Hlavní obsah

Kvůli rouškám máme slabší imunitu. Ale zaplať pánbůh za ně, říká imunoložka

Foto: ČTK

Vědkyně Blanka Říhová během křtu knihy ‚Jak se dělá imunita.‘

Reklama

2. 10. 10:32

Lékaři se vesměs shodují, že za slabší imunitou obyvatel mohou opatření proti covidu-19. S podzimem proto letos přišlo víc běžných nemocí. Chránit se proti covidu ale bylo důležité, připomíná imunoložka Říhová.

Článek

Češi v posledních týdnech víc a víc stonají, podle Státního zdravotního ústavu vyhledalo v minulém týdnu lékaře kvůli akutnímu respiračnímu onemocnění celkem 1147 nemocných na každých 100 tisíc obyvatel. V porovnání s minulým týdnem to znamená nárůst o více než 20 %.

Běžné respirační nemoci se často projevují u dětí, které se začátkem září nastoupily do škol a školek. V porovnání s minulými lety v tomto období lékaři zaznamenali asi o třetinu víc respiračních onemocnění právě u dětí.

Imunoložka Blanka Říhová v rozhovoru pro Seznam Zprávy popisuje, jak funguje lidská imunita a proč je dobře, že se lidé v posledních dvou letech chránili před infekcí.

Lékaři zaznamenali o třetinu víc nemocných dětí, než je v tomto období obvyklé. Je naše imunita kvůli proticovidovým opatřením slabší?

V posledních dvou letech jsme necvičili imunitu na typické podzimní infekty vlivem intenzivního omezování styku. A rouškám, zaplaťpánbůh za ně. Normálně občas někde chytnete rýmu, jen tak dvakrát kýchnete, trošku vás bolí v krku a nikdo z toho nedělá problém.

Jak funguje imunita proti respiračním onemocněním?

Imunitní systém má složku buněčnou a složku protilátkovou. Imunita má jak známo paměť, takže když se potkáte s infekcí podobnou té, se kterou jste se setkali nedávno, tak optimálně velmi rychle zareagujete na ten podobný antigen zkříženou reakcí a nic se neděje, nebo jednou dvakrát kýchnete. Totéž platí o buněčné imunitě a o protilátkách. Vy tam můžete mít nějaké stopy protilátek, které okamžitě použijete k likvidaci infekce. Protože má imunita paměť, tak za normálních okolností by to mělo být tak, že se infekce potká s nějakými paměťovými buňkami imunitního systému, a ty velmi rychle na infekci zareagují. Ovšem trvá to dva, tři dny, než se s tou infekcí vyrovnají.

Je lepší imunitu ‚trénovat‘ kontaktem s lidmi?

Není dobré se potkávat s razantní, robustní infekcí. Čas od času a v mírné podobě je to určitě pro imunitní systém dobře.

Zdravotníci, a zejména ti v nemocnicích v častém kontaktu s nemocnými pacienty, často říkají, že vůbec nejsou nemocní, že jsou díky tomu imunní. Je to skutečně tak?

Ano, to je přesně to, o čem mluvím. Jejich imunitní systém se permanentně vystavuje určitému typu infekce. Oni mají protilátkovou i buněčnou odpověď, a proto nejsou tak často nemocní.

Kvůli covidu-19 jsme se dlouhou dobu intenzivně chránili, nebo ještě chráníme, proti respiračním infekcím. Může to mít nějaký negativní dopad?

Neřekla bych negativní. Musíte vzít v úvahu, že jsme se bránili proti novému typu koronaviru. To bylo v jeden moment nejvíc hrozící infekční onemocnění. Přeci jenom v některých případech nemělo zrovna přátelský průběh, takže jsme se všichni chránili. To bylo dobře, že jsme se chránili, ale v zásadě jsme si tím naši imunitu proti ostatním rotavirům a běžným koronavirům dostatečně neaktivovali. Proto těch onemocnění teď může být víc. Určitě bylo dobře se chránit proti novému typu koronaviru, o rouškách vůbec nemluvě.

Je dobré imunitu permanentně udržovat aktivním pohybem, říká se že by každý měl ujít 7 nebo 10 tisíc kroků denně. Pohyb je dobrý, protože zvyšuje cirkulaci imunitních buněk, jejich příliv z kostní dřeně a podobně.
Blanka Říhová, imunoložka

Byli jsme díky tomu zdravější?

Já sama mívám jednou na podzim a jednou na jaře trošku rýmu, trošku kašel. Nemusím to přímo vyležet, ale léta to tak mám. Poslední dva roky roky nevím, co je rýma, nevím, co je kašel, nevím, co je bolení v krku. Uvidím, jestli teď, když přichází podzim a nebudu se třeba tolik chránit… Ale já tu roušku nosím. I když třeba když jsem s vnuky, roušky nemáme, takže třeba občas něco chytnu. Čili: je dobře imunitní systém stimulovat nepříliš robustními dávkami infekčního agens.

Co dalšího je dobré udělat pro posílení imunity?

Je dobré imunitu permanentně udržovat aktivním pohybem, říká se že by každý měl ujít 7 nebo 10 tisíc kroků denně. Pohyb je dobrý, protože zvyšuje cirkulaci imunitních buněk, jejich příliv z kostní dřeně a podobně.

Docela určitě je dobrý odpočinek, to znamená dostatečný spánek. Určitě nevyhledávat něco čemu se říká intenzivní stres. Například herec má předtím než hraje takovou tu trému, to je v pořádku. Tomu se říká ‚eustres,‘ to je v pořádku, tomu se nemáme vyhýbat. Ale potom je takzvaný ‚distres,‘ to je něco, kdy si člověk nabírá víc věcí, než může, nestíhá a podobně. To je distres, a tomu je určitě třeba se vyhýbat, protože distres zcela určitě přispívá k infekčním onemocněním, a to už vůbec nemluvím o infarktu a o mrtvicích.

A po létě už bychom zase měli začít upínat pozornost k vitamínům. Vitamín D je docela dobré v tomto období pomalu začít doplňovat.

V posledních letech přišla velká móda otužování. Jste toho příznivcem?

Otužování je určitě dobré. Já sama do studené vody moc nelezu, nemám to ráda, ale je to určitě dobrá věc, o tom není sporu. Ti, kteří se pravidelně otužují, netrpí infekty. Lepší prokrvení horních cest dýchacích díky studené vodě zřejmě lépe ‚přilákává‘ imunitní buňky a ty se potom samozřejmě porovnají s tím infektem.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované