Článek
O zrodu slavného hesla „Pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí!“ vyprávěl Paměti národa na jaře 2026 Ivan Douda, známý psycholog, zakladatel organizace Drop In a muž, který pomohl v Česku legalizovat výměnu stříkaček a substituční léčbu závislých. Václava Havla poznal Douda v osmdesátých letech díky Jitce Vodňanské, své kolegyni z protialkoholní léčebny U Apolináře, která měla s Havlem blízký vztah.
Je to historická pikantérie
Havel a lidé kolem něj Doudovi důvěřovali, a proto ho v prosinci 1989 požádali o pomoc. „Hele, ty jsi psycholog. Vašek je v p…i. Musíš s ním něco udělat,“ vzpomínal Douda na žádost, s níž ho tehdy oslovil „někdo z disentu“. Kdo konkrétně, si už Douda nepamatuje. „Zavedli mě k Václavovi, byl ukrytý v nějaké podzemní místnosti. Pokud si to dobře pamatuji, tak to bylo v metru na Karlově náměstí. Nevím, jestli tam byl proto, aby byl v bezpečí, nebo proto, aby měl klid.“
„Já jenom…,“ začal prý Joska Skalník, výtvarník a v té době člověk blízký Václavu Havlovi. „Ale Vašek už skoro spí,“ opáčil Douda. „Já jenom potřebuji heslo na zítřejší den,“ dokončil Skalník větu. „Tak jsem šel za Václavem,“ vyprávěl Douda Paměti národa. Havel mu prý odpověděl: „Já nevím, tak jim něco řekni.“ Douda ho odmítl slovy „to musíš ty“. „Tak jim řekni, že pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí,“ řekl podle Doudy Havel.

Ivan Douda při natáčení pro Paměť národa v roce 2026.
„To je ten historický moment, ta historická pikantérie, o které se nemluví,“ uzavřel Ivan Douda vyprávění o své účasti při zrodu slavného revolučního sloganu. „Byl jsem s Václavem Havlem v roce 1989 zavřený v podzemí a vynesl tohle heslo, nebo spíš zprostředkoval jsem ho Joskovi Skalníkovi. Druhý den byla celá Praha pokrytá těmi plakáty s nápisem ‚pravda a láska musí zvítězit‘.“
Havel seděl v koutě
Redakci Paměti národa překvapilo, že Ivan Douda popsal neznámé detaily zrodu notoricky známého hesla. V archivu Paměti národa se tento slogan reflektuje jako „ústřední heslo listopadu 1989 a prezidentské éry Václava Havla“. Většina z pamětníků ale nepopisovala jeho vznik, nýbrž svůj postoj k němu. Pro některé byl „celoživotním krédem a symbolem nenásilné změny, pro jiné představoval naivní utopii nebo vyprázdněné klišé“.
O konkrétních okolnostech, za kterých se poprvé s heslem potkali, mluvili jen dva pamětníci. Jihočeský regionální politik Zdeněk Troup vzpomínal, že ho poprvé slyšel jako účastník demonstrace na Václavském náměstí. Václav Havel tehdy promluvil z balkonu Melantrichu a lidé na náměstí byli nadšeni. Heslo vzniklo jako „přídavek“, Havel ho pronesl, když se na balkon vrátil ze zákulisí.
O tom, co se dělo v zákulisí, vyprávěl Paměti národa v roce 2019 Jan Šolc (v 90. letech pracoval v Kanceláři prezidenta republiky Václava Havla a později byl ve správní radě Nadace Dagmar a Václava Havlových). „Po slavném projevu z Melantrichu“ podle Šolce přišel za Havlem hudební kritik Jiří Černý, který vystoupení moderoval: „Václave, musíš těm lidem něco říct, musí to být nějaká parola, něco, co by je vedlo.“
V zákulisí se to podle Šolce „hemžilo lidmi“. „Havel seděl v koutě na zemi a přemýšlel,“ popsal. „A vymyslel právě tu větu, pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí.“

Transparent „STÁVKA – CHCEME PSÁT PRAVDU!“ na Fakultě žurnalistiky UK, listopad 1989.
Vyprávění Jana Šolce působí velmi autenticky. Když ale nyní Paměť národa chtěla od něj zjistit další podrobnosti, přiznal, že vyprávěl jen to, co slyšel od jiných: „Já jsem v Melantrichu vůbec nebyl. Tu situaci znám jen z vyprávění, ze svědectví kolegů.“ Kterých konkrétně, si už nevybavuje.
Plakát byl první
V pátrání po zrodu „pravdy a lásky“ tak máme proti sobě dvě varianty – vyprávění Ivana Doudy o tom, jak „heslo z podzemí zprostředkoval pro plakát“, anebo možnost, že heslo poprvé zaznělo z balkonu Melantrichu. Druhá varianta je také obecně sdílená. Setkáme se s ní jak na stránkách Knihovny Václava Havla, tak na Wikipedii.
Jisté je, že parafráze věty indického duchovního vůdce Mahátmy Gándhího „Když ztrácím naději, vzpomenu si, že vždy v dějinách zvítězila cesta pravdy a lásky“ zazněla z Melantrichu během demonstrace u příležitosti Dne lidských práv 10. prosince 1989 na závěr Havlova projevu. Nemuselo to ale být poprvé.
Projev oznamoval klíčové změny. „Jsem tu zplnomocněn mluvit za Občanské fórum,“ uvedl Havel a připomněl, že „pod tlakem velkého lidového vzedmutí provedlo politické a státní vedení některé důležité kroky“. Konkrétně z ústavy vypadl článek o vedoucí úloze KSČ, odstoupili nejvíc zkompromitovaní představitelé režimu v čele s Milošem Jakešem, byla sestavena vláda národního porozumění a prezident Gustáv Husák měl odstoupit.
Známý plakát k volbě Václava Havla prezidentem se ale objevil v ulicích o den dřív, 9. prosince 1989. V horní části je zmiňované heslo o „pravdě a lásce“, vpravo dole je napsáno Václav Havel – jeho tvář ještě nebyla v obecném povědomí. Plakát byl vytištěn během jedné noci v obrovském nákladu zhruba milionu kusů.

„Pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí.“ Náhled s vodoznakem.
Do vyprávění Ivana Doudy zapadají i další dílky skládačky. „Plakáty byly dřív než projev z Melantrichu,“ je si hned jistý Joska Skalník během krátkého telefonického rozhovoru. Převzetím hesla od Doudy si není jist. „Těch akcí bylo strašně moc, všechno už si nepamatuji,“ říká. „Ale když mi to, co říkal Douda, popisujete, mlhavě si to vybavuji. Snad to tak bylo, je to možné, ale není to jisté.“
Tisk plakátu organizoval grafik a fotograf Pavel Hořejší. Ten si je jistý tím, že heslo na plakát dostal právě od Josky Skalníka. Vybavuje si, že to bylo v budově Mánesu na břehu Vltavy a že mu ho „Joska v rychlosti napsal na papírek“.
Anna Friemanová, která pracovala v Knihovně Václava Havla a dlouhodobě se zaměřuje na ediční přípravu a komentování jeho tvorby, si vybavuje, že podobná slova Havel poprvé pronesl už dříve. „Přátelé! Pravda a svoboda musí zvítězit!“ uzavřel podle ní projev 25. listopadu 1989 na pražské Letenské pláni. Šlo o první velkou demonstraci Občanského fóra, účastnilo se jí přes osm set tisíc lidí a poprvé dění na ní živě přenášela Československá televize.

Tisková konference Občanského fóra a Veřejnosti proti násilí v roce 1989; mezi účastníky Václav Havel.
Doudovo vyprávění rozporuje Friemanová především v tom, že šlo spíš o prostory pod Laternou magikou než u metra na Karlově náměstí. Douda také vyprávěl, že heslo zprostředkoval Skalníkovi na své narozeniny 11. prosince. V tom ale jeho paměť nejspíš selhává, protože jak plakát, tak projev byly už předtím.
Každopádně Václav Havel neměl podle Friemanové slogan o „pravdě a lásce“ rád. „Bylo to marketingové heslo. Jak bych to řekla, takový plácanec,“ popisuje. „Mluvil o tom, že je to podobné jako s Audiencí, která se nakonec stala jeho nejslavnější divadelní hrou, i když on sám byl přesvědčen, že napsal lepší. Ale je pravda, že slogan strašně zafungoval a funguje už léta.“
Pro Paměť národa zpracovala Hana Čápová.
Paměť národa
Redakce Paměti národa dokumentuje vzpomínky a příběhy stovek pamětníků ročně, a to především díky Klubu přátel Paměti národa. Prosíme, přijměte i Vy pozvání. Členové klubu jsou zváni na výlety do míst, kde se příběhy odehrály, mají přístup k dalším příběhům Paměti národa v našem magazínu a mnoho dalšího. Děkujeme.















