Nejlepší výstavy podzimu: tipy na galerie po celé republice

Fotografové, konceptuální umělci, designéři i návrhářka. To je jen drobný výčet toho, co všechno obsáhnou letošní výstavy, které můžete během podzimu navštívit. Vybrali jsme pro vás 20 výstav v celé republice, které stojí za prohlídku.

Kde: Praha, Národní galerie

Kdy: do 22. 2. 2026

Jeho instalace Brána nenávratna v podobě dvacetimetrových, do nebe vedoucích kolejí je symbolem pražské části Bubny, z jehož nádraží jezdily židovské transporty do koncentračních táborů. Železné, kamenné či ocelové sochy Aleše Veselého (1935-2015), autora ovlivněného poválečnou abstrakcí, jsou k vidění i v dalších městech u nás i v zahraničí.

Aktuálně probíhá výstava v pražském Veletržním paláci. Historicky první Veselého retrospektivu pojmenovala Národní galerie podle autorovy starší kresby odkazující k nutkání existovat ve světě velkých dimenzí. Kurátorka Monika Čejková ale nepředstavuje Veselého jen jako sochaře a tvůrce objektů, ale i jako autora obrazů, grafik a kreseb. Součástí výstavy jsou i náčrty a modely nerealizovaných projektů, které chtěl Veselý zasadit do pouště.

Kde: Praha, Jízdárna Pražského hradu

Kdy: do 4. 1. 2026

Vltava je národní řeka, ale taky inspirační zdroj básníků, malířů a hudebníků. Tak se na český tok dívá Národní památkový ústav spolu se Správou Pražského hradu, které u příležitosti 150 let od uvedení symfonické básně Bedřicha Smetany Vltava připravily tematickou výstavu.

Obrazy Václava Špály, Egona Schieleho nebo Oskara Kokoschky, originální rukopis Vltavy, sochu sv. Jana Nepomuckého od Jana Brokoffa coby předlohu ikonické sochy na Karlově mostě, alegorické pojetí řeky od sochaře Stanislava Suchardy, archeologické nálezy ze dna Vltavy, základní kámen z Karlova mostu a dalších pět stovek předmětů - to všechno nabízí výstava Vltava slavná & splavná.

Kde: Praha, Dům fotografie

Kdy: do 4. 1. 2026

Dokumentární, portrétní a reportážní fotografka Dagmar Hochová (1926-2012), někdejší žačka Jaromíra Funkeho a Josefa Ehma, měla před dvěma lety retrospektivní výstavu v Moravské galerii v Brně, jejíž fotografické oddělení zpracovávalo autorčinu pozůstalost jedenáct let.

Hochová je známá především jako fotografka dětí, brněnská výstava ji ale představila v celé žánrové šíři. Přehlídka v pražském Domě fotografie si pro své návštěvníky přichystala řadu nových snímků, přidala například ty, na kterých Hochová zaznamenávala život v socialismu.

Kde: Praha, Galerie Rudolfinum

Kdy: do 4. 1. 2026

„Název výstavy Skin Care připomíná povrch i hloubku a tělesnost i jemnost, odkazuje ale také na banální pojem, který je běžně spojovaný s rutinou péče o tělo. V kontextu tvorby Kateřiny Vincourové ale získává kritický náboj,“ píše kurátorka Denisa Kulejová o výstavě plné křehkých vztahových sítí utkaných ze spodního prádla, korzetů, v nichž jsou těla nahrazena balony, a obřích kabelek s matrací na přespání.

Vincourová patří ke generaci, která absolvovala Akademii výtvarných umění na začátku 90. let. Dlouhodobě se věnuje hlavně instalacím a objektům, do kterých zapojuje atypické materiály a předměty denní potřeby. Divákům tak servíruje svou bezprostředně žitou zkušenost. A jak návštěvníci Rudolfina záhy zjistí, autorka výstavu doslova ušila prostoru na míru.

Kde: Praha, Museum Kampa

Kdy: 1. 11. 2025 - 1. 2. 2026

Na začátku 60. let se první ředitel Západočeské galerie v Plzni Oldřich Kuba rozhodl, že jedním z pilířů tamních sbírek bude český kubismus a avantgarda. Inspirací mu byla výstava z konce padesátých let Zakladatelé moderního českého umění a také monografická výstava malíře Bohumila Kubišty. Právě jeho dílem se Kuba inspiroval nejvíce.

Postupně oslovoval soukromé sběratele - patřily mezi ně například Olga Scheinpflugová anebo vdova po Josefu Čapkovi Jarmila - a brzy od nich pro galerii různá Kubištova díla získal. Sbírku později rozšířil o tvorbu Emila Filly, Václava Špály, Otto Gutfreunda, Jana Zrzavého, Josefa Čapka nebo Antonína Procházky. Plzeňské skvosty bude možné vidět v Museu Kampa ve dvou patrech.

Kde: Praha, kulturní centrum Galaxie

Kdy: do 31. 12. 2025

Na kulturní mapě přibylo pro sezonu 2025/26 nové místo: centrum Galaxie. Vzniklo z bývalého multikina na Hájích na pražském Jižním Městě a své působení sem po dobu rekonstrukce přeneslo Dejvické divadlo, divadlo pro děti Minor a také festival 4+4 dny v pohybu.

Právě festival připravil výstavu Sídliště, která nabízí pohled na podoby života v panelácích. Jak se na sídlišti žilo a vyrůstalo? Lze vůbec z betonové džungle čerpat inspiraci? A proč má mezi sídlišti výsostné místo právě slavný Jižák? Odpovědi přináší fotky, obrazy a instalace od několika desítek umělců a umělkyň, mezi kterými nechybí Kateřina Šedá, Tomáš Džadoň, Kurt Gebauer, Zbyněk Baladrán, dvojice Böhm & Franta anebo tajemný streetartista Timo.

Kde: Praha, Dox

Kdy: do 8. 3. 2026

Pražský Dox zavřel v polovině října okno do světa Orhana Pamuka, který tu několik měsíců prezentoval celý svůj umělecký záběr od knih přes kresby až po vitríny s výjevy z istanbulského Muzea nevinnosti.

Pamukovu výstavu Útěcha věcí nyní nahrazuje další projekt propojený se slovy. Španěl Miquel Barceló (nar. 1957) propisuje svůj vztah k literatuře do obrazů, keramiky, akvarelů, bronzů i grafik. Barceló se proslavil na začátku 80. let po účasti na Benátském bienále.

„Namaloval pak sérii monumentálních knihoven, v nichž zachytil i autoportréty, jak čte nebo spí vedle prázdných lahví a otevřených knih. Na hřbetech knížek zobrazených v policích knihoven lze číst jména spisovatelů, které tehdy obdivoval. Některá svá malířská díla také pojmenoval podle známých literárních postav, například Achab či Hamlet, a některá velkoformátová zátiší odkazují na knihy jeho oblíbených autorů, jako jsou F. S. Fitzgerald a José Lezama Lima,“ přibližuje kurátor výstavy Enrique Juncosa.

Kde: Praha, Špálovka

Kdy: 24. 10. - 7. 12. 2025

Na začátku 90. let se Otto Placht na své výstavě v Miami setkal s peruánským šamanem Pablem Amaringem, za kterým záhy začal jezdit. Od té doby se na hranici amazonské džungle vrací, maluje tu a jeho obrazy jsou duchem místa silně inspirované. Na plátnech ve Špálovce se Placht věnuje vorům.

„Jsou to discovory. Extrakt lidské ignorace, nekonečná fiesta uprostřed požáru pralesa. Kolaps civilizace i prám trosečníků. Ty plovoucí diskotéky mám přímo před zraky na jezeře před domem. Jsou úplným popřením mého vztahu k Amazonii a zároveň tím, co džungli a duchovní dědictví domorodců nahrazuje zábavou současné zlaté mládeže,“ přibližuje své téma.

Kde: Brno, Moravská galerie

Kdy: do 22. 2. 2026

Vymyslel logo nakladatelství Albatros i fotbalové Sparty Praha, je autorem slavné edice Gama nakladatelství Odeon, podle jeho značek se orientovali lidé v pražském metru a vymyslel také orientační systém pražského sídliště Jižní město II.

Ikona československé typografie a grafického designu Jiří Rathouský (1924–2003) má díky kurátorce Martě Sylvestrové, která s jeho pozůstalostí strávila mnoho let, první retrospektivu. V brněnském Pražákově paláci je k vidění nejen komplexní tvorba Rathouského (jeden ze sálů se dokonce proměnil v metro), ale i práce jeho celoživotní partnerky a designérky Dory Novákové. Díky jejímu úspěchu na bruselském Expu 58 už na konci padesátých let společně připravovali kompletní vizuální identitu pro pražskou Laternu Magiku.

Kde: Brno, Moravská galerie, Uměleckoprůmyslové muzeum

Kdy: 21. 11. 2025 - srpen 2027

Pravděpodobně nejslavnější současná tuzemská módní návrhářka Liběna Rochová oslaví příští rok 75. narozeniny. V té době už bude v plném proudu výstava v Moravské galerii. Té před čtyřmi lety, v touze vybudovat zde muzeum designu a módy, věnovala část svých kolekcí. Galerie ukáže návrhářčiny experimenty s formou a materiálem z 80. let, kolekce inspirované uměním i nejnovější projekty, které oděv chápou jako zakázku nesoucí osobní příběh.

„Liběna Rochová byla udržitelná dávno předtím, než se slovo udržitelnost stalo heslem módního průmyslu. Pracovala s přebytkovými materiály, recyklovala vlastní formy, preferovala ruční výrobu. Především ale přemýšlela o smyslu oblečení. V jejím ateliéru se nikdy nevyráběly jen šaty – vznikaly objekty, které vybízely k zamyšlení,“ dodává kurátorka výstavy Andrea Běhounková.

Kde: Brno, Dům umění

Kdy: do 8. 3. 2026

Říká se jí Šuřka, po založení měla reprezentovat moderní alternativu vůči většinou německojazyčným školským institucím podobného typu a jejími ročníky prošly desítky dodnes známých uměleckých osobností, například Dalibor a Ivan Chatrní, Ester Krumbachová nebo Kateřina Šedá.

Výstava věnovaná sto letům Školy uměleckých řemesel v Brně zachycuje příběh instituce, v níž se, jak píše kurátorka Lada Hubatová-Vacková, setkávaly lokální folklorní tradice s experimentální uměleckou avantgardou, poslušnost vůči politickému establishmentu s odvážným volnomyšlenkářstvím a tradiční řemeslná zručnost s novými médii.

Kde: Plzeň, Západočeská galerie

Kdy: 24. 10. 2025 - 1. 3. 2026

Před sedmi, respektive šesti lety viděli tvorbu ve Francii usazeného českého malíře Josefa Šímy (1891 - 1971) návštěvníci velké výstavy Cesta k Vysoké hře, kterou pro Brno i Prahu připravila expertka na francouzské umění Anna Pravdová. Šímovi se dlouhodobě věnuje i kunsthistorička Alena Pomajzlová, která pro Západočeskou galerii nachystala výstavu s názvem Josef Šíma. Mezisvěty.

Zaměřila se na malířovo působení na pařížské umělecké scéně i v české avantgardní skupině Devětsil. Sleduje ale také méně prozkoumané kapitoly, například Šímovo přátelství s francouzskými avantgardními básníky, kteří podobně jako on pracovali s psychoanalýzou a experimenty nejrůznějšího typu, i malířovy kontakty se členy Pražského lingvistického kroužku. Jejich práce s jazykem Šímovu malbu také ovlivnila.

Kde: Horácká galerie, Nové Město na Moravě

Kdy: 19. 11. 2025 - 1. 3. 2026

Zdánlivě nenápadná regionální instituce v kraji Vysočina má na svém kontě několik velmi povedených projektů, například „strašidelnou“ přehlídku Hluboká voda, nejhlubší les: Strašidla podle zkušenosti a tradice anebo nedávnou výstavu prací v Rusku narozené a na Vysočině usazené neškolené umělkyně Natalie Schmidtové. Na podzim bude galerie patřit jemným, pohádkovým ilustracím Štěpána Zavřela (1932-1999), jehož rodiče z Vysočiny pocházejí.

Jako mladý muž pracoval ve studiích Bratři v triku Jiřího Trnky. Na konci 50. let emigroval do Itálie, kde se věnoval ilustraci knih pro děti, tvorbě animovaných filmů i malbě velkoformátových fresek. O jeho odkaz v Itálii pečuje Fondazione Štěpán Zavřel, která sídlí v městečku Sarmede na severu země, kde se Zavřel usadil. Právě tam je na okolních budovách k vidění několik desítek fresek.

Kde: Bechyně, Alšova jihočeská galerie, Mezinárodní muzeum keramiky

Kdy: do 30. 11. 2025

Jeho plastiky mohou připomínat barevné totemy anebo pohádkové bytosti jen pár chvil předtím, než se rozhodnou promluvit. Sochaře, keramika a spoluzakladatele bechyňského keramického sympozia Pravoslava Radu (1923-2011) ale ovlivnil i svět loutek, loutkového divadla i filmu, a právě tento fakt nasvěcuje jihočeská výstava kurátorky Venduly Fremlové. Návštěvníci běchyňského Mezinárodního muzea keramiky uvidí kromě samotných loutek například i výtvory, které vznikly propojením nádoby a figury, a prohlédnout si mohou i veselé sošky vyrobené s pomocí dlaždic nebo cihel.

Kde: Kutná Hora, GASK

Kdy: 9. 11. 2025 - 1. 3. 2026

Dalibor Chatrný (1925-2012) byl neúnavný experimentátor. Kromě papíru bral do umělecké hry i obyčejné provázky, magnetové piliny, textil a nejrůznější texty, věnoval se i zvukovým kompozicím. Jeho konceptuální odkaz je živý napříč republikou, která si letos na mnoha místech připomíná 100. výročí jeho narození. Připomene si ho také kutnohorský GASK.

Z množství Chatrného experimentů vystaví ty spojené s tvůrčími principy prosakování a proděravění neboli perforací. S „dírkováním“ plechů celý život pracuje i přední česká grafička Alena Kučerová (nar. 1925). Základním tématem jejích grafik je člověk a krajina; každý proražený bod tak v jejím pojetí představuje malou část celkového příběhu. Výstava v GASKu ukáže výběr z autorčiny grafické tvorby, perforované tisky, kovové matrice a asambláže z posledního období tvorby.

Kde: Hradec Králové, Galerie moderního umění

Kdy: do 29. 3. 2026

Královéhradecké Galerii moderního umění letos získala od Akademie vizuálního umění cenu pro instituci roku 2024; tehdy nabídla unikátní výstavu polského umělce, fotografa a autora krátkých filmů Józefa Robakowského (právě sbírka pohyblivého obrazu je jedním z pokladů královéhradecké galerie) anebo nadčasově sestavenou sbírku tuzemského umění sběratele a galeristy Karla Tutsche (1941- 2008).

Aktuální výstava Umění interakce je pojatá jako prostor pro myšlenku, reakci, dotyk a interpretaci, zkrátka pro aktivní vnímání vystaveného. „Hrát“ si tu publikum bude s díly z galerijních sbírek. Patří mezi ně práce od zmíněného Józefa Robakowského, performerky a sochařky Lenka Klodové a konceptualistů Mariana Pally či Dezidera Tótha. Kromě kurátorského týmu se na vzniku výstavy svými texty podíleli odborníci z pedagogických fakult napříč republikou.

Cheb, GAVU

Kdy: do 4. 1. 2026

Stanislav Drvota byl československý psychiatr, kterého pojil přátelský vztah s Vladimírem Boudníkem. Dával mu lékařské rady, diskutoval s ním o umění a nasměřoval ho také pořádání výtvarných kroužků arteterapie na psychiatrické klinice. Práce vystavené v Chebu vycházejí z knihy Osobnost a tvorba, v níž Drvota za počátku 70. letech završil dlouhodobý výzkum duševní typologie. Anonymně do ní zařadil tehdy zakázané autory a anonymní byly i přiložené ukázky jejich prací, přesto si řada čtenářů jména a obrazy spojila.

„V knize Osobnost a tvorba Drvota uskutečnil pronikavý pohled na stav českého umění šedesátých let a důležité dobové směry, jako byly informel, neokonstruktivismus či nová figurace, a na osobní i skupinové vazby,“ píší kurátoři výstavy Karel Srp a Milan Dospěl. Kromě Boudníka výstava láká například na Jiřího Anderleho, Karla Malicha, Mikuláše Medka nebo Evu Švankmajerovou.

Kde: Olomouc, Muzeum umění

Kdy: 13. 11. 2025 - 29. 3. 2026

Nakladatelství Arbor Vitae v čele s Martinem Součkem vydává od 90. let knihy o umění, které pravidelně získávají nejrůznější literární i odborné ceny včetně té za nejkrásnější knihy roku. Právě ze Součkovy sbírky publikací a výtvarných děl vznikla výstava Revelatio, jež je zároveň dárkem k jeho šedesátinám. Po zastávkách v Chebu a Náchodě, kde se nakladatelství zrodilo, se výstava přestěhovala do Olomouce. Návštěvníkům tak navíc nabízí i tituly napojené na hanáckou metropoli.

„Posílený je například oddíl art brut, který má v Olomouci díky kurátorce Anežce Šimkové dlouhou výstavní tradici. S Olomoucí je spjatá i básnířka a malířka Alena Nádvorníková, také její tvorba má samostatnou kapitolu,“ říká autor výstavy a zároveň ředitel Galerie výtvarného umění v Chebu Marcel Fišer.

Kde: Liberec, Galerie Lázně Liberec

Kdy: do 15. 2. 2026

Přestože byl Jan Vochoč (1865 - 1920) zručný portrétista a krajinář, nepatří mezi nejznámější tuzemská jména. Od mnichovských studií malby měl velmi přátelský vztah s Alfonsem Muchou, s nímž posléze spolupracoval v Paříži. Pařížské umělecké prostředí a tehdy aktuální neoimpresionismus měly na Vochoče zásadní vliv a jako jeden z mála českých malířů pak vykročil na cestu blízkou pointilismu.

Výstava, ale i ukázky osobních dokumentů a děl Vochočových spřátelených malířů a kolegů z mnichovského spolku Škréta, je sestavená ze zápůjček od soukromých sběratelů i z českých a moravských galerií. Vochočova pozůstalost se pak do libereckého regionu dostala prostřednictvím jeho syna Martina Jana Vochoče, jabloneckého starokatolického duchovního.

Kde: Louny, Galerie Benedikta Rejta

Kdy: 24. 10. 2025 - 11. 1. 2026

Galerie Beneditkta Rejta vznikla v polovině devadesátých let přestavbou bývalého pivovaru. Rekonstrukci měl na starost architekt Emil Přikryl, který si důsledně pohrál se světlem i geometrickými tvary celého prostoru. Galerie se tak stala ideálním místem pro výstavy abstraktního či minimalistického umění, do kterého spadá i tvorba sochaře, malíře a dlouholetého ředitele Domu umění v Českých Budějovicích Michala Škody.

Název Noirs odkazuje k tradiční černé barvě jeho strohých objektů. Černá je pro Škodu nástroj soustředění, přemýšlení a řádu, celoživotním inspiračním zdrojem Michala Škody je pak architektura. Nejinak je tomu v jeho nejnovější vystavené kolekci objektů Bez názvu (2023–2025). I v ní pokračuje ve vizualizaci svých prožitků architektury a atmosféry míst. Spolu s Michalem Škodou bude v galerii vystavovat i fotograf Ivan Pinkava.