Hlavní obsah

Lidí s covidem v nemocnicích skokově přibylo. Kdy se projeví sílící nákaza?

Foto: Shutterstock.com

Ilustrační foto.

Reklama

19. 10. 18:20

Za pondělí v Česku přibylo přes 2,5 tisíce pozitivně testovaných, 81 hospitalizovaných a osm lidí nákaze podlehlo. Kdy se aktuální vysoké přírůstky nakažených odrazí v nemocnicích? A je způsob, jak tomu zabránit?

Článek

Při srovnání loňského a letošního začátku podzimu je možné nalézt více podobností, než se na první pohled zdá. Například pokud porovnáme denní přírůstky ne podle data, ale konkrétního epidemiologického milníku.

Jako tento základní bod můžeme zvolit například den, kdy byl přírůstek nakažených poprvé po dlouhé době vyšší než tisíc. V roce 2020 – tedy jako „den 0“ – označíme 8. září a letos 5. října.

Vloni sice počty nakažených stoupaly rychleji, rostoucí trend je však patrný v obou sezonách.

Srovnání je ještě podobnější, pokud jde o data hospitalizovaných. Při zachování stejného parametru jsou oba roky na velmi podobných hodnotách a křivky mají téměř totožný strmě rostoucí úhel.

Pokud se podíváme na graf denních přírůstků potvrzených případů nákazy koronavirem za poslední měsíc, i tady je vidět exponenciální nárůst.

Kdy by se mohl aktuální nárůst nakažených projevit ve zvýšeném počtu lidí, kteří budou potřebovat nemocniční péči? Přibližně za deset dní. Takový je totiž posun mezi oběma křivkami na grafu níže. A podobnost jejich tvarů ukazuje významnou souvislost.

Z dat věštit nejde

Zda Českou republiku čeká další zahlcení zdravotnických zařízení, však nelze dopředu odhadovat. Podle biochemika Jana Trnky jsou oba roky rozdílné: „Oproti loňsku došlo k zásadním změnám: Máme mnohem nakažlivější virus s vyšším rizikem hospitalizace, velmi odlišné hodnoty protestovanosti populace, jiný management případů a samozřejmě očkování.“

Dalo by se tedy říct, že obě pomyslné strany pandemie posílily a nyní je otázka, která více.

Kdyby to bylo jen o sledování čísel, bylo by to velmi jednoduché a epidemiologem by mohl být skutečně skoro každý.
Epidemiolog Rastislav Maďar

„Můj hlavní pocit je, že se loňský a letošní rok nedá smysluplně srovnávat, a ještě méně jen z pohledu dvou proměnných,“ vysvětloval na začátku měsíce pro Seznam Zprávy Trnka. „Jsme v úplně jiné situaci, i když na první pohled vypadají čísla podobně,“ dodal.

Čísla opět porostou, tentokrát však máme obranu

Podle epidemiologa Rastislava Maďara by podobná situace jako před rokem mohla nastat jen za jedné podmínky. „Loňské situaci by nás mohl přiblížit jen příchod nové varianty viru, která by byla schopna obejít protilátky po nemoci nebo očkování,“ řekl Seznam Zprávám Maďar.

To ale nemění nic na tom, že statistiky porostou. „Incidence bude určitě dál stoupat, populace je však výrazně odolnější než vloni, rizikových lidí ohrožených těžkým průběhem infekce už je mnohem méně. Naprostá většina z nich nemoc prodělala a/anebo se nechala očkovat,“ vysvětluje Maďar.

Z grafů absolutních čísel by se sice mohlo zdát, že efekt očkování s postupem času opadá…

… stále však platí, že pokud by byla skupina očkovaných i neočkovaných stejně velká, v říjnu by na jednoho hospitalizovaného očkovaného vycházeli více než dva neočkovaní.

Ještě lépe je efekt očkování jako prevence před těžkým průběhem vidět na statistikách u kategorie pacientů starších 65 let hospitalizovaných na JIP. V absolutních číslech je totiž mezi oběma skupinami velmi malý rozdíl:

Je však třeba mít na paměti, že v této věkové kategorii je očkovaných více než 80 procent populace. Pro relevantní srovnání je proto třeba rovněž udělat přepočet na 100 očkovaných, respektive neočkovaných lidí. Z tohoto pohledu pak na jednoho očkovaného na jednotce intenzivní péče připadá šest neočkovaných.

Podle odborníků je ale i přesto důležité nepodcenit vliv třetí dávky. „Je třeba, aby nejstarší senioři a další rizikové osoby, kteří byli očkovaní jako první, využili možnost přeočkováni třetí dávkou. Jinak může vedle těch lidi, kteří dobrovolně chtějí riskovat, skončit v nemocnici i část z nich,“ vysvětluje Maďar.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované