Článek
Kometa je vesmírné těleso nacházející se ve sluneční soustavě. Lze ji popsat jako nepravidelnou kouli ledu, zmrzlých plynů a tmavých minerálů, která je široká maximálně několik desítek kilometrů. Komety, kterým se říká také vlasatice, jsou pozůstatky z formování naší sluneční soustavy.
Zajímavé komety v roce 2025
Na přelomu října a listopadu 2025 se na noční obloze objeví dvě zajímavé komety. Obě budou nejlépe pozorovatelné ze severní polokoule a za dobrých podmínek budou viditelné alespoň pomocí dalekohledu.
- Kometa C/2025 A6 (Lemmon) se nejvíce přiblíží k Zemi 21. října 2025. V té době bude večer viditelná na obloze a její jasnost by mohla dosáhnout úrovně tzv. 8. magnitudy – tedy údaje, který říká, že kometa bude sice příliš slabá na pouhé oko, ale poměrně snadno zachytitelná dalekohledem. Stále ovšem existuje šance, že se víc rozjasná a mohla by tak být viditelná i bez pomoci přístorojů, podobně jako jasné hvězdy.
- Kometa 210P/Christensen se k Zemi přiblíží 8. listopadu 2025 a nejblíže ke Slunci bude o dva týdny později, tedy 22. listopadu. I tato kometa by mohla dosáhnout podobné jasnosti jako Lemmon, tedy být pozorovatelná malým dalekohledem. Kolem Slunce se však neobjeví poprvé. Jedná se totiž o tzv. periodickou kometu, která nejteplejší hvězdu obíhá jednou za necelých šest let.
Obě komety tak slibují viditelnost především během podzimních večerů. Pokud se navíc jasnost C/2025 A6 (Lemmon) opravdu zvýší, mohla by se stát jedním z nejpoutavějších kometárních úkazů roku 2025.
Některé komety pocházejí z takzvaného Kuiperova pásu ledových těles za oběžnou dráhou Neptunu, jiné jsou z ještě vzdálenější oblasti známé jako Oortův oblak.
Složení komety
- jádro - pevná část složená z ledu, prachu a tmavého organického materiálu
- koma - prachoplynná atmosféra, která vzniká kolem jádra při přiblížení ke Slunci
- ohon - obsahuje rovněž plyn a prachové částice, vždy směřuje od Slunce
