Hlavní obsah

Kvůli koronaviru se na jednotce intenzivní péče ocitla demokracie

Foto: Profimedia.cz

V Izraeli mají strach, že Benjamin Netanjahu sklouzává k autoritářství.

Reklama

31. 3. 20:30

Odkládání voleb, premiérské dekrety nebo vojenské hlídky v průmyslových podnicích. Řada států kvůli pandemii koronaviru přijala opatření nejen hygienické povahy. Máme jistotu, že se demokratické pojistky vrátí zpět na své místo?

Článek

Autoritářské režimy, křehké demokracie, ale i ty zavedené se stoletou praxí. K omezování standardního politického soupeření a legislativního procesu se kvůli šíření nového typu koronaviru rozhodli přistoupit ve Velké Británii, Jordánsku nebo Maďarsku.

Ve šlépějích Jindřicha VIII.

O britskou demokracii příliš obavy nepanují. Mimořádné pravomoci londýnské vlády, která teď může třeba z hodiny na hodinu zavřít o své vůli hranice nebo nechat zadržet a bez vysvětlení izolovat jakéhokoli jedince (nejen s podezřením, že je nakažený), musí po šesti měsících obnovit parlament. Po dvou letech pak tyto výjimečné pravomoci pojmenované po králi Jindřichu VIII., včetně možnosti nechat rozehnat jakoukoli demonstraci, zaniknou úplně. Parlament, neparlament.

Mimochodem, Dolní sněmovna před začátkem velikonočních prázdnin do 31. března stále zasedala, jen některá jednání, včetně jindy hlučných premiérských interpelací, připomínala deštivé odpoledne v okresní knihovně. Poslanci, nejen ti pozitivně testovaní na nový typ koronaviru, zůstali vesměs ve svých okrscích. Ovšem zdaleka ne všichni. Vážně se uvažuje o tom, že by se už zmiňované středeční premiérské interpelace známé pod zkratkou PMQ konaly během koronakrize prostřednictvím obří telekonference.

Crime minister Bibi

V jediné opravdové blízkovýchodní demokracii, tedy Izraeli, navrhl premiér Benjamin Netanjahu balíček koronaopatření tak neslučitelný s demokracií, že navzdory šíření nemoci přivedl demonstranty do ulic několika měst. „Měli by se Izraelci bát víc koronaviru, nebo stavu své demokracie?“ zeptal se v The Times of Israel David Horovitz. Narážel nejen na drastické omezení pohybu, ale také na monitorování jednotlivců, do něhož se zapojily mimořádně schopné zpravodajské služby židovského státu.

Šin Bet tak sleduje pohyb Izraelců s využitím dat z jejich mobilních telefonů, a to bez jakéhokoli parlamentního dohledu. Demonstranti, kteří nedbali zákazu shromažďování, označili Netanjahua, jenž stále čelí vážnému obvinění z korupce, anglickou slovní hříčkou „crime minister“, tedy „krimiér“.

Do poněkud jiného světla ale tohle dění posunulo rozhodnutí vůdce opozičních Modrobílých Bennyho Gance dohodnout se na společném vládnutí právě s Bibim Netanjahuem, na kterém přitom Ganc předtím nenechával nitku suchou. Pro někoho je to pojistka, že si Ganc Netanjahua, jehož má po 18 měsících ve funkci vystřídat, „zblízka“ ohlídá. Pro jiné naopak důkaz, že izraelská demokracie byla hanebně zaprodána. Mimochodem, nikde není psáno, že Netanjahu po roce a půl Gancovi místo skutečně uvolní.

Vykopněte je z EU

Členská země Evropské unie a NATO, která by papírově měla mít velmi vysoké demokratické standardy. Jenže momentálně by se s režimem, který dává vládě Viktora Orbána v podstatě neomezené pravomoci na neomezeně dlouhou dobu, do těchto struktur Maďarsko jistě nedostalo. Bývalá americká velvyslankyně v OSN a někdejší poradkyně Baracka Obamy pro otázky národní bezpečnosti Susan Riceová má jasno. Maďarsko by z Evropské unie jednoduše „vykopla“.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová zatím nic takového neřekla. V oficiálním prohlášení ale vyzvala k dodržování a obraně vlády práva a lidských práv, k respektování svobody médií a vyjadřování. Podle německé političky mají nouzová opatření být jen omezená a přiměřená. Na komuniké von der Leyenové je zajímavé, že bez špetky pochyb mluví o Maďarsku, aniž by ovšem jméno státu jedinkrát zmínila.

V Maďarsku se podle nově přijatého zákona nebudou až do odvolání smět konat žádné volby ani referenda. Parlament přeruší svou práci, a to na dobu neurčitou. Na žádost jedné pětiny zákonodárců by se ale svolat mohl, každopádně legislativní moc bude prostřednictvím dekretů suplovat kabinet Viktora Orbána. Ve stále platné ústavě přitom stojí, že ve stavu nouze, který v Maďarsku právě panuje, se má parlament naopak scházet častěji a kroky vlády, včetně dekretů, prověřovat. „Je tu velká obava, že se Orbánova administrativa změní ve skutečnou diktaturu,“ citují The New York Times maďarského právníka Daniela Karsaie.

Zbytek světa - zavírání do klece a zdraví nade vše

Lidé zavření do psích klecí vystavení za trest polednímu slunci. Tak vypadá podle Human Rights Watch každodenní realita na Filipínách připomínající stanné právo. Parlament dal prezidentu Rodrigovi Dutertemu k dispozici mimořádné pravomoci pro potírání nákazy novým typem koronaviru. Nejen nevládní organizace se ale obávají, že se v klecích neocitnou pouze lidé porušující zákaz vycházení, nýbrž i osoby nepohodlné současnému režimu. Organizace Znepokojení právníci za občanské svobody v té souvislosti připomněla, že Rodrigo Duterte už jednou označil ústavu země za cár papíru. Duterte podepsal zákon, který mu dává mimořádné pravomoci na dobu minimálně tří měsíců. Norma obsahuje mimo jiné pasáž o blíže nespecifikovaných trestech pro ty, kteří by šířili nepravdivé informace.

Stejně nejasně formulované tresty čekají šiřitele údajných dezinformací také v Jordánsku nebo Thajsku. Tam už vláda přistoupila k cenzuře médií a podle The New York Times došlo i na zastrašování novinářů, kteří si dovolili zkritizovat vládní postup v boji s COVID-19.

V Jordánsku sice královský dekret podepsaný králem Abdalláhem II. zdůrazňuje, že nově přijatý zákon dávající vládě premiéra Razzaka v podstatě neomezené pravomoci, „nesmí zasahovat do občanských a politických svobod Jordánců“. Jenže v dekretu také stojí, že zdraví Jordánců stojí nade vším a této věty se mnozí obávají. Vláda nařídila, aby se jordánská armáda rozmístila kolem hlavního města Ammánu. Podle televize Al-Džazíra hlídají vojáci rovněž dálnice mezi jednotlivými provinciemi.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené