Ředitel cirkusu jako monstrum. V Ostravě uvádějí hru Thomase Bernharda

Autorem tragikomedie je rakouský dramatik Thomas Bernhard, který žil v letech 1931 až 1989. Podle mluvčí ostravské scény Evy Kijonkové v tomto díle sarkasticky reflektoval uměleckou touhu po absolutní dokonalosti. „Hra má svou komikou blízko k frašce, ale můžeme ji vnímat i jako vydařenou klauniádu či filmovou grotesku,“ říká Kijonková.

Premiéra se koná tuto sobotu 1. listopadu, nejbližší reprízy následují 3. a 6. listopadu. Novinku nastudoval polský režisér André Hübner-Ochodlo, který už v Komorní scéně Aréna před šesti lety uvedl Bernhardova Divadelníka.

V Síle zvyku si stárnoucí cirkusový ředitel Caribaldi usmyslí, že s artisty nazkouší slavný kvintet Pstruh od Franze Schuberta. Následujících 22 let se snaží přinutit žongléra, krotitele, klauna a svou vnučku, aby se naučili obstojně hrát na klavír, housle, violu a basu, přestože ke klasické hudbě nemají absolutně žádný vztah.

Bernhard jednou poznamenal, že „všichni lidé jsou monstra, jakmile odloží svůj krunýř“. Také Caribaldi, v aktuální inscenaci ztvárněný Markem Cisovským, místy působí jako psychopatické monstrum. „Zároveň je ale hoden i divákova soucitu, protože si s tragikomickou urputností odmítá připustit, že velké umění je ze svých výšin vždy sráženo přízemní banalitou reality. Lže si do vlastní kapsy, že to nějak půjde,“ popisuje mluvčí scény.

Žongléra a krotitele ztvární Vlastimil Burda s Milanem Cimerákem. Šprýmaře bude hrát Michael Rozbroj, vnučku Michaela Bajgarová. Drsně komická hra má blízko k frašce, ale také k absurdnímu dramatu. Je napsána složitě rytmizovaným jazykem s opakujícími se refrény.

Vídeňský skandalista, kritik poměrů a provokatér Thomas Bernhard se narodil v nizozemském Heerlenu, vyrůstal však v Rakousku a Německu. Část dětství strávil ve výchovném ústavu.

Zásadní vliv na jeho výchovu měl egoistický dědeček, který ho přiměl ke studiu hudby a herectví. „Bernhard mu svým dílem později postavil posmrtný pomník. Hlavní postavou jeho her totiž často bývá megalomanský tyran, který bez ohledu na okolí usiluje ve své tvorbě o absolutní dokonalost,“ doplňuje mluvčí divadla Eva Kijonková.

Bernhard debutoval v 60. letech romány Mráz a Rozrušení. Ačkoliv se postupně zařadil k nejvýznamnějším německy píšícím autorům druhé poloviny 20. století, v Rakousku pobuřoval. Silně kritizoval tamní společnost, která se podle něj nevyrovnala se svou nacistickou minulostí. Vysmíval se sociálnědemokratickým vládám i sociálnímu státu, soucit neměl ani s katolickou církví.

Dva dny před svou smrtí v roce 1989 autor zanesl do závěti, že po dobu platnosti autorských práv se žádná z jeho her v Rakousku hrát nesmí. Až po deseti letech se nadace založená jeho nevlastním bratrem dohodla s Bernhardovým nakladatelstvím Suhrkamp, že se poslední vůlí nebudou řídit.

Síla zvyku měla českou premiéru roku 2009 v Městském divadle Brno pod vedením hostující režisérky Hany Burešové. Později ji uvedlo i tamní HaDivadlo.