„Zvrhlý“ malíř i umělkyně posouvající hranice těla: kam v Evropě za uměním

Výstava fotografa maďarského původu, který ale v Maďarsku vystavuje poprvé, dvě výstavy jednoho umělce v jednom městě i zakladatelka performance jako běžné součásti umění. Evropské galerie na podzim lákají na skutečně jedinečné výstavy, z nichž každá s sebou nese silný příběh. Ve všech městech, kde se galerie nachází, navíc stojí za to prodloužit si návštěvu aspoň na víkend.

Srbská umělkyně Marina Abramovićová (nar. 1946) je jednou ze zakladatelek performance coby svébytné disciplíny vizuálního umění. „Tělo je pro Marinu Abramovićovou tématem i médiem. Vystavuje ho bolesti, vyčerpání a nebezpečí a posouvá tak své vlastní fyzické i psychické limity.

Cílem toho všeho je pokaždé emoční a duchovní proměna,“ přibližují její koncept kurátoři výstavy. Ta bude zahrnovat několik tematických sálů, v nichž návštěvníci uvidí raná díla z domovského Bělehradu, slavnou spolupráci s německým umělcem Ulayem, performanci oceněnou Zlatým lvem na benátském bienále Balkan Baroque a také autorské sochy a instalace.

Lisette Model (1901-1983), vlastním jménem Elise Amelie Felicie Stern, se narodila do vídeňské židovské rodiny a nejprve studovala hudební kompozici. K fotografii se dostala v roce 1933 přes svou sestru Olgu a krátce poté zatoužila po profesionální dráze. V roce 1938 odešla do New Yorku, kde se z ní skutečně stala respektovaná fotografka.

Její snímky lesku i bídy městského pouličního i klubového života se objevovaly v časopisech jako Harper’s Bazaar. Jádrem výstavy budou fotky, které Model pořídila mezi lety 1933 a 1957. Zcela poprvé bude vystaven rukopis její populární fotografické knihy z roku 1979.

Zkřížené modré meče jsou značkou míšeňského porcelánu - důležitého vývozního artiklu z malého města nedaleko Drážďan. Porcelánka tu vznikla na začátku 18. století, výstava s názvem Die blauen Schwerter - Meissen in der DDR se ale poprvé soustředí na její příběh od konce druhé světové války až po pád berlínské zdi.

Zaměřuje se na umělecký kolektiv kolem výtvarníků Ludwiga Zepnera a Petera Stranga a jejich nejznámější návrhy, inspirované českými animovanými filmy anebo pohádkami Tisíc a jedna noc. Jaký význam měl míšeňský porcelán v každodenním životě Němců a Němek na obou stranách zdi? Odpovědi dávají na výstavě jak fotografické série, tak rozhovory s pamětníky.

Autorská tvorba, ale i katalogy, monografie, plakáty, pozvánky, kinofilmy, novinové články, videa anebo dětské knížky - Archiv Gerharda Richtera sbírá všechno, co s tímto letos třiadevadesátiletým rodákem z Drážďan souvisí, a na konci letošního roku to také vystaví.

Archiv vznikl za podpory samotného malíře v roce 2006, je součástí Státních uměleckých sbírek a své služby nabízí studentům i vědcům, kteří se osobou malíře Gerharda Richtera zabývají. Práce Gerharda Richtera vidělo v roce 2017 i české publikum na velké výstavě v Národní galerii, kterou připravil Richterův přítel a někdejší ředitel galerie Jiří Fajt.

Jednu z nejcennějších sbírek moderního umění v Německu vybudoval podnikatel Heiner Pietzsch (1930-1921). Jejím jádrem jsou díla surrealistických umělců jako Max Ernst, René Magritte, Dorothea Tanningová, Joan Miró či Salvador Dalí. A právě tato sbírka je základem výstavy pojmenované Max Ernst to Dorothea Tanning: Networks of Surrealism, která nabízí nový pohled na širokou síť vztahů, již surrealističtí umělci mezi sebou i se svými sběrateli udržovali.

„Přátelství se tu mísilo s láskou a obchodními vztahy. Na výstavě chceme ve třech okruzích načrtnout cesty, po kterých obrazy a sochy putovaly z Paříže přes Brusel a další evropská města do Mexika či Ameriky, kde za druhé světové války našly úkryt před nacismem,“ píše kurátorský tým.

Diane Arbusová (1923-1971) se - podobně jako Lisette Model, jejíž výstavu připravila vídeňská Albertina - řadila k Newyorské škole fotografie, pro kterou byla typická práce s neostrým obrazem. Často fotografovala lidi na okraji společnosti: prostitutky, transvestity, ale třeba také dvojčata, lidi od cirkusu, osoby v neobvyklých pózách a celebrity.

Na prozatím největší výstavě Diane Arbusové s názvem Konstellationen je k vidění 454 fotografií, řada z nich je vystavena vůbec poprvé. Výstava není postavená chronologicky ani podle témat, návštěvníkům nabízí volnou procházku fotografčiným světem.

Výstava In Sight!

Výstava Then came Berlin!

Německo si připomíná sté výročí úmrtí jednoho z tamních nejslavnějších impresionistických malířů. Lovis Corinth (1858-1925), vlastním jménem Franz Heinrich Louis Corinth, dostane v Alte Nationalgalerie na výstavě nazvané In Sight! prostor spolu s manželkou a malířkou Charlotte Berend-Corinth.

Galerie vlastní přes dvě desítky Corinthových olejomaleb, sbírka má ale dobrodružný osud. Nacisté totiž téměř tři stovky Corinthových děl v roce 1937 označili za zvrhlé umění a ze sbírek napříč Německem je stáhli.

Některé malby tak z berlínské galerie nenávratně zmizely, další plátna instituce získala zpět až dlouho po válce. Výstava se tak soustředí především na Corinthovu nálepku „zvrhlého“ umělce. Corintha coby světoobčana, jehož moderní uvažování, životní styl i způsob práce ovlivnily berlínskou scénu i umělecké školství, pak na tematické výstavě představí Berlinische Galerie.

Na kraji budapešťské židovské čtvrti v domě postaveném ve stylu Art nouveau se nachází centrum pojmenované po maďarském reportážním fotografovi Robertu Capovi. Pravidelně nabízí tematické výstavy, letos na podzim tu jsou k vidění snímky grafického designéra, ilustrátora a módního fotografa Imre von Santhoa (1895–1957), vlastním jménem Imre Szántó.

Ve 20. a 30. letech pracoval v Berlíně jako fotograf modelek a filmových hvězd. Přestože jeho snímky vycházely v prestižních časopisech, v Maďarsku jej znal jen málokdo. Výstava s názvem Elegance and Experimentation představuje fotografa v domovině poprvé a důraz dává na jeho fenomenální módní fotky. Ukazuje ale také doposud neznámé grafiky, ilustrace a další dokumenty.

Pohostinnost a pomocná ruka. Co v dnešní době znamená pomáhat druhým? A jsme vůbec schopní nějaké „druhé“ v našem teritoriu přijmout? Gdaňská multimediální výstava toto téma na kolektivní výstavě ohledává doslova ze všech stran: fotografiemi, instalacemi, prací s textilem, interpretací osobní zkušenosti i formou mystifikace.

Kolektivní výstavní projekt Hospitalities velmi dobře ukazuje, jak úzce je umění propojeno s politikou. Nowe Muzeum Sztuki (NOMUS) leží v severní části města a je součástí čtvrti Młode Miasto, ve kterém se staré přístavní budovy přeměnily v sympaticky hipsterské místo k trávení volného času s přáteli.

Jak se v geopolitickém kontextu proměnila slova „západ“ a “ východ”? Jaké problémy sužují Blízký východ a postsovětské republiky? Co nám o světových vztazích říká konflikt v Gaze?

Výstava s názvem Near East, Far West představuje díla tří desítek vybraných umělců a umělkyň, kteří reagují na probíhající války, etnické čistky a okupace. Ukazují, jak se násilí a válečná traumata propsala do všech vrstev života, jak štěpí společnost a rozdělují svět na ty, kteří pomoci chtějí a kteří pomoc druhým odmítají.

Kyjevské bienále je mezinárodní výstava současného umění, které se koná od roku 2015 a letos podruhé ji hostí různá evropská města.