Místa vzdělanosti, víry a mystiky: Znáte 10 nejslavnějších klášterů v Česku?

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Kláštery nejsou jen duchovními centry, ale také významnými památkami s bohatou historií. Některé z nich stále slouží svému původnímu účelu. Jiné dnes přitahují návštěvníky, které okouzluje jejich historicky cenná architektura, inženýrský um stavitelů, zajímavá historie nebo například i kulturní program či nabídka místního pivovaru.

Vybrali jsme deset klášterních areálů, které stojí za návštěvu – ať už kvůli své architektuře, atmosféře, nebo zajímavému příběhu. Od staveb románských po ty barokní, od tichých míst k rozjímání po živé kulturní prostory, od těch krásně zachovaných po romanticky působící ruiny. Je tedy z čeho vybírat - podle toho, jaký zážitek hledáte.

Na samém okraji pražských Hradčan se tyčí Strahovský klášter – duchovní, architektonická a intelektuální dominanta s tradicí sahající do roku 1143. Založen byl jako premonstrátské opatství a dodnes patří mezi nejstarší fungující kláštery tohoto řádu na světě.

Jeho největším lákadlem je barokní knihovna – Filozofický a Teologický sál patří k nejkrásnějším v Evropě. Knihovna čítá více než 200 tisíc svazků, včetně rukopisů a prvotisků. Kromě ní je možné navštívit i Strahovskou obrazárnu s díly od gotiky po baroko nebo projít pivovarem, v němž se pivo vařilo už ve 12. století.

Gotické ruiny ženského kláštera Rosa Coeli v Dolních Kounicích už sice nejsou dochované jako ostatní kláštery na seznamu, ale dozajista zaujmou svými vysokými zdmi zahalenými zelení. Latinský název v překladu znamená Růže nebes.

Areál byl založen ve 12. století jako první ženský klášter na Moravě, ale po zrušení Josefem II. zůstal opuštěn. Přestože je z části ruinou, dochovalo se zde velké množství cenných vrcholně gotických architektonických prvků. Pozůstatky kostela a dalších částí kláštera lákají svou romantickou a mystickou podobou. Občas je využívají i filmaři, místo posloužilo napřílad k natáčení některých scén ze známé pohádky O statečném kováři.

Kvůli rekonstrukci je areál v květnu 2025 uzavřen, znovuotevření se plánuje na hlavní sezonu od června do září 2025.

V západních Čechách nedaleko Mariánských Lázní se rozkládá klášter Teplá, který založil v roce 1193 blahoslavený Hroznata. V areálu najdete románské jádro a pozdější barokní úpravu, což odráží proměny církevního i kulturního života v západních Čechách.

Teplá byla centrem vzdělanosti, proto klášterní knihovna, jež dnes čítá přes 100 tisíc svazků, patří k největším a nejcennějším v republice. Dominantou komplexu je klášterní kostel Zvěstování Páně s románským jádrem, gotickými úpravami a barokní fasádou, který si i přes pozdější úpravy zachovává středověkého ducha. Areál kláštera prošel v posledních letech rozsáhlou rekonstrukcí.

Přímo nad řekou Sázavou mezi lesy stojí ve stejnojmenném městě klášter, jehož historie sahá až do 11. století. Areál založený svatým Prokopem byl jedním z center staroslověnské liturgie. Návštěvníky čekají památky z dob gotiky - pozůstatky ambitu, nedostavěný chrám či kapitulní síň s nástěnnými malbami, ale také barokní interiéry.

Letní sezóna bývá zpestřena kulturními programy, koncerty nebo večerními prohlídkami. Můžete se projít v klášterních zahradách a vnímat klid místa, kde kdysi žili a tvořili řeholníci podle starobylých pravidel. Zajímavostí jsou tři kamenické značky ve tvaru hvězdy na blocích, z nichž je postavena věž.

Benediktinský klášter ve východních Čechách je jedním z vrcholných děl architekta Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Kromě architektury, která stojí za povšimnutí, se v Broumovském klášteře dochoval nejstarší tištěný český překlad Bible z roku 1488. S klášterem je spojený i unikátní soubor barokních kostelů v okolí, v roce 2022 prohlášený za národní kulturní památku.

V rámci prohlídek kláštera lze nahlédnout do knihovny, sakristie, opatských sálů a klenotnice. Zvláštní pozornost si zaslouží kopie Turínského plátna, místní klášterní hřbitov nebo klášterní zahrada plná moderních soch a menších staveb z různých období včetně současné architektury.

Klášter, organizačně propojený s tím Břevnovským v Praze, je dnes živým kulturním centrem, ve kterém se konají výstavy, koncerty a slouží i jako umělecká rezidence pro hudebníky či spisovatele. Za návštěvu stojí také místní příjemná kavárna.

V době komunistického režimu v premonstrátském klášteře fungoval internační tábor pro kněze. Později se klášter dočkal obnovy a dnes opět patří mezi důležitá duchovní i turistická místa Vysočiny.

Dominantou areálu je kostel Narození Panny Marie, přestavěný podle návrhu mistra barokní gotiky Jana Blažeje Santiniho-Aichela. Návštěvníci si mohou prohlédnout expozici o dějinách kláštera a navštívit klášterní pivovar, kde se vaří pivo podle historických receptur a k němuž přiléhá i příremná restaurace.

Na sever od Plzně, v údolí řeky Střely, stojí monumentální cisterciácký klášter Plasy, založený roku 1144 knížetem Vladislavem II. Dnešní barokní podobu získal zásluhou architektů Jana Baptisty Matheye a již zmňovaných Dientzenhofera a Santiniho.

Je to zároveň i důmyslné inženýrské dílo. Santini musel při návrhu zohlednit bažinatý terén – základy budovy proto tvoří dřevěný rošt na více než pěti tisících dubových pilotách, které musí zůstat trvale ponořené ve vodě, jinak by shnily a klášter by se začal propadat. Inspirací pro tento postup byly Benátky. Je zde také chytře vymyšleno zásobování vodou a přirozené větrání komínovým efektem.

Klášter byl po staletí duchovním i hospodářským centrem regionu a dokonce i rezidencí rakouského kancléře Metternicha. Zajímavostí je nemocniční křídlo s expozicí historických lékáren a barokními záchody proplachovány řekou Střelou.

Jen pár kilometrů od rakouských hranic stojí Vyšebrodský klášter – jediný fungující mužský cisterciácký klášter v Česku. Založen byl roku 1259 Vokem z Rožmberka a po staletí byl duchovním i kulturním centrem jižních Čech.

V místní knihovně je uloženo přes 70 tisíc svazků včetně prvotisků a středověkých rukopisů. Klenotem je Závišův kříž, relikviář, který údajně obsahuje část Kristova kříže. Řeholníci tu dodnes dodržují benediktinskou zásadu „Modli se a pracuj“ a slouží tridentskou mši.

Nejstarší benediktinský klášter na Moravě najdete jen pár kilometrů od Brna. Jeho počátky sahají do poloviny 11. století, dnešní podobu získal v první polovině 18. století podle návrhu Jana Blažeje Santiniho.

Jeho dominantou je chrám svatých Petra a Pavla s typickými barokně-gotickými prvky. V areálu dnes sídlí Památník písemnictví na Moravě s knihovnou s více než 65 tisíci svazky. Rajhrad býval i významným vzdělanostním centrem – řeholníci tu vedli školu, tiskárnu a kulturní spolky.

Benediktinský klášter v Kladrubech založil v roce 1115 kníže Vladislav I. Nejvýraznější stavbou je barokně-gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie, který vybudoval opět několikrát zmiňovaný Santini úpravou původní románské baziliky.

Interiér zdobí fresky Cosmasa Damiana Asama a sochy Řehoře Thényho. V sousedství stojí konvent od Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Expozice návštěvníkům přibližují život mnichů i osudy příslušníků rodu Windischgrätzů, kteří klášter vlastnili po jeho zrušení.