Článek
V pražském Národním divadle ztvárnila čtyři desítky rolí klasického i moderního repertoáru. Jejím častým jevištním partnerem býval Jan Tříska. O úmrtí informoval Tomáš Staněk, mluvčí první scény.
Na ní Marie Tomášová poprvé stanula roku 1952 jako Aňa v Čechovově Višňovém sadu. Spolu s Třískou pak ztvárnili titulní role v jedné z nejslavnějších shakespearovských inscenací v dějinách českého divadla, Romeovi a Julii v Krejčově režii z roku 1963.
Přípravy a zkoušky slavné inscenace zachytil na filmový pás Radúz Činčera. Středometrážní umělecký dokument vznikl pod názvem Romeo a Julie 63.
Marie Tomášová se narodila roku 1929 v Dobrovici u Mladé Boleslavi. Divadlo milovala od dětství, a tak se po maturitě přihlásila na DAMU. Po jejím absolvování a krátkém působení v divadlech v Jihlavě a Plzni zakotvila roku 1955 v Národním divadle. Deset let nato přešla do nového Divadla za branou, které založil Otomar Krejča a kde s Janem Třískou patřila k hlavním protagonistům. Excelovali například v inscenaci hry Josefa Topola Kočka na kolejích.
Tomášová účinkovala také v 35 celovečerních či televizních filmech. Hned její filmový debut jí přinesl titulní roli. Hrála hrdinku filmového přepisu románu Ivana Olbrachta Anna proletářka z roku 1952. Podobné postavy uvědomělých dívek z prostých poměrů provázely i její další snímky z té doby. Role v dramatu Taková láska z roku 1959 jí vynesla ocenění za nejlepší herečku roku v divácké anketě. Od 70. let však nesměla z politických důvodů na divadelní scéně a před kamerou vystupovat. V roce 1977 odmítla podepsat takzvanou Antichartu. V roce 1982 se po dlouhé době objevila v menší roli ve snímku Poslední vlak. Až do roku 1989 se mohla věnovat své oblíbené umělecké recitaci v Lyře Pragensis.
Po sametové revoluci hrála v komedii Čarodějky z předměstí nebo v baladickém snímku Minulost. O rok později ji režisér Vladimír Michálek obsadil do krátkého televizního dramatu Jistota.
Jedné z nejnadanějších hereček své generace byl v roce 2016 udělen titul Dáma české kultury pro osobnosti, které mají podíl na rozvoji společenských hodnot. V roce 2011 získala také cenu krajanské Společnosti pro vědy a umění.
„Tento prostor je nabitý těmi nejkrásnějšími zvuky - já to tak cítím. Jsem ráda, že mě Herecká asociace tímto oceněním tak trochu vrátila k vám, hercům,“ řekla v roce 2009, když přebírala Thálii.
V roce 2017 vydala Tomášová knihu Věřit napsaným slovům, která má formu jakési koláže poskládané ze vzpomínek. Je přepisem deseti dílů rozhlasového cyklu, jejž předtím vysílal Český rozhlas.
