Hvězdy světové architektury v Česku. Jejich staveb stále přibývá

Už dávno ne jenom Karlův most nebo Pražský hrad. Na předních místech mezi pamětihodnostmi, jež v Praze obdivují turisté, stojí třeba i Tančící dům. Přitom zdaleka není jedinou českou stavbou, která vzešla z výkresů některého ze slavných světových architektů.

Věhlasné kanceláře si dosud vybíraly hlavně Prahu, to ale přestává být pravidlem. Mezinárodní soutěže pořádané na vysoké úrovni už přilákaly přední ateliéry také do Brna či Ostravy. Mezi architekty, kteří v Česku navrhli nějakou stavbu, je i několik držitelů prestižní Pritzkerovy ceny, přezdívané „architektonická nobelovka“. Jsou to čtyři jmenovaní na začátku článku.

Původní nápad na dynamický nárožní dům u břehu Vltavy byl od českého architekta chorvatského původu Vlada Miluniće. Konečnou podobu, připodobňovanou k filmovému tanečnímu páru Ginger a Fred, mu však vtiskl americko-kanadský architekt Frank Gehry. Rok 1996 díky dokončení Tančícího domu vrátil Česko na světovou mapu současné architektury. Budova patří k nejslavnějším stavbám Franka Gehryho a k nejznámější evropské architektuře konce 20. století.

Zlatý Anděl dokončený roku 2000 nepatří k nejoslnivějším dílům Jeana Nouvela, přesto lze komplex řadit k nejlepším stavbám v Praze z přelomu tisíciletí. Někdejší křižovatka na průmyslové periferii je dnes i díky ní pulzující součástí centra Prahy.

Nouvel nenásilně navázal na historickou synagogu a v místě dopravního uzlu s nákupním centrem, multikinem a řadou nových kancelářských budov v sousedství vytvořil malé náměstí. Slouží dnes i k pořádání trhů, koncertů a dalších akcí. Zaoblená nárožní budova má na průčelí anděla inspirovaného filmem Wima Wenderse Nebe nad Berlínem, fasády pokrývají verše.

Kancelářskou budovu Corso Karlín v Praze, otevřenou roku 2001, vytvořil přední katalánský architekt Ricardo Bofill rekonstrukcí bývalé výrobní haly na plechové kotle. Charakter neorenesanční továrny z 19. století plně zachoval a nadstavil ji decentní prosklenou konstrukcí. Z nedaleké továrny na parní kotle vyrostl newsroom vydavatelství Economia se sousedním multifunkčním centrem Forum Karlín.

V Karlíně Bofillova kancelář navrhla i rekonstrukci a dostavbu Obecního dvora a administrativní novostavby Corso II a Corso Court. Pražské stavby patřily k Bofillovým posledním, architekt zemřel letos 14. ledna ve věku 82 let.

Ateliér KPF založili v New Yorku před 50 lety architekti Eugene Kohn, William Pedersen a Sheldon Fox. Dnes má kanceláře v devíti městech světa a desítky projektů na kontě, včetně čtyř z deseti nejvyšších mrakodrapů na světě.

V Praze kancelář navrhla urbanistický plán projektu River City Prague na Rohanském ostrově a dvě budovy v něm – Danube House a Nile House. Komplex pěti budov se jmény světových veletoků se staví postupně. Ta „Dunajská“ z roku 2003 je podobná o tři roky mladší „Nilské“, obě mají velkou prosklenou dvoranu, úzká okna a kamenný obklad. Oranžovohnědý Danube House na půdorysu trojúhelníku ostrým úhlem otvírá vstup na Rohanský ostrov, šedozelený Nile House na něj navazuje na ploše nepravidelného čtyřúhelníku.

Francouzský řád trapistů v roce 1999 koupil barokní zemědělskou usedlost v Dobré Vodě u Toužimi na Karlovarsku. Někdejší hospodářský dvůr kláštera v Teplé byl zdevastovaný a řeholníci se pustili do přestavby na nový konvent.

Na nových částech pracoval český architekt Jan Soukup spolu s Britem Johnem Pawsonem, který patří k evropské špičce. Ten pro trapisty navrhl kostel zprovozněný roku 2004, který svým minimalismem dokonale souzní s přísnou trapistickou řeholí, a výrobnu klášterních produktů, dokončenou roku 2014.

Richard Meier začínal v 50. letech minulého století a pracoval mimo jiné i v newyorské kanceláři Marcela Breuera, původně designéra z německé školy Bauhaus. Svým modernismem inovoval myšlenky Le Corbusiéra, pro jeho stavby je typická bílá barva.

V Česku se angažoval ve třech projektech na pražské Pankráci. Nejprve se spolu s Václavem Aulickým podílel na rekonstrukci výškové budovy Československého rozhlasu, dnešní City Tower. V roce 2012 Meierova kancelář spolu s českým ateliérem Cuboid Architekti dokončila stavbu City Green Court, první české budovy s certifikátem udržitelnosti LEED Platinum. Poslední byl kancelářský projekt Parkview z roku 2020.

Nejočekávanější pražskou stavbou dneška je rozestavěný komplex u Masarykova nádraží, který projektovala zesnulá britská architektka iráckého původu Zaha Hadid s Patrickem Schumacherem ze své kanceláře. Podíl na ní má i Čech Jakub Klaska. Projekt se skládá ze dvou oddělených křídel určujících nový profil ulice Na Florenci.

Zaha Hadid představila i studii přemostění nádraží a navazujících budov na sousedním brownfieldu. Podoba těchto dalších projektů však bude jiná. Dokončení Masaryčky se očekává v letech 2023–25.

Letos má začít stavba nové koncertní síně v Ostravě, na jejíž projekt město uspořádalo mezinárodní soutěž. Jako vítězný z ní vyšel návrh studia oceňovaného amerického architekta Stevena Holla, který vzbudil pozornost i ve světových médiích. Po dokončení plánovaném na rok 2025 tedy může tahle stavba Ostravě dělat opravdu světové renomé. Steven Holl se v koncepci inspiroval pouzdrem na hudební nástroje.

Rekonstrukcí barokního paláce Savarin či Sylva-Taroucca v Praze od architekta Kiliána Ignáce Dientzenhofera začalo budování komplexu Savarin. Zabere velký vnitroblok a několik budov mezi Václavským náměstím a ulicemi Na Příkopě, Jindřišská a Panská, včetně rekonstruované jízdárny.

Autory stavby jsou architekti londýnského studia Thomase Heatherwicka, kterému v posledních letech roste mezinárodní věhlas. Rekonstrukce paláce má trvat dva roky a mezitím pokračují přípravy nových částí, jejichž stavba by měla trvat tři roky. Uvnitř najde na 25 let místo i Slovanská epopej Alfonse Muchy.

Mezinárodní architektonická soutěž na nové hlavní nádraží v Brně byla dosud největší v Česku. Vyhrála ji nizozemská kancelář založená v 70. letech minulého století Janem Benthemem a Melsem Crouwelem. Dnes už ji vede druhá generace architektů a řadí se mezi evropskou elitu.

Hlavní nádraží má být srdcem celé nové čtvrti Trnitá, která rozšíří centrum Brna směrem na jih. Dokončení se předpokládá v letech 2032–35, nádraží má sloužit i vysokorychlostním vlakům.