Energetické nápoje vytvořili pro kamioňáky, ne pro děti, varuje odborník

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

V posledních letech se energetické nápoje staly běžnou součástí života mnoha dospívajících a jejich obliba mezi touto skupinou stále roste. Podle mezinárodní výzkumné studie o zdraví a životním stylu dětí a školáků (HBSC study) vzrostla v Česku mezi patnáctiletými v letech 2018 a 2022 opakovaná konzumace energetických nápojů z šestnácti na dvaadvacet procent u chlapců, a dokonce ze sedmi na patnáct procent u dívek.

Odborníci z řad lékařů a výživových specialistů opakovaně poukazují na rizika spojená s konzumací energetických nápojů u dětí. Nutriční terapeut Pavel Suchánek, který pracuje s mladými sportovci, jich vyjmenovává hned několik. Kromě poruchy spánku a pozornosti, depresí nebo obezity třeba i vysoký krevní tlak, nebo dokonce srdeční arytmie.

„Je potřeba si uvědomit, že energetické nápoje byly původně zamýšleny jako produkt pro řidiče dálkových kamionů, aby neusnuli za volantem. Tedy primárně pro osmdesáti- či stokilové dospělé muže,“ říká Suchánek.

Za nešťastné Pavel Suchánek považuje hlavně to, že marketing výrobců těchto drinků je zaměřen přesně na cílovou skupinu náctiletých. A to i přes to, že na svých obalech uvádí, že produkt není vhodný pro děti.

Americké vládní Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) i Americká akademie pediatrů (AAP) pokládají za zdraví škodlivou dokonce jakoukoliv konzumaci energetických nápojů. Ve stravě adolescentů nemají povzbuzující látky co dělat.

Riziko podle Suchánka představují zejména proto, že organismus dospívajícího člověka je na tyto podněty daleko citlivější než ten dospělý. „Navíc je nedovyvinutý. Například vývoj mozku ještě není dokončený. A ve chvíli, kdy do rozvíjejícího se organismu dáváme stimulanty jako kofein a taurin, mohou tyto látky vývoj zásadním způsobem negativně ovlivnit.“

Co se týče konkrétních látek, energetické nápoje jsou známé především nemalou dávkou kofeinu. Obvykle se jeho množství pohybuje mezi 80–150 miligramy v jedné plechovce. Pro srovnání, šálek filtrované kávy obsahuje přibližně 90 miligramů kofeinu, espresso asi 80 miligramů, standardní plechovka coly asi 45 miligramů kofeinu a šálek černého čaje asi 50 miligramů.

Pro děti není stanovena žádná „bezpečná dávka“ kofeinu. Může jim způsobovat nadměrnou vzrušivost, úzkost, a dokonce i poruchy spánku. I proto se považuje v rámci jejich stravy za nevhodnou látku.

Problém energetických nápojů netkví pouze v kofeinu. „Jde o tu kombinaci aktivačního kofeinu spolu se spoustou dalších složek, jako je glukuronolakton, arginin, taurin, ale i velké dávky cukru, případně glukózy. Tyto látky se navzájem posilují a to je ten problém,“ říká Pavel Suchánek.

Sami výrobci energetických nápojů přitom rádi jednotlivé obsažené složky ve svých propagačních materiálech srovnávají s ostatními potravinami. Na webových stránkách jednoho z nich můžeme najít různé infoboxy, kde například uvádí, že množství obsaženého cukru v energetickém nápoji je stejný jako ve stejném množství běžného pomerančového džusu.

Podle Suchánka to však nelze srovnávat. Důležité je složení jako celek. „Málokdy nakombinujete různé potraviny tak, abyste dosáhli stejné kombinace účinných látek, jako je v energetickém nápoji,“ vysvětluje.

A udává příklad v další často obsažené složce, kterou je taurin. „Tato aminokyselina ovlivňuje pozornost, aktivuje mozek a jeho fungování. Je sice běžně obsažena v některých potravinách, dokonce i v některých druzích zeleniny, ale nikoliv v kombinaci s kofeinem a glukózou,“ říká s tím, že tyto látky společně mohou zvyšovat mentální výkon, což může vést k nadměrné stimulaci.

Problém je také v samotné formě, kterou tyto látky děti přijmou - sladký studený nápoj. „Málokteré dítě vypije tři šálky silného espressa, ale celkem bez problémů je schopné vypít tři plechovky energetického nápoje,“ přibližuje Suchánek.

O škodlivém vlivu energetických nápojů na děti a mladistvé hovoří řada studií. Negativní dopad mají podle Pavla Suchánka zejména ve třech směrech. Prvním z nich je zásadní zhoršení jejich psychiky. „Porucha pozornosti, soustředění, porucha spánku, zhoršení kvality spánku a z toho plynoucí deprese, prodepresivní stavy a zhoršení nálady,“ vyjmenovává Suchánek.

To ukázala například studie na vzorku finské mládeže ve věku 12-18 let, podle které každodenní konzumace energetických nápojů byla výrazně spojena s bolestmi hlavy, problémy se spánkem, podrážděním nebo únavou.

Energetické nápoje díky obsaženým dávkám cukru přispívají také ke kalorickému nadbytku. „Spousta dětí bere konzumaci energetických nápojů až jako nějakou módní záležitost a neuvědomují si, že obsahují poměrně vysoké množství cukru. V té tekuté formě jeho příjem navíc tolik nevnímají,“ říká Suchánek s tím, že se jedná o jednoduché cukry, které podporují chuť k jídlu a zvyšují riziko nejen obezity, ale také rozvoje diabetu druhého typu.

K nežádoucím účinkům energetických nápojů ale patří také poruchy srdeční činnosti. Dlouhodobé nebo nadměrné pití může podle Suchánka vyvolat i srdeční arytmii.

Několik studií prokázalo, že i jednorázová konzumace energetického drinku může dočasně zvýšit sympatickou aktivitu. To je reakce organismu, kterou máme v sobě geneticky zakódovanou a v minulosti měla člověka připravit na boj, případně útěk. To se projevuje změnou srdečního rytmu, zvýšením krevního tlaku, zúží se cévy, do krve se začne vyplavovat glukóza jako zdroj energie. To vše je pro tělo nesmírně vyčerpávající, pokud pak nedojde k onomu úniku nebo boji.

Prodej energetických nápojů by se ale snad brzy měl omezit zákonem. Poslanecká novela o omezení prodeje energetických nápojů je ve Sněmovně před závěrečným schvalováním. Podle ní by si tyto povzbuzující limonády nemohli sami koupit mladiství do 16 let. Jejich prodej by pak měl být úplně zakázán v základních školách a na akcích převážně určených dětem.

K hlasování o její finální podobě se ale poslanci nestačili před parlamentními prázdninami dostat. Není tak jisté, kdy se k novele vrátí a zda ji do říjnového konce aktuálního volebního období vůbec stihnou schválit.