Hlavní obsah

Liberec chce za byty desítky tisíc. „Neskousnutelné,“ odmítají družstevníci

Foto: Interma BYTY

Ve hře je aktuálně víc než tisíc libereckých bytů.

Reklama

Souboj libereckých družstevníků s radnicí jde do dalšího kola. Město už po družstevnících nechce za jejich byty statisíce, ale „jen“ desítky tisíc korun. „Pořád je to neskousnutelné,“ říkají ovšem družstevníci.

Článek

Stále tak hrozí, že emotivní pře skončí u soudu. Oč jde? Bytová družstva chtějí po magistrátu, aby na ně nyní zdarma převedl svůj vlastnický podíl, jak bylo ujednáno v původních smlouvách před čtvrtstoletím. Město to odmítá. Tehdejší smlouvy jsou prý absurdní a plné chyb.

Liberec teď přišel s návrhem pravidel pro převod svých podílů v bytových domech u sporných smluv z minulosti. Jde o 1156 bytů stavěných se státní dotací. Domácnosti by podle návrhu měly zaplatit za převod 550 korun za metr čtvereční, na byt to vychází na desítky tisíc korun. „Navrhuji jít až na 90 procent slevy z dotace,“ řekl radní Michal Hron (Starostové pro Liberecký kraj - SLK), který byl pověřený zastupitelstvem, aby návrh vytvořil.

Foto: Jan Stránský, Seznam Zprávy

S návrhem nyní Michal Hron seznamuje jednotlivá bytová družstva, s nimiž město domy stavělo.

Předseda bytového družstva A+G Stadion Josef Figer je nicméně nadále přesvědčen o tom, že by domácnosti neměly platit nic.

Problematická je sdružená výstavba bytů z let 1997 až 2007, pro něž družstva prostřednictvím města získala dotace ze Státního fondu rozvoje bydlení. Na byt to bylo 320 000 nebo 400 000 korun. Liberec se v uzavřených smlouvách zavázal, že 20 let po kolaudaci domů převede svůj podíl bezúplatně na družstva. Podle právní kanceláře, u níž si město zadalo analýzu, ale závazek nemůže radnice splnit pro absolutní neplatnost těchto smluv, neboť tehdy nebyly zveřejněny na úřední desce. Obdobný problém řeší i další města v zemi.

Hron uvedl, že návrh pravidel není definitivní verzí. Proto zatím podle něj nelze zveřejnit detailní parametry převodu na družstevníky. S návrhem nyní seznamuje jednotlivá bytová družstva, s nimiž město domy stavělo. Je jich deset, se zástupci některých družstev se už radní setkal. „V rámci jednání se dozvídám nějaké detaily, specifika, která musím do pravidel zohlednit,“ uvedl Hron.

Předseda bytového družstva A+G Stadion ocenil, že město už nepožaduje řádově stovky tisíc, ale snížilo požadavek na desítky tisíc korun. Nadále je ale přesvědčen, že by nic platit neměli. „Pořád je neskousnutelné, proč bychom to měli platit. Navíc máme kontakty z mnoha jiných měst, kde byla vůle vyřešit to tak, že družstevníci nemuseli nic platit. Protože dokázali udělat nějaký zápočet vůči vloženým nákladům,“ řekl Figer. V družstvu A+G Stadion je 133 bytů, převod podílu města na jeden byt vychází podle Figera v průměru kolem 30 000 korun.

Vedení radnice tvrdí, že nelze na družstevníky převést podíl města zdarma nebo za korunu bez toho, že by obyvatelé museli platit daň. Na byt vychází podle města daň v průměru 200 000 korun. Placení daně podle vedení města nehrozí, pokud svůj podíl prodá členům družstva s nějakou odůvodněnou slevou. Zástupci města se i proto nedávno obrátili na Ministerstvo pro místní rozvoj s žádostí o vydání metodického pokynu, který by jim usnadnil postup při převodu městského podílů v bytových domech. „Zároveň se město Liberec obrátilo na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže o poskytnutí stanoviska při převodu podílů v bytových domech,“ uvedl primátor Jaroslav Zámečník (SLK).

Foto: Jan Stránský, Seznam Zprávy

„Snažíme se dohodnout s družstvy a připravit takový proces převodu podílů, jaký nebude odporovat zákonům a bude spravedlivý pro všechny,“ tvrdí primátor Zámečník.

„Snažíme se dohodnout s družstvy a připravit takový proces převodu podílů, jaký nebude odporovat zákonům a bude spravedlivý pro všechny. Nejen od družstevníků, ale i od zástupců města to vyžaduje velkou míru trpělivosti, protože posouzení právních kroků a získání příslušných vyjádření úřadů nějaký čas trvá. Nikdo ale nechce opakovat chyby z minulosti,“ dodal.

Město argumentuje tím, že smlouvy v roce 1995 neschválilo zastupitelstvo nebo nebyl záměr uzavřít smlouvu se soukromým spoluinvestorem zveřejněný na úřední desce. „V devadesátých letech ale smlouvy bohužel zdaleka nebyly tak precizní, jako jsou v podobných případech dnes. Město se tehdy, aniž by to příslušné ministerstvo, které poskytovalo dotaci, jakkoliv řešilo, zavázalo k tomu, že po dvaceti letech se vzdá svého majetku zadarmo či za korunu, aniž by to prošlo zastupitelstvem nebo bylo zveřejněno na úřední desce. Dnes už existují judikáty, soudní rozhodnutí, že jsou takové smlouvy vadné a že se město, chce-li být řádným hospodářem, svého majetku takto vzdát nemůže,“ podotkl Zámečník.

Problém se podle něj týká dalších desítek měst, která řeší podobný problém.

Reklama

Související témata:
Vladimír Hron

Doporučované