Článek
Sklizeň bílého chřestu začala podle majitele farmy Český chřest Jiřího Šafáře časově stejně jako loni. Očekává ale, že letos jeho produkce klesne o 20 tun na úkor zeleného. Celkem by na farmě v Hostíně u Vojkovic tedy mohli v letošní sezóně sklidit 110 tun bílého a 160 tun zeleného chřestu. Vše nicméně závisí na počasí.
Obzvlášť zelenému chřestu, který se nepěstuje pod nánosem hlíny a plachtami, nesvědčí nižší teploty. Největší hrozbou jsou ranní mrazíky. Zelený chřest je přitom mezi českými spotřebiteli oblíbenější.
Letos farma Český chřest vypěstuje méně bílého chřestu, oblíbenější je ten zelený.
„Zelený chřest je teď trendy. Je totiž snazší na přípravu. Když je čerstvý a kvalitní, nemusí se loupat. Mnohem raději po něm sahá mladší generace,“ vysvětluje Šafář.
A přestože sezóna zeleného chřestu obvykle začíná i několik týdnů po bílém, na polích jsou už teď k vidění první stonky. Nebude tedy dlouho trvat a k dostání bude i zelený. „Zelený chřest nám teď přes víkend vyrostl o deset centimetrů. Ještě v pátek na poli nebyl, teď už je ke sklizni,“ říká v pondělí ráno Šafář.
Za den naroste i o 12 centimetrů
Chřest má vysoké nároky na pěstování i sklízení. Když nastanou správné podmínky, dokáže za 24 hodin povyrůst i o 12 centimetrů. I proto farma potřebuje mít v sezoně zaměstnáno na poli až 300 pracovníků. Podle Šafáře se musí občas sklízet i v noci.
Bílý chřest roste v navršené půdě a je přikrytý neprůhlednými černými nebo bílými plachtami. Ty zabraňují fotosyntéze a udržují tak jeho světlou barvu. Lze jimi také regulovat podmínky růstu - černé plachty kumulují teplo a mohou urychlit zrání, bílé plachty naopak pomáhají při vyšších teplotách klima pod plachtou zchladit.
Bílý chřest roste v navršené půdě pod plachtou.
Sběrači musí plachtu odhrnout a speciálním dloubákem zajet hluboko do hlíny a stonek odříznout. Pracovat musí rychle, protože po uříznutí chřest na obranu spaluje své cukry a hořkne, proto je nejlepší ten úplně čerstvý. „A navíc stále roste. I když jej utrhnete, tak ještě dorůstá. My to zarazíme tím, že jej ponoříme do studené vodní lázně,“ popisuje Šafář.
To platí i pro zelený chřest, který se ale pěstuje na světle, kde se chlorofyl postará o to, aby výhonky zezelenaly. To má vliv i na chuť, proto je zelený chřest chuťově výraznější a méně sladký.
Zelený chřest mírně zdraží
Ceny bílého českého chřestu podle Šafáře zůstanou stejné jako loni, kdy vyšel kilogram na 89 až 199 korun podle kategorie kvality. Zelený chřest pak mírně zdraží, a to o dvě až tři procenta oproti roku 2025, kdy stál podle kvality od 89 do 230 korun za kilogram.
„Jen ceny nafty nám zvedly náklady o tři koruny na kilogram, hnojiva o dalších 1,80 Kč. Nejhorší je ale byrokracie, která nás stojí strašně moc času i peněz,“ říká Šafář.
Jiří Šafář z farmy Český chřest.
Další komplikací, na kterou Šafář naráží, je sucho. „Jaro je extrémně suché, proto masivně investujeme do závlahových systémů a nákupu vody,“ říká s tím, že závlaha polí, která nahradí jeden déšť, jej vyjde na 180 tisíc korun.
Za problematický Šafář považuje i přístup některých prodejních řetězců, které upřednostňují dovoz chřestu ze Španělska či Řecka. „Když se tam objeví přebytky, hodí je na náš trh za podnákladové ceny a řetězce nás v tu chvíli ‚vypnou‘. Chřest ale nejde skladovat, musíme ho prodat hned. To je vůči českým zemědělcům strašně nefér,“ říká.
I proto chystá farma Český chřest spustit provoz pro zpracování chřestu, aby se dařilo maximálně využít úrodu. Na nové zpracovatelské lince bude vyrábět nakládaný chřest, který už nyní nabízí ve své prodejně naproti farmě v Hostíně. V plánu má ale nabízet také chřestové pesto a chřestové kimchi.
