Hlavní obsah

Legendární ruská Volha slaví 65 let. Vůz taxikářů i Veřejné bezpečnosti

Kultovní automobil Volha slaví 65 let. Byl dvakrát dražší než škodovky, ale i tak oblíbený.Video: Jan Marek

 

Reklama

Češi jí přezdívali „Carevna“. Automobilka GAZ ji ale pokřtila na Volha 21 a v tehdejším Sovětském svazu ji začala vyrábět v roce 1956. Kultovní vůz byl dvakrát dražší než běžná auta, přesto byl úspěšný, a to i v Československu.

Článek

Legendární ruská Volha 21 byla pověstná svou robustností, komfortem, spolehlivostí a dlouhověkostí, které zčásti vděčila výborné antikorozní ochraně. Dodnes zdobí třeba sbírku ruského prezidenta Vladimíra Putina nebo areál automobilky svého zrodu GAZ v Nižním Novgorodu, kam putovala z vlastnictví kosmonauta Jurije Gagarina po jeho smrti.

Produkce první řady kultovní Volhy oficiálně začala v říjnu 1956. Do konce toho roku jich ale kvůli úvodním problémům vzniklo jen pět, a to se slabším motorem od jejího předchůdce GAZ M20 Poběda. Ihned na to se ale rozběhla sériová výroba vozu tak, jak je převážně známý dnes.

Na délku tento kultovní sedan měřil přes 4,8 metru a mezi nápravami potom přesně 2,7 metru. Pohodlně se do něj tak vešlo až šest osob. Vzadu i vpředu po sklopení středové opěrky byl totiž třímístný, a bylo možné ho dokonce upravit do lůžkové podoby. Převodovku měl manuální, třístupňovou, kterou až mezi lety 1957 a 1960 doplnila provedení i s automatem.

Rádi ho měli taxikáři, hodnostáři a Veřejná bezpečnost

Celkem se Volha 21 vyráběla ve třech sériích s různými technickými, ale i vizuálními úpravami a vylepšeními. Pro první kousky byla typická chromovaná maska chladiče s pěticípou hvězdou nebo soška jelena na kapotě. Z ideologických a bezpečnostních důvodů se ale od těchto prvků postupně ustupovalo.

Automobil fungující spíš jako limuzína si pro jeho velikost i komfort oblíbili rovněž taxikáři. A to i přes spotřebu 13 litrů na 100 kilometrů, kterou se zcela nový ruský motor pro první Volhy s rozvodem OHV, blokem motoru a hlavami válců z hliníkové slitiny vyznačoval. Objem o 2445 cm3 mu dával výkon 51,5 kW.

Průměrný občan by si na ni vydělával tři roky, kdyby nejedl

Luxusním automobilem se ale rádi vyjímali i zaměstnanci státních podniků, politici či Veřejná bezpečnost. Svědčila o tom také jeho cena. V Československu přezdívané „carevny“ stály 55 tisíc korun, tedy skoro dvakrát tolik, co tehdejší Škoda Octavia o cenovce 28,5 tisíce korun. Průměrná měsíční mzda mezi lety 1955 a 1970 přitom vystoupala z 1 192 pouze na 1 915 korun.

Na to, jak byla Volha 21 cenově nedostupná, ještě dnes poměrně živě vzpomínají i ruští sběratelé, kteří v ruském přístavu Perm na 65. výročí automobilu vyjeli do ulic.

„Můj otec říkal celý život, že až zbohatneme, koupí si 21. model Volhy. Jak šel čas, koupil si skoro všechno, jen tu Volhu pořád neměl. Když tak slavil v roce 2015 narozeniny, naše celá rodina se rozhodla koupit mu ji jako dárek,“ popisuje nedostupnost automobilu ještě i pár let zpátky sběratel Fjodor Beljov.

Celkem se od 10. října 1956 až do 15. července 1970 vyrobilo a prodalo 638 875 aut Volha první generace, a to ve všech provedeních.

Reklama

Doporučované