Hlavní obsah

Velikonoční inspirace z levantské kuchyně: tabouleh z jarního plevele či hummus

Foto: Archiv Jany Králikové, Seznam Zprávy

Salát tabouleh lze v Česku připravit třeba z rostlin, které si natrháte při procházce jarní přírodou.

Slovo levantská kuchyně možná slyšíte poprvé, ale její hlavní poklady určitě znát budete. U nás je oblíbený hlavně cizrnový hummus či cizrnový karbanátek falafel, specialit zde ale najdete mnohem více.

Článek

Seznam Zprávy se tentokrát vydaly do oblasti, v níž se odehrává Ježíšův příběh. Výraz levantská kuchyně se používá pro region východního Středomoří, tedy státy Izrael, Sýrie, Libanon, Jordánsko či Kypr. S největší pravděpodobností se řada těchto pokrmů připravovala již v biblických dobách. A možná některé z nich nechyběly na stole Ježíšovy poslední večeře…

Mezi vyhlášené delikatesy levantské kuchyně patří pomazánka z lilků pečených na ohni, zvaná baba ganoush, která je dochucená římským kmínem, olivovým olejem a tahini pastou, či muhammara, připravená z pečených pálivých paprik, citronu, olivového oleje a granátového jablka.

Jedničkou je samozřejmě hummus. S originální verzí je ovšem dost práce – pokud nepoužijete cizrnu z konzervy, a to nelze doporučit, je třeba luštěninu alespoň dvanáct hodin máčet, pak dvě hodiny vařit a nakonec ještě složitě zbavovat vrchních slupiček. Pokud je ponecháte, nikdy nezískáte pro hummus typickou „hedvábnou“ konzistenci.

Foto: Libor Budinský, Seznam Zprávy

Cizrna se musí alespoň dvanáct hodin namáčet.

Sázka na čočku

To s červenou čočkou je úplně jiná práce: stačí půl hodiny namočit a krátce povařit, pořádně přecedit a můžete se pustit do mixování. Je třeba přidat roztlučený římský kmín, olej, citron, pepř, sůl, a hlavně tahini pastu, která je pro přípravu hummusu nezbytná. Na mixování bohatě postačí tyčový mixér. Je to rychlé a téměř bezpracné. A hlavně levné.

Dobrý hummus prodávaný v českých obchodech totiž není vůbec levnou záležitostí. Přestože výrobní náklady jsou poměrně nízké, kvalitní hummus stojí často i 50 korun za 100 gramů, což je desetinásobek ceny, za kterou ho vyrobíte doma. Za zmínku stojí, že hummus se často podává s falafelem, takže jde vlastně o cizrnu s cizrnou.

Zatímco hummus či falafel jsou celoroční záležitostí, neboť při jejich přípravě nepotřebujete žádné sezonní suroviny, osvěžující salát tabouleh je na nich naopak závislý. V původní verzi se totiž připravuje z bulguru (případně z kuskusu), spousty nasekané petrželky, máty a rajčat. A na dochucení nesmí chybět olivový olej a citronová šťáva.

Foto: Archiv Jany Králikové, Seznam Zprávy

Dobrý hummus není vůbec levnou záležitostí.

Jarní plevel

Velkou výhodou levantské kuchyně je její inspirativní duch, neboť řadu jídel můžete připravit na podobném principu, ale z jiných surovin – viz hummus z červené čočky. Také tabouleh lze u nás připravit třeba z jarního plevele, tedy rostlin, které si natrháte při procházce jarní přírodou. Do směsi můžete zařadit třeba hluchavku, řebříček, popenec, divokou pažitku, sedmikrásku, pampelišku, meduňku, česnáček či fialku.

Foto: Archiv Jany Králikové, Seznam Zprávy

K populárním zástupcům levantské kuchyně patří kuličky z cizrny – falafel.

Kreativní verzi salátu tabouleh nabízí také známá propagátorka zdravé výživy a lektorka kuchařských kurzů Jana Králiková, která ho připravuje z bylinek a quinoy, což je rostlina z Jižní Ameriky, jejíž semínka jsou podobná právě kuskusu nebo jáhlám. Z výživového hlediska je ale mnohem hodnotnější a přínosnější, neboť obsahuje velké množství proteinů a současně je velmi dobře stravitelná.

„Tabouleh se tradičně připravuje z nadrobno nakrájené zeleniny a bylin, já do něj ráda přidávám lehce povařenou quinou proto, že je pak salát sytější a může posloužit jako plnohodnotná příloha. Navíc je přirozeně bez lepku, když obilovinu nepřevaříte, příjemně křupe, a tak dělá salát zajímavější i svojí strukturou. S opečenými nasekanými mandlemi je to harmonické, svěží a dokonalé,“ přibližuje Jana Králiková.

Fígle z kurzů

Na svých kurzech věnovaných v Česku stále ještě neobjevené izraelské kuchyni či na svém blogu s názvem „Zásadně zdravě“ učí Jana Králiková také přípravu hummusu či falafelu, přičemž návštěvníkům kurzů odhalí řadu cenných triků a fíglů. Třeba to, že se při výrobě falafelu cizrna nevaří, ale jen dlouho máčí ve vodě s jedlou sodou.

Související témata:
Cizrna
Hummus

Doporučované