Zámek Neuschwanstein či palác v Knóssu na Krétě jsou nově památkami UNESCO

Zahrál si ve filmových trhácích, kraluje kalendářům s evropskými paláci i žebříčkům návštěvnosti německých památek, stal se inspirací pro logo i pro zábavní parky filmové společnosti Disney. Teď se může známý romantický zámek Neuschwanstein v bavorských Alpách pyšnit i zápisem na seznam světového dědictví UNESCO.

Nikoliv ovšem sám, ale ve společnosti dalších tří sídel někdejšího bavorského krále Ludvíka II. z 60. až 80. let 19. století. Ten si vysloužil přezdívku Pohádkový král díky své oblibě ve stavbě malebných zámků ve stylu romantického historismu. Známý byl i jako mecenáš umění, podporoval třeba skladatele Richarda Wagnera.

Právě Wagnerovy romantické opery byly inspirací pro podobu Ludvíkových sídel, vedle hradu Wartburgu, zámku ve Versailles a německých pohádek, jak uvádí UNESCO. Vedle Neuschwansteinu se na prestižní seznam dostaly zámky Linderhof a Herrenchiemsee spolu s královským domem na vršku Schachen nad Garmisch-Partenkirchenem.

„Jsou pečlivě začleněné do úchvatné přírodní krajiny a ztělesňují Ludvíkovu uměleckou vizi. Tato místa, která byla pro veřejnost otevřena krátce po jeho smrti v roce 1886, jsou nyní chráněna jako muzea a zůstávají významnými kulturními památkami,“ popisuje ve zdůvodnění UNESCO.

Bavorské zámky jsou jen jednou z 26 nových položek, které komise Světového dědictví na svém červencovém zasedání v Paříži nově přidala na světový seznam. Ten nyní čítá 1248 památek ve 170 zemích, z toho 17 na našem území. Česko žádný nový zápis nezískalo, ale pro Čechy může být zvláště zajímavý nový přírůstek z oblíbené destinace pro letní dovolené, řecké Kréty.

Tento ostrov hrál důležitou roli při formování starověké středomořské kultury a celé evropské civilizace díky mínojské civilizaci z doby bronzové. Jméno dostala po mytickém králi Mínoovi, který dle pověsti nechal v Knóssu vystavět obrovský labyrint střežený bestiálním Mínotaurem. Předlohou pro tuto pověst byl zřejmě obrovský palác nedaleko dnešního Héraklionu, jehož zbytky na ploše dvou hektarů platí za nejvýznamnější mínojskou památku.

Právě palác v Knóssu je nyní spolu s dalšími pěti archeologickými lokalitami na Krétě nově předmětem ochrany světové organizace. „Palácová centra sloužila jako administrativní, ekonomická a náboženská centra a vyznačovala se pokročilou architekturou, urbanistickým plánováním a zářivými freskami. Odhalují rané systémy písma, námořní sítě a kulturní výměny,“ zdůvodňuje zápis organizace UNESCO.

Zatímco ostatní mínojské stavby z období 1900 až 1100 před naším letopočtem zůstaly v rozvalinách, zbytky paláce v Knóssu lákají díky částečné rekonstrukci, kterou zde po prozkoumání lokality na počátku 20. století provedl britský archeolog Arthur Evans. Dalšími mínojskými palácovými centry se mohou chlubit lokality Faistos, Malia, Zakros, Zominthos a Kydonia rozprostřená po celé Krétě.

Další nové památky se světovou ochranou pocházejí z různých koutů planety, na popud generální ředitelky Audrey Azaulay se však UNESCO v posledních letech zvláště zaměřuje na podporu afrických zemí.

„Učinit z Afriky prioritu není symbolické gesto. Je to konkrétní, každodenní a dlouhodobý závazek, poháněný myšlenkou, že kontinent musí být uznán pro svůj historický, kulturní a přírodní význam. S devatenácti nově zapsanými lokalitami a šesti klenoty zachráněnými před nebezpečím od mého příchodu do UNESCO jsem hrdá na to, že tento kontinent zaujímá právoplatné místo mezi světovým dědictvím,“ uvedla Audrey Azoulay.

Letos na seznam přibyly čtyři africké památky z Kamerunu, Malawi, Guineje-Bissau a Siery Leone. Navíc se rozšířilo už dříve zapsané území přírodních parků na hranici Mosambiku a Jižní Afriky. Zároveň mohly být díky péči UNESCO tři lokality v Egyptě, Libyi a na Madagaskaru vymazány ze seznamu ohrožených památek.

Téměř třetina nově zapsaných lokalit je spojená s prehistorií, včetně kaňonu řeky Peruaçu v Brazílii, megalitů v Carnacu a na břehu řeky Morbihan ve Francii nebo skalních obrazů – petroglyfů podél vodního toku Bangucheonu v Jižní Koreji. Komise však myslela i na nedávnou historii, kterou reprezentují pamětní místa na porušování lidských práv režimem Rudých Khmerů v Kambodži v 70. letech minulého století.

Několik památek letos nominovaných na seznam ovšem své šance neproměnilo. Což ukazuje, že návrh ještě automaticky neznamená schválení k zápisu. Bylo mezi nimi třeba raně modernistické centrum v polské Gdyni, stejně jako soubor staveb dosud žijícího významného architekta Álvara Sizy v Portugalsku.