„Proč tě lidi nenávidí?“ Netflix zfilmoval krimi o tvrdém detektivovi

Vypadá to na běžný pracovní den ve skotském Edinburghu. Skrze kameru na těle policisty sledujeme záznam rutinní kontroly. Jenže když je nalezen pohřešovaný muž s nožem zabodnutým v hlavě, z rutiny se stává boj o život. Padnou dva výstřely a detektivovi Carlu Morckovi i jeho parťákovi Jamesi Hardymu rázem změní život.

Devítidílný seriál Oddělení Q, který lze nově vidět ve videotéce Netflix, se vydává do známých vod. Vznikl podle populární předlohy dánského spisovatele Jussiho Adlera-Olsena Žena v kleci, kterou už znají i diváci díky stejnojmenné filmové adaptaci z roku 2013.

Tvůrce série, spolurežisér a spoluscenárista Scott Frank podepsaný pod Dámským gambitem, však děj z Kodaně přesunul do skotského Edinburghu – a to není jediná změna. Oproti seversky temné, leč lehce unylé filmové verzi má seriál prostor na to, představit mnohem životaschopnější postavy. A také se nebojí humoru.

Carl Morck v podání výtečného Matthewa Goodea ztělesňuje sousloví osina v zadku. Schopný, drzý, sebestředný a v duchu současných krimi trendů lehce sociopatický detektiv končí po úvodní střelbě v nemocnici. Ale má štěstí, že kulka nejprve proletěla tělem jeho partnera Hardyho a až poté ho trefila do hlavy. Zatímco kolega se stále zotavuje a zůstává částečně ochrnutý, Morck se vrací do služby.

Jenže jeho šéfka s ním má jiné úmysly. Místo návratu k vraždám čeká Morcka nově zřízené oddělení na prošetření starých, neuzavřených případů. Takže úředničina. Ve sklepě, kde bývala umývárna a dodnes tam mezi regály stojí oprýskané staré sprchy či toaletní mísy.

K hrdinovi se navíc doslova vtírá tajuplný Syřan jménem Akram, který by mu měl být k ruce. Když se společně pustí do prošetřování prvního případu, čtyři roky starého zmizení státní zástupkyně Merritt Lingardové, začnou se vršit podezření, že dotyčná nemusí být po smrti, jak se doposud předpokládalo.

Už knižní předloha stála na tom, že čtenář dopředu ví mnohem více než vyšetřovatelé. Například že pohřešovaná hrdinka je uvězněná na odlehlém místě, v podomácku vyrobené přetlakové komoře.

Seriál přinejmenším v první půli zručně a v tempu přepíná mezi mnoha perspektivami a časovými rovinami. Sleduje, co předcházelo zmizení Merritt, jež pracovala na případu domácího násilí, i jak se o pár let později pozvolna formuje ono oddělení Q, podle nějž se série jmenuje.

Postav, dějových linek i možných pojítek mezi nimi je tu celá řada. A tvůrci umí publikum angažovat, aby se na jejich rozplétání aktivně a s radostí podílelo.

„Přemýšlel jsi, proč tě lidi nenávidí?“ zaslechne Morck v jedné chvíli otázku, na kterou má pádnou a nekompromisní odpověď: „Ne.“ Tento morous, co ignoruje lidi, projeví během prvních epizod upřímný zájem o jakoukoli živou lidskou bytost snad jen ve chvíli, kdy ho v autobusu osloví zrzavý teenager a vypráví mu, jak nalezl mrtvého dědu, kterého podle mámy zabily brambůrky a pivo. Přitom je s přibývající stopáží zřejmé, že pod Morckovou odtažitou krustou a okázalým samotářstvím se nachází jen jeden z mnoha pochroumaných obyvatel Edinburghu.

Se svýmy traumaty z různě vzdálené minulosti bojovala jak Merritt, tak prakticky všichni současní Morckovi kolegové. Na rozdíl od mnoha skandinávských krimi však Oddělení Q není zarputile drsnou detektivkou, v níž převládá pouze zmar, bizarní rodinné vztahy a deprese pramenící z osobních příčin i neradostných sociálních poměrů.

Hrdinové se sice pohybují na odlehlých, vybydlených ostrovech, kde se po zemi povalují desítky mrtvých ptáků, seriálu ale nechybí nadhled.

Obzvlášť dynamika mezi Akramem a Carlem vtipně oživuje klasické schéma takzvaných parťáckých kriminálek o nesourodé dvojici, která si k sobě dlouze hledá cestu. Akram v podání Alexeje Manvelova vypadá jako prodavač či úředník. Nikdy nemluví o tom, co dělal doma v Sýrii, ale je nejen schopný vyšetřovatel, nýbrž také extrémně nebezpečný protivník v souboji na blízko.

Podobně výrazně tvůrci obsadili spoustu postav, od další kolegyně, která se vyrovnává s posttraumatickou stresovou poruchou, přes šéfku oddělení až po psycholožku, k níž musí Morck povinně docházet v rámci rekonvalescence.

Stejně jako se dosti komplikovaně rozvíjí vyšetřovaný případ, prohlubuje seriál všednodenní vztahy mezi protagonisty. Ty kauzy jsou vlastně přinejmenším dvě: k objevení Merritt je potřeba se dobrat informací o jejím posledním právním případu, v němž figurovali vlivní lidé a nejspíš také vydírání či korupce. Hledání, zda a jak spolu obojí souvisí, je motorem celého příběhu.

V první půli působí Oddělení Q jako jeden z nejvýraznějších žánrových počinů poslední doby, chytlavé, komplikované puzzle, které je zábavné spolu s detektivy skládat. Jenže v posledních třech částech se tato rovnováha trochu bortí, tempo upadá a před prací s postavami dostává přednost rozmotávání klubka, které tvůrci až zbytečně moc zašmodrchali. Knižní předlohy sice také stojí na bláznivých odhaleních a zvratech, ty však zvládají předkládat ve vyšších otáčkách.

I tak je ale Oddělení Q nadějným titulem, jehož postavy se vryjí pod kůži dost na to, abychom se mohli těšit na adaptace dalších románů Jussiho Adlera-Olsena. Navíc i navzdory přepjatému finále seriál pozoruhodně rozpracovává motiv rozklížených rodinných vztahů a bolesti, se kterou se jen těžko lze naučit žít. A také se občas těžko hledá, kdo je raněný a kdo ten, co zraňuje.

Kdo je vyšetřovatel, kdo pachatel a kdo oběť, zní oblíbená otázka mnoha ambicióznějších kriminálek. Tvůrci místy sympaticky boří hranice mezi těmito třemi vrcholy trojúhelníku. Jen škoda, že ve druhé půli jejich pomyslný geometrický útvar nabývá až příliš mnoha stran.