Hlavní obsah

Řídké výpisky z četby. Netflix řeší Problém tří těles efektně, leč naivně

Vít Schmarc
Novinář
Foto: Netflix

Seriál Problém tří těles vznikl podle slavné knižní sci-fi trilogie čínského spisovatele Liou Cch’-Sina.

Reklama

Román ceněného čínského prozaika Liou Cch’-Sina přichází na obrazovky chytrých zařízení jako epický sci-fi seriál od tvůrců Hry o trůny. A rozhodně neoslňuje.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Adaptace jakékoli knihy z ranku tzv. hard sci-fi představuje obrovskou výzvu. O čínském Problému tří těles to platí dvojnásob. Jak uchopit faktograficky bohatý román, který funguje jako meditativní disputace o povaze vědy, hranicích poznání a fiktivní situaci, kdy samotné základy našeho vědění náhle přestanou platit, v médiu, které vyžaduje především děj a atrakce? Jak nasytit netrpělivé publikum streamovacích služeb, a přitom zůstat věrný metodickému, členitému, precizně vystavěnému a věcně vyprávěnému textu Liou Cch’-Sina?

Problém tří těles je knihou, která zarezonovala celosvětově, i když je masivně opřená o čínské historické a kulturní reálie. Mysteriózní vyprávění o plíživém rozkladu základních vědeckých konstant, na nichž lidstvo staví své pochopení univerza, je fascinujícím způsobem bohaté. Nikoli snad dějově, ale bohaté na detaily, fyzikální paraboly a paradoxy. Problém blížící se mimozemské invaze je pojednán z nezvykle intelektuálního úhlu. Cch’-Sinovi to umožňuje vytvořit fascinující románovou metaforu poznání, oslavu pronikavosti lidského ducha, kritiku jeho autodestruktivních sklonů i zneklidňující obraz naší křehkosti tváří v tvář vesmíru, který stále skýtá řadu nevysvětlitelných fenoménů, jež hrozí otřást naším chápáním reality.

Liou Cch’-Sin vypráví klidně, s důrazem na procedurální přesnost. Mimozemská civilizace se tu nezjevuje jako hrozivá vesmírná flotila v amerických blockbusterech. Její blížení se má podobu drobných a stále se šířících trhlin v realitě, které si uvědomují nemnozí a v knize i k jednotlivým indiciím vede poměrně dlouhý poznávací proces, často rámovaný náročnými fyzikálními výklady. Pro filmovou a seriálovou adaptaci tak vyvstává palčivý problém, jak si s touto bohatostí různorodých těles poradit a uspořádat je do uspokojivého tvaru.

Jednu z možných odpovědí nabídl loni čínský seriál Tři tělesa. Zvolil cestu věrného přepisu. I když v detailech a dějové chronologii se od knihy odklání, pokouší se zachovat její argumentační bohatost a rétorické detaily. Výsledkem je třicet dílů, v nichž se fascinující nápady a podobenství střídají s naivně vypadajícími thrillerovými pasážemi a trochu nevěrohodnou psychologizací postav. Seriál dokáže být zároveň iritujícím způsobem uspěchaný, jindy ale zase až manicky posedlý detaily, které neumí dramaticky zestručnit. Upozaděny jsou v něm logicky i prvky odkazující na kritiku Kulturní revoluce, kterou Cch’-Sin vyobrazuje jako barbarský útok na vědeckou a intelektuální elitu bandou zfanatizovaných mladých aparátčíků. Brilantnost románových rozprav přesto v této verzi dokáže místy vyniknout a intelektuálně stimulovat.

+15

Ztraceno v překladu

A jak vypadá pokus o adaptaci ze západní provenience? Streamovací služba Netflix využívá klasický formát osmidílného seriálu, do nějž se showrunneři David Benioff a D. B. Weiss, známí především díky veleúspěšné fantasy Hře o trůny, pokouší vměstnat především většinu atraktivních dějových prvků předlohy. Ta navzdory zmíněné košatosti obsahuje celou řadu efektních a brilantních nápadů, které v kategorii sci-fi o mimozemské invazi představují výrazné zpestření.

Z tohoto hlediska seriál Problém tří těles uchová vše podstatné – dojde tak na fantomatický odpočet promítaný na zorničky vědců, problikávající vesmír, krájení lodě nanovlákny a další podstatné momenty. Bohužel zatímco v románu jsou tyhle elementy precizně pospojované z hlediska motivací a vědy, seriál je používá spíš jako efektní vrcholky jednotlivých dílů, které jinak nepřekypují scenáristickou nápaditostí a bystrostí.

Rozhodnutí rozbít zasazení a perspektivu knižní předlohy je pochopitelné. Netflix potřebuje oslovit co nejširší spektrum předplatitelů, proto se děj z Číny do značné míry přesouvá do Velké Británie. Postava čínského aplikovaného fyzika Wanga, který se zabývá nanovlákny a proti své vůli je zatažený do mysteriózní hry řízené odkudsi „shora“, sice v ději zůstává v pozměněné verzi, ale již není ústřední. Je součástí pětičlenného ansámblu vědců-přátel, kteří se osudově ocitají uprostřed dění a vedle záhady „rozbitého vesmíru“ řeší i schematické osobní peripetie.

O hmyzu a lidech

Pojetí hlavních hrdinů je víc než z knihy odvozené z postupů sci-fi blockbusterů. Je to rasově i charakterově pestré panoptikum figurek, v němž samozřejmě nemůže chybět hláškující nerd, připomínající svým pojetím postavy známého britského komika Simona Pegga. Je tu dojemný o příběh umírání a nevyslovené lásky, nenaplněné vztahy, mládí, ambice a přátelské pošťuchování, všechno to v důsledku zabírá většinu času, jenž by Problém tří těles mohl věnovat mechanismům hýbajícím světem knihy. Místo solidně vystavěné argumentace dostávají diváci cool hlášky typu: „Druhým zákonem mechaniky je – všechno jde do sraček.“

Metafora hry kočky s myší, farmáře s krocany a lovce s kořistí, která dostala tolik prostoru v knize i čínské verzi seriálu, je tu odbytá atraktivním a často opakovaným výrokem, že lidstvo je hmyz. Podobně banalizované je i etické dilema jedné z postav, jejíž jediné rozhodnutí změní osud civilizace ve chvíli, kdy ji uzná za nereformovatelnou a neschopnou spasit sebe sama. Sledovat, jak vesmír šílí, zákony přestávají platit a blížící se mimozemská civilizace zahajuje staletý gambit, v němž se nehraje o palebnou sílu, ale o vědecké poznání, je stále dostatečně atraktivní na to, aby seriál ve svém ranku obstál.

Produkční hodnoty jsou viditelně vysoké, Benioff s Weissem oslovili zkušené televizní režiséry, které z velké části znají z Hry o trůny. Vyprávění má uspokojivý rytmus, atrakce jsou v něm rozmístěné rovnoměrně, jednotliví hrdinové jsou postupně zúročováni jako důležité prvky skládačky a cliffhangery nechávají viset divácká očekávání patřičně vysoko, aby Problém tří těles sváděl k zhltnutí jedním dechem. Na rozdíl od knihy tu ale platí – čím víc lpí pozorovatel na detailech a ptá se proč a jak spolu vše souvisí, tím méně věci dávají smysl a tím řidší a ledabylejší se celé vyprávění jeví.

Své dělá i kulturní přenos. Zasazení románu do centrálně řízené Číny logicky vysvětluje, jak mohou mocní jedinci beztrestně a bezskrupulózně manipulovat s osudem celého národa a potažmo lidstva. Tento motiv v něm má i citelně kritický osten. Seriál dodává do pozice moci figurku cynického dandyho, jakési postarší reinkarnace Jamese Bonda, v jehož rukou se sbíhají všechny nitky. Scény, v nichž se rozhoduje o bytí a nebytí hrdinů i celé země, tak mimoděk vypadají jako z pochybného béčkového katastrofického filmu.

Ostatně, jako celá řada dalších momentů seriálu. Problém tří těles mnohem spíš než chytrou sci-fi připomíná zmatečné výpisky z četby od člověka, který si s pochopením nuancí románu nedělal zbytečně těžkou hlavu, a navíc viděl příliš mnoho blockbusterů.

Seriál: Problém tří těles (2024)

3 Body Problem, Dobrodružný / Drama / Sci-Fi

USA, 2024, 7 h 24 min (Minutáž: 44–64 min)

Tvůrci: David Benioff, D.B. Weiss, Alexander Woo

Režie: Minkie Spiro, Derek Tsang, Jeremy Podeswa, Andrew Stanton

Předloha: Cch’-sin Liou (kniha)

Scénář: David Benioff, D. B. Weiss, Alexander Woo, Rose Cartwright

Kamera: Martin Ahlgren, Jonathan Freeman, P. J. Dillon

Hudba: Ramin Djawadi

Hrají: Jovan Adepo, Jess Hong, Eiza González, Benedict Wong, Liam Cunningham, Marlo Kelly, Alex Sharp, Rosalind Chao, Zine Tseng, Saamer Usmani, John Bradley

Reklama

Související témata:
Liou Cch’-sin

Doporučované