Víte, jaký je skutečný věk vašich cév? Možná budete překvapeni!

Cholesterol je základním stavebním kamenem každé buňky v těle. Bez něj by se nevytvořila žádná tkáň a bez tkáně pak žádný orgánový systém. Přitom se ale hovoří o tom, že vysoká hladina cholesterolu může člověka v konečném důsledku i zabít.

„Problém je v tom, že se ukládá tam, kam nepatří, a to v cévní stěně tepen. Je proto hlavním rizikovým motorem pro vznik aterosklerózy,“ vysvětluje profesor Milan Vrablík. Ateroskleróza pak může vést k srdečně-cévním onemocněním, jako jsou infarkt myokardu, angina pectoris či mozková mrtvice.

O vysokém cholesterolu lze hovořit jako o civilizační chorobě – v minulosti se v takové míře neobjevoval. Je to dáno tím, že se lidé více hýbali a zároveň nepřijímali tak velké množství nasycených mastných kyselin, které se nacházejí zejména v živočišných tucích. I proto jako dobrá prevence může sloužit jejich omezení.

Vysoký cholesterol ale může být i dědičný a je třeba s léčbou začít co nejdříve. Každý rok, kdy se cholesterol v cévních stěnách hromadí, se počítá. Podle profesora Vrablíka je však mnohdy velice těžké přesvědčit pacienty, že by měli léky brát. Když řeknete člověku ve čtyřiceti, že musí teď začít brát léky na cholesterol, připadá si na to příliš mladý a to, co bude za třicet let, mu připadá velmi vzdálené.

Pomoci lékařům může cévní věk. „Na základně zhodnocení základních parametrů výše systolického tlaku (tlak ve vypuzovací fázi srdeční akce, pozn. red.), výše cholesterolu, výše krevního tlaku, kouření či pohlaví jsme schopni demonstrovat člověku, že aktuální vaskulární cévní věk je o tolik a tolik vyšší než ten biologický. Je to ilustrace, ale pomáhá zejména těm, u kterých je riziko něčeho, co má přijít za dvacet let, příliš abstraktní,“ vysvětluje princip Vrablík. Existují už i první práce, které dokazují, že tento způsob je účinnější v dosahování léčebných cílů.

A tak navzdory tomu, že vysoký cholesterol nijak nebolí a neomezuje člověka v jeho běžných aktivitách, pořád je to nemoc, která, pokud se neléčí, může mít závažné následky. Profesor Vrablík o něm však raději než jako o nemoci mluví jako o rizikovém faktoru, který člověk dokáže ovlivňovat.

Může mít negativní dopad i příliš nízká hladina cholesterolu v těle? A proč bychom už konečně měli vzít na milost statiny, kolem kterých je pořád tolik mýtů? Poslechněte si podcast MUDr.ování v úvodu článku, jehož hostem byl profesor Milan Vrablík.