autora Františka Chaloupky Hyperborea, inspirovaná právě Čiurlionisem.
V brněnských vodojemech zase zazní Poslední pohanské obřady litevského skladatele Bronia Kutavičiuse, který zemřel před čtyřmi lety.
Nedělní zahajovací koncert dirigovala Anna-Maria Helsing. Na jaře už vystoupila s Filharmonií Brno na velikonočním festivalu.
V neposlední řadě si návštěvníci akce budou moci připomenout práci islandského skladatele Jóhanna Jóhannssona, jenž zemřel před sedmi lety. Festival uvede taneční projekt, který nechal hudebně ožít počítač IBM 1401. Autor se skladbou ohlíží k prvnímu počítači dovezenému na Island v roce 1964.
Závěrečný koncert hlavní části festivalu představí monumentální duchovní kompozici Mariánské nešpory Claudia Monteverdiho v podání francouzského souboru La Tempête.
