Příběhy slavných hodinek: Gagarin měl ruské klasiky, na Everestu byly švýcarské

Pokud se chcete vydávat na (či za) hranice možného, nemůžete se spoléhat pouze na svoji odvahu, ale i přesnost. Kompasy, výškoměry, hloubkoměry, mapy - a hodinky. Od prvních kapesních chronometrů námořníků až po moderní digitální přístroje, vývoj hodinek vždy kopíroval dějiny lidského zkoumání světa.

Americký letec Charles Lindbergh, známý také jako Lucky Lindy nebo Osamělý orel, se navždy zapsal do dějin, když jako první člověk roku 1927 překonal Atlantický oceán bez jediného mezipřistání. Lindbergh si tehdy vysloužil přezdívku Lucky (Šťastlivec), protože před tímto legendárním letem se nikdy nenaučil profesionální navigaci. Při letu přes Atlantik k navigování používal metodu „dead reckoning“, tedy navigaci podle odhadu, která je založena na sledování rychlosti pomocí rychloměru a směru pomocí kompasu.

Po úspěšném dokončení letu však Lindberghovi bylo jasné, že naučit se astronomickou navigaci, kterou letci tehdy běžně využívali, je nezbytné, pokud chtěl ve svých dobrodružstvích pokračovat. V letech 1930-31, poté, co si konečně důkladně osvojil navigační znalosti, navrhl Lindbergh pro firmu Longines hodinky Lindbergh Hour Angle. Model měl usnadnit náročný úkol, tedy zjistit, kde se jeho majitel právě nachází, což v dnešní době internetu a GPS může znít úsměvně, ale ve 30. letech šlo o opravdový průlom.

Létat tisíce kilometrů přes oceány v třesoucím se letadle, bez moderního navigačního systému, byla ve 20. letech čistě mužská záležitost. Tedy do momentu, než přišla Amelia Earhartová. Jako první žena přeletěla v roce 1928 Atlantský oceán, ovšem tehdy „jen“ jako spolucestující. Sólo cestu absolvovala Lady Lindy, jak se americké letkyni říkalo díky jistým společným znakům s Charlesem Lindberghem, o čtyři roky později. Stala se nejen první ženou, ale také teprve druhým letcem, který podnikl sólo let bez mezipřistání.

Při obou cestách zdobil zápěstí Earhartové chronograf značky Longines. V té době byly hodinky jediným nástrojem navigace pilotů, který umožňoval přesně synchronizovat sekundy s rádiovým časovým signálem a určit následně svou polohu. Originální chronograf Earhartové měl dva pomocné ciferníky, jedno tlačítko a vyráběl se už od roku 1913. Firma tehdy také dodávala přístrojové hodiny do kokpitů letadel a výjimkou nebylo ani letadlo Earhartové.

Když lidem přestala být letadla málo a touha prozkoumat vesmír se sešla s technikou, započal koncem 50. let vesmírný závod. Sovětský svaz a Spojené státy tehdy mezi sebou soupeřili o převahu v oblasti dobývání a výzkumu kosmu, což provázely i astronomické investice do vesmírného průmyslu. Celý závod definitivně odstartovalo úspěšné vypuštění sovětské družice Sputnik 1. Tím ale Sověti neskončili. Svůj náskok stvrdili 12. dubna 1961, když vyslali na oběžnou dráhu Jurije Gagarina.

Gagarin se stal první člověkem v dějinách lidstva, který opustil hranice naší planety a vzal s sebou tehdy i své hodinky Sturmanskie Type 2. Tento model s funkcí zastavení sekundové ručičky, byl určen pro navigátory sovětského letectva. Hodinky se vyznačovaly pouzdrem odolným proti nárazům, prachu a vlhkosti. Konkrétně Type 2 měl výdrž s rezervou až 34 hodin, denní odchylku +/- 30 vteřin, strojek kalibr 34M a ruční natahování.

Vrchol vesmírného závodu přišel ze strany Američanů. Úspěšné přistání na Měsíci dne 20. července 1969 jim zajistilo jasnou výhru v této pomyslné mocenské přetahovačce. Tři astronauti mise Apollo 11 tehdy dobyli lunární povrch a dvojice Neil Armstrong a Buzz Aldrin se po něm i prošli. Oba američtí astronauté přitom na celé misi nosili hodinky OMEGA Speedmaster, známé spíše jako OMEGA Moonwatch (česky měsíční hodinky).

Používaly se už průběhu celého programu Apollo, ale na Měsíc se dostaly až s posádkou Apolla 11. Proto předchozí modely známé jako „předměsíční“ Speedmaster na sobě nemají nápis, který nesou následující modely, tedy „První hodinky nošené na Měsíci“.

Velitel Apolla 11 Neil Armstrong vstoupil na povrch Měsíce jako první, ale nechal si své hodinky v lunárním modulu jako zálohu, protože mu prý nefungoval elektronický časovač. Buzz Aldrin se však rozhodl si hodinky na sobě nechat.

Britská expedice, která se roku 1953 vydala zdolat Mount Everest, se navždy zapsala do historie. Na rozdíl od devíti předchozích expedic totiž úspěšně dosáhla vrcholu nejvyšší hory světa. Skupinu 15 lidí z Velké Británie, Nového Zélandu a Nepálu tehdy vedl novozélandský horolezec sir Edmund Hillary s šerpou Tenzingem Norgayem. Právě tato dvojice dne 29. května 1953 jako první stanula na vrcholu světa.

I na horských expedicích je podstatné mít přehled o čase, a proto už v roce 1933 začala světově známá společnost Rolex sponzorovat expedice do Himalájí. Firma například poskytovala horolezcům zdarma své náramkové hodinky Oyster Perpetual, protože právě expedice byly ideální příležitostí otestovat odolnost a funkčnost v extrémních podmínkách. V neposlední řadě se to jevilo jako výborná příležitost pro marketing.

Právě výše zmíněné hodinky nechyběly ani při Hillaryho a Norgayově úspěšném výstupu. Hillary měl tehdy na sobě model Oyster Perpetual vyrobený v roce 1950, a Norgay obdržel hodinky, které byly raným prototypem dnešního modelu Rolex Explorer a Explorer II.

Zvědavost nevedla lidstvo jen vzhůru, ale také na nejhlubší místa. V roce 2019 se americký podmořský průzkumník Victor Vescovo stal první člověkem, který dosáhl nejhlubšího bodu oceánu Challenger v Mariánském příkopu. Při expedici se Vescovo dostal do hloubky 10 928 metrů, což je považováno za nejhlubší ponor v historii lidstva.

A stejně jako značka Omega nesměla chybět u letu na Měsíc, nechyběla ani u ponoru na nejhlubší místo. Vescovo měl s sebou model Seamaster Planet Ocean Ultra Deep Professional. Hodinky byly speciálně navrženy a testovány pro extrémní podmínky v hlubinách oceánu. Pro představu - v hloubce necelých 11 km na okolí působí okolní tlak 1100× větší než na povrchu zemském.

Jedny tyto hodinky byly také připevněny k odpojitelné jednotce ponorky, té se však nepovedlo vrátit. Hodinky tak zůstaly na dně oceánu po dobu dvou a půl dne, kdy čelily tomu nepředstavitelnému tlaku. K překvapení všech po záchranném vyzvednutí jednotky hodinky stále fungovaly s minimálním zpožděním jedné sekundy.