Hlavní obsah

Latinská Amerika může předhonit Evropu. Bohužel v obětech koronakrize

Foto: Profimedia.cz

Zaměstnanci tržnice Ciudad de Dios v Limě čekají na testování.

Reklama

Počet nakažených na území Latinské Ameriky v pondělí přesáhl hranici 360 000. Číslo ale dál prudce roste. List The New York Times nyní přišel s analýzou, podle které se některé tamní statistiky úmrtí už vyrovnají těm evropským.

Článek

Zatímco země Evropy hlásí téměř každý den pozitivnější bilanci počtu nakažených i úmrtí, jinde se čísla naopak neustále zvyšují, výjimkou není ani území Latinské Ameriky. Podle průzkumu týmu z listu The New York Times tam už některá města dosáhla takového počtu úmrtí, kterého jinde dosáhli až v nejhorší fázi pandemie. Zatímco vývoj v Evropě nebo ve Spojených státech byl pod drobnohledem mezinárodních médií, pozornosti se situaci v Latinské Americe začíná dostávat až nyní. Tamní vlády ale často nemají řádný přehled o přibývajících obětech.

Americký deník také zveřejnil přehled, ve kterém porovnává statistiky z několika větších světových měst, nastínil tak dopad panující pandemie. Do srovnání zahrnul počet úmrtí v daných městech za posledních několik měsíců a průměrný počet úmrtí, která tato území zaevidovala během posledních několika let.

Data za poslední měsíce zahrnují jak úmrtí s covid-19, tak i ta z ostatních příčin. Vzniklý přehled není zcela perfektní, ale podle listu ho demografové považují za momentálně nejúplnější. Právě výsledná data ze zemí Latinské Ameriky vzbudila pozornost.

Podle analýzy listu se počet úmrtí například v hlavním městě Peru, Limě, zdvojnásobil a nyní je možné tamní situaci srovnat s nejhorším měsícem, kterým si prošla Paříž. Největší ekvádorské město Guayaquil a jeho dubnový náhlý nárůst úmrtí je zase srovnatelný s tím, čím si prošlo město New York během svého nejhoršího měsíce, kdy zemřelo pětkrát více lidí v porovnání s předešlými roky v tom samém období. Lidé v celém Ekvádoru pak stále hledají těla svých bližních, kteří byli odvezeni do nemocnice, ale už se nevrátili.

„Nebyli jsme na tenhle virus připravení,“ sdělil domorodý vůdce Aguinilson Tikuna z města Manaus v brazilské Amazonii. Kvůli koronaviru ztratil několik přátel. Úmrtí se v tomto městě oproti předešlým rokům ztrojnásobila, což je nárůst podobný tomu, který zažil i Londýn nebo Madrid. „Když nás nákaza zasáhla, zavřeli jsme se do našich domovů, izolovali jsme se. Nikdo tu ale neměl zdroje ke koupi roušek nebo medicín. Postrádali jsme i jídlo.“

Nejhůře zasaženou oblastí na území Latinské Ameriky je podle posledních dostupných informací právě Brazílie, ve které najdeme už zmíněné město Manaus. Brzy by zde měl počet nakažených překročit hranici 180 000, už nyní ale země překonala Německo, kde evidují lehce přes 170 000 pozitivních testů na koronavirus, jak informovala agentura Reuters.

V Brazílii na covid-19 zemřelo už více než 12 400 lidí. Většina obětí končí v masových hrobech, k jejichž zřízení se tamní města uchylují. Jak informuje NY Times, prezident země Jair Bolsonaro ale nepřijímá zodpovědnost a i nadále odmítá zavedení sociálního distancování pro svůj lid. Je tedy možné, že oficiální čísla zveřejněná brazilskými úřady jsou mnohem menší, než jak tomu ve skutečnosti je vzhledem k malému počtu provedených testů.

Druhou nejhůře zasaženou zemí z hlediska úmrtí je podle dat Univerzity Johnse Hopkinse Ekvádor. Těla zemřelých jednu dobu dokonce zůstávala na ulicích dvoumilionové metropole provincie Guayas, města Guayaquil, a v původních domovech těchto občanů, kde s nimi často musel žít i zbytek rodiny.

Koncem března nakonec ekvádorská vláda ustavila zvláštní jednotku, která tyto mrtvé odvezla, a nahradila tak nestíhající pohřební ústavy. I ohledně této země proto panují pochyby o skutečných číslech spojených s nákazou koronavirem. Denní bilance úmrtí nyní v Ekvádoru klesá a tamní vláda se chce pokusit znovu nastartovat ekonomiku, zároveň minulý týden oznámila postupné uvolnění dříve zavedených opatření. Podle NY Times ovšem jen 2 z celkových 221 ekvádorských měst překonala obavy z dalšího šíření a krok k uvolnění omezení opravdu udělala.

Země regionu Latinské Ameriky trpí nyní během pandemie převážně kvůli dlouhodobé ekonomické stagnaci, ta totiž donutila některé státy ke snížení rozpočtu zdravotní péče.

Reklama

Doporučované