Zatmění při superúplňku a snad i polární záře. Co nabídne nebe v roce 2024

Zelená, červená nebo růžová. Takové barvy už loni rozzářily českou noční oblohu. Astronomové doufají, že polární záři, která se obvykle vyskytuje v polárních oblastech, zažijeme nad naším územím i letos. „S ohledem na stále vzrůstající sluneční aktivitu by se to mohlo v tomto roce povést,“ říká Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd.

K dalším zajímavým jevům roku 2024 přiřadil částečné zatmění Měsíce při superúplňku v září. A doufá také, že nás na říjnovém nebi oslní viditelná kometa.

8. dubna 2024 nastane úplné zatmění Slunce, viditelné bude ale jen ve státech Severní Ameriky. Nejdéle dojde k zákrytu Slunce Měsícem na čtyři minuty a 28 sekund severně od mexického městečka Nazas. Plný měsíční stín přeběhne například přes Austin, Dallas, Indianapolis, Buffalo nebo Montreal.

10. dubna bude vidět úzký srpek Měsíce i zbytek jeho přímo neosvětlené části. Tomuto jevu se říká popelavý svit.

20. dubna se na nebi těsně potkají planety Jupiter a Uran.

Pro pozorování oblíbeného meteorického roje Lyrid tentokrát nebudou dobré podmínky. Maximum nastane 22. dubna, tedy těsně před úplňkem Měsíce.

Dobré podmínky bude mít letos meteorický roj Eta Akvarid. Vrcholit má v noci z 5. na 6. května. Měsíc se sice bude nacházet přímo v oblasti radiantu roje, ale bude dva dny před novem a jeho slabé světlo tak meteory nepřesvítí. Navíc se očekává, že dvě noci před maximem a dvě noci po něm neklesne aktivita roje pod polovinu maxima, které bývá 50 meteorů za hodinu.

31. května můžeme na ranní obloze pozorovat spolu s Měsícem i Saturn a Mars.

Na začátku léta bývají dobře patrné umělé družice díky dobrému osvětlení Sluncem. Po západech Slunce mohou být viditelná také noční svítící oblaka, tvořená zřejmě drobným prachem a ledem.

Koncem července ozdobí ranní oblohu nápadné planety Saturn, Mars a Jupiter spolu s hvězdokupami Plejády a Hyády. Kolem všech projde Měsíc – 25. července bude u Saturnu, 30. července u Marsu a následující ráno se ocitne u Jupiteru.

V noci z 12. na 13. srpna se můžeme těšit na každoročně oblíbený meteorický roj Perseid. „Měsíc bude kolem první čtvrti, to znamená že ozdobí oblohu po setmění, ale brzy zapadne a pozorování meteorů nebude rušit,“ ubezpečuje Pavel Suchan.

Krátce poté, v noci ze 14. na 15. srpna, proběhne jedinečná nebeská podívaná. Jasné planety Jupiter a Mars se k sobě zdánlivě těsně přiblíží. Při pohledu ze Země budou vzdáleny méně, než je průměr měsíčního disku. Tato vzácná podívaná bude vidět pouhým okem i z měst.

A 21. srpna nad ránem dojde k zakrytí planety Saturn Měsícem.

Nad ránem 18. září proběhne částečné zatmění Měsíce, a to rovnou při superúplňku. Tedy v době, kde je Měsíc během úplňku zároveň nejblíže Zemi. Našima očima ho tak pozorujeme zářivější a větší než jindy. Zatmění bude trvat hodinu a tři minuty. Do maximální fáze se dostane ve 4:44 SELČ, kdy se do stínu zanoří 8,5 % průměru disku Měsíce.

23. až 25. září bude možné pozorovat Měsíc spolu s planetami Uran, Jupiter a Mars.

Na podzim se přiblíží k Zemi kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan–Atlas) a v polovině října by mohla být viditelná i bez dalekohledu. Že se tak opravdu stane, ale podle Pavla Suchana nelze zaručit. „Dnes už komety nejsou symbolem zla a válek, ale naopak pěknou podívanou. Ale jak říká jedno úsloví: Sázet na jasnost komet je ještě horší než sázet na dostihové koně,“ dodává.

17. října nás čeká druhý superúplněk roku.

21. října bude patřit meteorickému roji Orionidů. Meteory, jejichž původcem je Halleyova kometa, ale bude značně rušit svit Měsíce mezi úplňkem a poslední čtvrtí.

Na počátku listopadu bude vidět večer planeta Venuše v roli večernice.

10. listopadu můžeme pozorovat Měsíc v blízkosti Saturnu.

20. listopadu bude v blízkosti měsíce oranžový Mars a nad nimi jasný Jupiter, pod nimi bude viditelná i bez dalekohledu hvězdokupa Jesličky.

7. prosince se bude Jupiter nacházet v opozici se Sluncem, a bude tak viditelný po celou noc.

Prosinec také patří meteorickému roji Geminid. „Tento nejvydatnější meteorický roj roku má letos maximum brzy ráno 14. prosince a očekává se až 150 meteorů za hodinu. Samozřejmě ale ve veřejnosti Geminidy nejsou příliš známé, protože počasí většinou jejich pozorování nepřeje a pak také – kdo by si lehal na karimatku pod širák v prosinci,“ říká Suchan. Měsíc téměř v úplňku a zářivý Jupiter nicméně letos nebudou přát jeho pozorování, vidět budou jen ty nejjasnější Geminidy.

Prameny: Česká astronomická společnost, Hvězdárna a planetárium Brno